Reklama
4 C
Czech
Pátek 27. března 2026
ZprávyPákistán nařídil armádě zabezpečit před povodněmi klíčovou elektrárnu

Pákistán nařídil armádě zabezpečit před povodněmi klíčovou elektrárnu

Úřady v Pákistánu se připravují na hrozbu dalších vydatných dešťů a záplav. Proto nařídily armádě ochránit před velkou vodou klíčovou elektrárnu, která elektřinou zásobuje miliony lidí. Obyvatelé Pákistánu jsou vůči dalším dešťům zranitelní. Kvůli záplavám, které si vyžádaly téměř 1400 životů, mnozí z nich nemají střechu nad hlavou. Situaci zkomplikovala i prachová bouře. Informoval o tom deník The Guardian a agentura Reuters.

Pákistánský meteorologický úřad v pondělí podle informací deníku The Guardian varoval před dalšími dešti v nadcházejících dnech.

Úřady v provincii Sindh nařídily armádě ochránit klíčovou elektrárnu v okrese Dadu, která zásobuje elektřinou miliony lidí. V případě jejího zaplavení by se tyto domácnosti ocitly bez proudu.

Elektrárna se nachází v jižní části provincie, jedné z nejhůře zasažených oblastí masivními povodněmi, které si od června vyžádaly téměř 1400 obětí. Zásobuje celkem šest provinčních okresů.

Vojáci údajně začali posilovat hrázi postavenou před nádražím. „Už byla přijata veškerá preventivní opatření k záchraně sítě pro případ, že by došlo k záplavám,“ řekl v pondělí agentuře Reuters nejvyšší představitel okresu Murtaza Ali Shah.

Lidé přišli i o stany

Záplavy způsobené monzunovými dešti, které v Pákistánu vypukly v polovině června, postihly 33 milionů lidí a zatopily čtvrtinu země. Voda zatopila domy, silnice, železnice, úrody a odplavila dobytek. Napáchané škody se odhadují na 30 miliard dolarů.

Pákistánská vláda a generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres obviňují z těchto neobvykle rozsáhlých záplav změny klimatu, které vedou k extrémnímu počasí.

Obyvatelé Pákistánu jsou vůči záplavám zranitelní. Mnoho z nich muselo opustit své domovy. Lidé žijí ve stanech, neboť nemají kam jít. Často ve špatných hygienických podmínkách, díky nimž hrozí vznik ohnisek nemocí.

V pondělí situaci zkomplikovala prachová bouře, která zasáhla město Sehwan. Vítr vyrval a odnesl stovky stanů lidí, kteří zůstali bez domovů. Ti jsou teď vůči záplavám nejvíce zranitelní.

„Kam bychom šli, kdyby pršelo. Sedíme pod širým nebem. Nevíme, co jíst, co vařit,“ řekl pro Reuters Muhammad Hasan, jehož prachová bouře zasáhla. „Všechny stany dnes vyvrátil silný vítr. Nevíme, kam jít. Jsme zoufalí,“ přiznal.

Agentury při OSN začaly pracovat na posuzování míry obnovy Pákistánu. Záplavy způsobily značné škody v infrastruktuře.

Na Pákistán spadlo v červenci a srpnu 391 milimetrů srážek. To je o 190 procent více, než jaký byl v posledních 30 letech průměr.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama