5.5 C
Czech
Pondělí 8. prosince 2025
MagazínNobelovu cenu za mír mohou dostat odpůrci Putina či lidé pomáhající na...

Nobelovu cenu za mír mohou dostat odpůrci Putina či lidé pomáhající na Ukrajině

Ve stínu války na Ukrajině budou letos vyhlášeny Nobelovy ceny, jejichž nové laureáty se svět dozví příští týden. Na zisk nejsledovanější Nobelovy ceny za mír mají podle expertů šanci bojovníci proti autoritářským režimům z Ruska, Běloruska či dalších zemí, dobrovolníci pomáhající na Ukrajině nebo například instituce, které shromažďují informace o válečných zločinech. U sázkových kanceláří si dobře vede ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podobně jako v minulých letech jsou v centru pozornosti také ekologičtí aktivisté.

Jako tvrdý odpůrce ruského prezidenta Vladimira Putina by mohl být vyznamenán vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj či vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, kteří ruskou invazi na Ukrajinu důrazně odsoudili. Loni Nobelovu cenu za mír získal jiný Putinův kritik, ruský novinář Dmitrij Muratov, společně se svou filipínskou kolegyní Marií Ressaovou, kteří byli oceněni za boj za svobodu slova.

Nominace na Nobelovu cenu za mír musely být odevzdány do 31. ledna, tedy ještě před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Pět členů norského Nobelova výboru ale tradičně může přijít se svými návrhy na první schůzce roku, která se konala až po ruském vpádu do sousední země koncem února.

Na Nobelovu cenu za mír letos bylo nominováno 343 jednotlivců či organizací. Bookmakeři favorizují ukrajinský list Kyiv Independent a prezidenta Zelenského.

Podle představitele ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka by ocenění pro prezidenta Ukrajiny vyzdvihlo, že Zelenskyj „převzal v tom nejnebezpečnějším okamžiku plnou odpovědnost“. Byla by to také cena pro „ukrajinský lid, který dnes platí tu nejvyšší cenu za život bez války“, prohlásil Podoljak.

Ředitel norského mírového institutu PRIO Henrik Urdal ale upozornil, že Nobelův výbor bude velmi opatrný v otázce ocenění vůdce země zapojené do válečného konfliktu, ačkoliv Ukrajina tento konflikt nevyvolala. „Aktivity strany zapojené do ozbrojeného konfliktu jsou vždy problematické,“ prohlásil Urdal. Podle něj je pravděpodobnější, že by Nobelův výbor ocenil jedince či organizaci, kteří přímo na místě poskytují humanitární pomoc.

„S největší pravděpodobností cena podpoří některou z organizací, které shromažďují informace o válečných zločinech,“ domnívá se švédský profesor Peter Wallensteen, který se specializuje na mezinárodní vztahy. Takovou organizací by mohl být Mezinárodní trestní soud v Haagu nebo členové investigativní novinářské skupiny Bellingcat, píše agentura AFP.

„Někteří lidé jsou přesvědčeni, že nejsilnější reakcí na nynější vývoj událostí ve světě by bylo neudělit cenu vůbec,“ prohlásil švédský odborník na mezinárodní vztahy Wallensteen. Norský Nobelův výbor se může rozhodnout neudělit Nobelovu cenu za mír, pokud usoudí, že neexistuje žádný vhodný kandidát. To se naposledy stalo před 50 lety.

Nobelův výbor by také mohl obrátit pozornost veřejnosti k další světové „existenciální hrozbě“, a tou jsou klimatické změny, uvedl ředitel Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Dan Smith. Mezi nominovanými jsou podle něj mladá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová, Brit David Attenborough či studentské hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), které chce přimět zejména politiky, aby urychleně a konkrétními činy bojovali proti globálnímu oteplování.

Obvykle méně politická bývá Nobelova cena za literaturu, letošní laureát by ale také mohl být vybrán z řad odpůrců Kremlu. Mohla by jím být například Ruska Ljudmila Ulická, která byla označována za favoritku ocenění už v minulých letech, uvedli literární kritici oslovení agenturou AFP.

Jako první bude v pondělí vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, v úterý bude známá cena za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek bude ohlášen držitel Nobelovy ceny za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 10. října.

Reklama

Doporučujeme

Převzetí Warner Bros Netflixem může narazit na Trumpa  

Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy z plánovaného odkoupení společnosti Warner Bros a jeho populárních streamovacích sítí za 72 miliard dolarů (asi 1,76 bilionu korun) společností Netflix. Problémem by podle něj mohl být její příliš velký podíl na trhu.

Únik vody v Louvru poškodil knihy v oddělení egyptských starověkých sbírek

Únik vody v Louvru koncem minulého měsíce poškodil stovky knih v oddělení egyptských starověkých sbírek. To znovu upozorňuje na zhoršující se stav světoznámého muzea, napsala agentura Reuters. Incident se stal jen několik týdnů poté, co loupež šperků odhalila nedostatky v bezpečnostních opatřeních instituce, napsala agentura Reuters.

Trump: Zelenskyj není připraven podepsat mírovou dohodu, Putin snad ano

Americký prezident po třídenních rozhovorech s ukrajinskými představiteli na Floridě prohlásil, že Volodymyr Zelenskyj není připraven podepsat mírový návrh a ukončit tak skoro čtyři roky trvající válku. Ukrajinský prezident jednání označil za „konstruktivní“, i když „ne snadné“. V pondělí se v Londýně setká s evropskými představiteli.

Merz neočekává, že by Německo v blízké budoucnosti uznalo palestinský stát

Německo v dohledné budoucnosti neuzná samostatný palestinský stát. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz po setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, uvedla agentura DPA. Podle něj je třeba nejprve krok za krokem uvést do praxe mírový plán. Netanjahu dodal, že očekává velmi brzy přechod do druhé fáze plánu na ukončení války v Pásmu Gazy a ještě tento měsíc se chce setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby s ním jednal o míru na Blízkém východě.

Thajsko zahajuje nálety na kambodžskou hranici

Napětí na thajsko-kambodžské hranici znovu explodovalo. Po přestřelkách, které si vyžádaly mrtvé i zraněné, Thajsko podniklo letecké údery na vojenské cíle v Kambodži. Obě země se navzájem obviňují z porušení křehkého příměří, jež vzniklo po červencové pětidenní válce. Evakuace probíhají na obou stranách a region sleduje, zda se spor znovu nezvrtne v otevřený konflikt.

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruského plynu a ropy k soudu

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU usilovat o zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Oznámil to dnes na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.

Hlubinná těžba zničí třetinu života na dně oceánu, ukazuje největší studie svého druhu

Těžba vzácných kovů z mořského dna se zdá jako klíč k zelené budoucnosti. Jenže nový výzkum odhalil, že s ní přichází i výrazné ekologické škody a to v místech, o kterých toho zatím víme zoufale málo.

Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.

Počet obětí dronových náletů připisovaných súdánským povstalcům vzrostl na 79

Počet obětí čtvrtečních náletů bezpilotních letounů na jihu Súdánu vzrostl na 79, včetně 43 dětí. Novou bilanci dnes potvrdily úřady, které v místě odstraňují výpadky komunikace, napsala agentura AFP. Dronové údery, jež zasáhly školku, nemocnici a záchranáře, svědkové připisují polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Ty už dva a půl roku bojují se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce lidí. Útoky odsoudil Dětský fond OSN (UNICEF) i Africká Unie, podle jejíhož šéfa zemřelo přes 100 lidí.

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč a kontroluje situaci

Skupina vojáků oznámila dnes ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. Agentura AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky během letu nad mezinárodními vodami dvakrát namířily na japonský letoun radar navádějící střely před palbou, oznámil podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů. Peking uvedl, že se letoun nebezpečně přiblížil ke cvičení čínského námořnictva. Sporná událost může dále vyostřit vztahy obou zemí, které jsou velmi napjaté od nástupu japonské premiérky Sanae Takaičiové, jež Peking pobouřila slovy o možné japonské reakci na napadení Tchaj-wanu Čínou.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama