-6.9 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
CestováníNový Zéland se znovu otevírá světu

Nový Zéland se znovu otevírá světu

Nový Zéland oznámil, že se začne znovu otevírat světu, což signalizuje konec téměř dvou let přísných pravidel, která oddělila rodiny a vyhnala téměř všechny cizince. Informuje o tom CNN.

Premiérka Nového Zélandu Jacinda Ardern ve čtvrtek nastínila pětistupňový plán, který umožní plně očkovaným občanům Nového Zélandu koncem tohoto měsíce návrat z Austrálie. Po příletu bude povinná izolace, ovšem nebudou muset do státních karanténních zařízení.

Do července by země chtěla dosáhnout stavu, kdy plně očkovaní lidé budou moci vstoupit na její území. Týkalo by se to příchozích z Austrálie a zemí bez vízové povinnosti. Mezi ně patří například Spojené království, Spojené státy americké a mnoho evropských zemí. Ti ovšem také budou muset podstoupit izolaci.

Vládní webová stránka uvádí, že „sebeizolace může být ve vašem domě nebo vhodném náhradním ubytování“. Zatím není známo, zda nerezidenti budou moci využívat hotely, pronajaté byty nebo jiná podobná ubytování pro vlastní účely sebeizolace.

Toto oznámení je velkým posunem pro Nový Zéland, který zavedl některá z nejpřísnějších hraničních pravidel na světě ve snaze zabránit šíření pandemie covid-19.

Loterie o vstup do země

Země zakázala v březnu 2020 téměř jakýkoli vstup na své území pro všechny zahraniční cestující. Ti, co mohou přiletět na Nový Zéland musí podstoupit karanténu ve státním karanténním zařízení na vlastní náklady.

Aby se vypořádal s omezenými karanténními místy, zavedl Nový Zéland loterijní systém. Ten občanům umožňoval si online „stoupnout do fronty“ na určité časové období v naději, že místo získají.

Realita byla krutá, mnoho Novozélanďanů se snažilo dostat domů a nedařilo se jim to. Někteří své rodiny dva roky neviděli. Díky tomuto přístupu se dařilo udržovat velmi nízké počty nakažených. Podle tamního ministerstva zdravotnictví bylo v zemi hlášeno pouze 53 úmrtí na covid-19.

Premiérka Nového Zélandu je ovšem nyní pod rostoucím tlakem, aby pravidla zmírnila a umožnila tak zemi se znovu spojit se světem. A odhadem 1 milionu obyvatel žijících v zahraničí se shledat s blízkými. Podle jejího vyjádření volba tohoto přísného systému byla „srdcervoucí“, ale „nepopiratelně zachránila životy“. Dodala, že pravidla koupila Novému Zélandu čas, aby se stal „jednou z nejvíce proočkovaných zemí na světě.“ Nový Zéland podle ministerstva zdravotnictví plně očkoval 93 % populace.

Náznaky rozvolnění se objevili již dříve

Už v říjnu Jacinda Ardern avizovala, že země se od odklánět od strategie „nulového počtu covid případů“ a začne „žít s virem“.

Následující měsíc Nový Zéland oznámil, že v roce 2022 zahájí postupné uvolňování hranic. Tyto plány byly později odloženy kvůli šíření omicronu.

Krok Nového Zélandu z 3. února přichází v návaznosti na podobné kroky ze sousední Austrálie. Plně očkovaní občané, držitelé víz a lidé z určitých zemí, včetně Nového Zélandu, Japonska a Singapuru, nyní mohou cestovat do Austrálie, aniž by potřebovali speciální výjimku.

Pro vstup do země budou muset být cizinci plně očkováni proti covid-19.

Reklama

Doporučujeme

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama