Schválení projektu na těžbu ropy a plynu na Aljašce zvaného Willow vyvolalo rozporuplné reakce. Kongresmani vyzdvihují především investice a tvorbu nových pracovních míst, kterou přinese. Aktivisté za ochranu životního prostředí však protestují. Podle nich je takové rozhodnutí v rozporu s Bidenovou environmentální politikou. Informoval o tom server BBC a The Guardian.
Nová těžba ropy a plynu na Aljašce pod projektem Willow se uskuteční navzdory protestům ochránců životního prostředí. V posledních týdnech se proti jeho schválení stavěli především mladí aktivisté na aplikaci Tik Tok. Asi tři miliony lidí rovněž podle serveru The Guardian podepsaly oficiální petici a další milion poslal dopisy do Bílého domu. Některé environmentální skupiny se proto také v současnosti hodlají rozhodnutí Bidenovy administrativy napadnout u soudu.
Projekt Willow řízený firmou ConocoPhillips pak Biden v pondělí podle serveru BBC odsouhlasil po několika letech trvajících diskuzích. Jedná se o dosud největší rozvoj ropného průmyslu na Aljašce, produkovat má v budoucnosti na 180 tisíc barelů ropy denně. Podle jeho zastánců má do regionu přinést především investice a vytvořit tisíce nových pracovních míst. Sníží také závislost na dovozu ropy a plynu ze zahraničí. Stát má asi 8 miliard dolarů, tedy 178 miliard korun.
„Konečně jsme to dokázali. Projekt je schválený a my můžeme téměř doslova cítit, jak se budoucnost Aljašky díky tomuto kroku rozzářila,“ okomentovala podle serveru CNN rozhodnutí Bidena republikánská senátorka Lisa Murkowski zastupující Aljašku. Všichni tři zákonodárci zastupující region v Kongresu pak s projektem souhlasili. „Je to špatný krok, který způsobí katastrofu pro divokou zvěř, krajinu, tamní komunity i naše klima,“ oponovalo jim ovšem podle novinářů BBC environmentální hnutí Sierra Club.
Aljašku chce Biden zároveň chránit. Přijal nařízení na omezení těžby na části jejího území
Projekt Willow má podle Amerického úřadu pro správu půdy za 30 let svého fungování vypustit až 278 milionů metrických tun skleníkových plynů. Jedná se o stejný zásah do životního prostředí, jako by na americké silnice každý následující rok přibylo na dva miliony aut. Klimatičtí aktivisté proto zároveň upozorňovali na to, že je pondělní rozhodnutí v rozporu s Bidenovou environmentální politikou. Vytvořit má totiž do roku 2020 přes dvakrát více emisí, než všechny projekty na obnovitelnou energii na americké veřejné půdě zvládnou odstranit.
THANK YOU to every frontline community member and activist protesting the Willow Project in Washington D.C. – we stand in solidarity with you!
— Food & Water Watch (@foodandwater) March 12, 2023
Take action to help protect the Arctic from drilling here: https://t.co/yQDUkV5uea #StopWillowhttps://t.co/qLEjY76TwT
Administrativa amerického prezidenta přitom v pondělí rovněž přijala rozhodnutí, které omezuje těžbu ropy a plynu na 16 milionech akrů aljašské půdy. Zakázala ji také v Arktickém oceánu. Původních pět vrtných míst zahrnutých do projektu Willow také snížila na tři. Taková opatření ovšem podle aktivistů nestačí. Obyvatelé aljašské komunity Nuiqsut si rovněž už v současnosti stěžují na nemocné ryby a karibů nebo toxickou kvalitu vzduchu způsobenou nedalekou těžbou ropy a plynu.
