ZprávyNové výbuchy v Libanonu zabily 14 lidí, explodovaly vysílačky

Nové výbuchy v Libanonu zabily 14 lidí, explodovaly vysílačky

Nejméně 14 mrtvých a 450 zraněných si dnes v Libanonu vyžádala nová série explozí, informovalo dnes večer libanonské ministerstvo zdravotnictví, čímž aktualizovalo původní bilanci devíti mrtvých a 300 zraněných. Podle agentury Reuters opět vybuchla komunikační zařízení využívaná příslušníky libanonského militantního hnutí Hizballáh, tentokrát vysílačky. K explozím došlo v hlavním městě Bejrůtu i na jihu země.

V úterý v Libanonu přišlo o život 12 lidí, včetně dvou dětí, a dalších bezmála 3000 jich utrpělo zranění při sérii explozí pagerů. Hizballáh a libanonské úřady úterní exploze připsaly Izraeli. Ten se k nim ovšem nepřihlásil. Mluvčí íránské vlády dnešní a úterní útoky označil za „terorismus sionistického režimu“, což je označení, které používá pro Izrael.

Izraelský ministr obrany Joav Galant dnes podle agentury AP v promluvě k vojákům řekl, že se Izrael ocitá na začátku nové fáze války a že se po měsících bojů s palestinským teroristickým hnutím Hamás zaměří na sever. Ministr se přímo nezmínil o explozích v Libanonu, ale označil práci armády a tajných služeb za „velmi působivou“. Náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi mezitím dnes poznamenal, že „Izrael má mnohem více schopností“, které dosud nebyly využity v boji s Hizballáhem, a že izraelským cílem je umožnit Izraelcům žijícím na severu země návrat domů, napsal server The Times of Israel. „Platí pravidlo, že pokaždé, když dosáhneme určité fáze, jsme již připraveni razantně pokračovat v dalších dvou krocích. V každé fázi by měl Hizballáh zaplatit vysokou cenu,“ uvedl Halevi.

Několik výbuchů se dnes podle AP ozvalo v blízkosti pohřbu tří členů Hizballáhu a dítěte zabitého při úterním útoku. Podle libanonské státní tiskové agentury tři lidé dnes zahynuli při explozích v provincii Bikáa.

Na sociálních sítích kolují záběry zachycující dnešní výbuchy a fotografie zničených zařízení. Podle libanonských médií k explozím došlo mimo jiné na bejrútském předměstí Dahíja, které je baštou Íránem podporovaného Hizballáhu.Zpravodajský server BBC informuje, že obyvatelé Dahíje se obávají dalších explozí a lidé na místě se zastavují na ulicích a navzájem se vyzývají, aby nepoužívali mobilní telefony. V libanonském přístavním městě Sajdá (Sidon) podle AP došlo k explozím v obchodě s mobilními telefony a v prodejně aut. Přesný rozsah škod je v tuto chvíli nejasný.

Vysoce postavený zástupce Hizballáhu a zároveň bratranec jeho šéfa Hasana Nasralláha podle serveru The Times of Israel pohrozil, že „útoky budou rozhodně unikátně“ potrestány. „Bude krvavě unikátní pomsta,“ dodal s tím, že Nasralláh vše řekne ve čtvrtek a že nastane nový boj s nepřítelem.

Reuters s odvoláním na nejmenovaný bezpečnostní zdroj napsal, že vysílačky, které dnes explodovaly, Hizballáh koupil zhruba před pěti měsíci, tedy ve stejné době jako pagery, které vybuchly v úterý. Vysoce postavený libanonský bezpečnostní zdroj a také další zdroj Reuters uvedly, že izraelská tajná služba Mossad do pagerů před několika měsíci vložila trhavinu, než je Hizballáh dovezl do Libanonu.

Tchajwanská firma Gold Apollo tvrdí, že pagery vyrobila firma BAC Consulting se sídlem v Budapešti. Podle maďarské vlády však firma BAC Consulting nemá v Maďarsku žádné výrobní prostory a zmíněná zařízení ani nikdy nebyla na maďarském území. Podle zpravodajského serveru Axios Izrael aktivoval nálože v pagerech dříve, než původně plánoval, kvůli obavám, že celý plán Hizballáh brzy odhalí.

Hizballáh (Alláhova strana) je militantní islamistické (šíitské) hnutí a politická strana v Libanonu, má své ministry ve vládě a poslance v libanonském parlamentu. Hizballáh je klíčovým spojencem Íránu i palestinského teroristického hnutí Hamás a zároveň nejmocnější ozbrojenou silou v Libanonu. Mnohé země, včetně Spojených států, Británie, Ligy arabských států a několika arabských států, jej rovněž označují za teroristickou organizaci. Evropská unie zařadila na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí. Naopak Rusko považuje Hizballáh za legitimní společensko-politickou sílu Libanonu.

Doporučujeme

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla převahy v dronové technologii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama