-3.1 C
Czech
Pátek 30. ledna 2026
MagazínNobelovu cenu za mír mohou dostat odpůrci Putina či lidé pomáhající na...

Nobelovu cenu za mír mohou dostat odpůrci Putina či lidé pomáhající na Ukrajině

Ve stínu války na Ukrajině budou letos vyhlášeny Nobelovy ceny, jejichž nové laureáty se svět dozví příští týden. Na zisk nejsledovanější Nobelovy ceny za mír mají podle expertů šanci bojovníci proti autoritářským režimům z Ruska, Běloruska či dalších zemí, dobrovolníci pomáhající na Ukrajině nebo například instituce, které shromažďují informace o válečných zločinech. U sázkových kanceláří si dobře vede ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podobně jako v minulých letech jsou v centru pozornosti také ekologičtí aktivisté.

Jako tvrdý odpůrce ruského prezidenta Vladimira Putina by mohl být vyznamenán vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj či vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, kteří ruskou invazi na Ukrajinu důrazně odsoudili. Loni Nobelovu cenu za mír získal jiný Putinův kritik, ruský novinář Dmitrij Muratov, společně se svou filipínskou kolegyní Marií Ressaovou, kteří byli oceněni za boj za svobodu slova.

Nominace na Nobelovu cenu za mír musely být odevzdány do 31. ledna, tedy ještě před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Pět členů norského Nobelova výboru ale tradičně může přijít se svými návrhy na první schůzce roku, která se konala až po ruském vpádu do sousední země koncem února.

Na Nobelovu cenu za mír letos bylo nominováno 343 jednotlivců či organizací. Bookmakeři favorizují ukrajinský list Kyiv Independent a prezidenta Zelenského.

Podle představitele ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka by ocenění pro prezidenta Ukrajiny vyzdvihlo, že Zelenskyj „převzal v tom nejnebezpečnějším okamžiku plnou odpovědnost“. Byla by to také cena pro „ukrajinský lid, který dnes platí tu nejvyšší cenu za život bez války“, prohlásil Podoljak.

Ředitel norského mírového institutu PRIO Henrik Urdal ale upozornil, že Nobelův výbor bude velmi opatrný v otázce ocenění vůdce země zapojené do válečného konfliktu, ačkoliv Ukrajina tento konflikt nevyvolala. „Aktivity strany zapojené do ozbrojeného konfliktu jsou vždy problematické,“ prohlásil Urdal. Podle něj je pravděpodobnější, že by Nobelův výbor ocenil jedince či organizaci, kteří přímo na místě poskytují humanitární pomoc.

„S největší pravděpodobností cena podpoří některou z organizací, které shromažďují informace o válečných zločinech,“ domnívá se švédský profesor Peter Wallensteen, který se specializuje na mezinárodní vztahy. Takovou organizací by mohl být Mezinárodní trestní soud v Haagu nebo členové investigativní novinářské skupiny Bellingcat, píše agentura AFP.

„Někteří lidé jsou přesvědčeni, že nejsilnější reakcí na nynější vývoj událostí ve světě by bylo neudělit cenu vůbec,“ prohlásil švédský odborník na mezinárodní vztahy Wallensteen. Norský Nobelův výbor se může rozhodnout neudělit Nobelovu cenu za mír, pokud usoudí, že neexistuje žádný vhodný kandidát. To se naposledy stalo před 50 lety.

Nobelův výbor by také mohl obrátit pozornost veřejnosti k další světové „existenciální hrozbě“, a tou jsou klimatické změny, uvedl ředitel Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Dan Smith. Mezi nominovanými jsou podle něj mladá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová, Brit David Attenborough či studentské hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), které chce přimět zejména politiky, aby urychleně a konkrétními činy bojovali proti globálnímu oteplování.

Obvykle méně politická bývá Nobelova cena za literaturu, letošní laureát by ale také mohl být vybrán z řad odpůrců Kremlu. Mohla by jím být například Ruska Ljudmila Ulická, která byla označována za favoritku ocenění už v minulých letech, uvedli literární kritici oslovení agenturou AFP.

Jako první bude v pondělí vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, v úterý bude známá cena za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek bude ohlášen držitel Nobelovy ceny za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 10. října.

Reklama

Doporučujeme

USA uvolnily většinu sankcí dříve uvalených na venezuelský ropný průmysl

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) uvolnila velkou část sankcí dříve uvalených na venezuelský ropný průmysl. Děje se tak souběžně s tím, jak Venezuela schválila reformu místního ropného sektoru. Informovala o tom agentura Reuters, která připomíná, že Trumpova administrativa hodlá v této jihoamerické zemi rozšířit těžbu poté, co americké síly před necelým měsícem unesli ze země prezidenta Nicoláse Madura. Nynější krok má usnadnit americkým společnostem prodej venezuelské surové ropy a washingtonská administrativa uvedla, že brzy budou zrušeny další restrikce vůči Venezuele. V platnosti zatím zůstávají stávající americké sankce na samotnou produkci venezuelské ropy.

Trump pohrozil uvalením nových cel na zboží ze zemí, které dodávají ropu na Kubu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) pohrozil uvalením nových cel na zboží ze zemí, které dodávají ropu na Kubu. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tak Washington stupňuje svou kampaň proti této komunistické zemi a vyvíjí v tomto směru tlak zejména na Mexiko. Vedení ostrova tento krok označilo za snahu o genocidu kubánského lidu.

Trump v pátek ráno oznámí, kdo bude novým předsedou Fedu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v pátek ráno zveřejní jméno nového předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Zatím není jasné, o koho se jedná, trhy však sázejí na bývalého člena Rady guvernérů Kevina Warshe.

Z Buči do Bruselu cesta nevede. EU zvažuje zákaz vstupu ruským vojákům

Konec války na Ukrajině je spojován hlavně s hrozbou další ruské agrese. Existuje ale nebezpečí, o němž se dosud příliš nemluvilo –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ záplava Evropy ruskými veterány. Evropská unie (EU) na výzvu Estonska zvažuje zákaz jejich vstup do bloku. Ruští veteráni mají doma na svědomí smrt nebo zranění stovek lidí.

Spogomi mění sbírání odpadků na mezinárodní sport

Sbírání odpadků se proměnilo v soutěž, která spojuje pohyb, taktiku a péči o okolí. Sport jménem spogomi vznikl v Japonsku a dnes se hraje po celém světě. Týmy závodí v tom, kdo nasbírá víc odpadu a správně ho roztřídí. Hráči říkají, že skutečným vítězem je planeta.

Hlavním bodem jednání o konci války na Ukrajině je otázka území, řekl Ušakov

Hlavním bodem jednání o možném ukončení války na Ukrajině je otázka území, řekl poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Podle agentur on i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podotkli, že s Moskvou nikdo nekoordinoval bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

Fico a Macron jednali v Paříži o jaderné energetice a zbrojařském průmyslu

Slovenský premiér Robert Fico dnes v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem jednal o spolupráci obou zemí v jaderné energetice a zbrojařském průmyslu, uvedl premiér na svém profilu na síti Facebook. Dalšími tématy byla také konkurenceschopnost Evropské unie a konflikt na Ukrajině. Podle Fica se při téměř dvouhodinovém rozhovoru v Elysejském paláci prokázala blízkost mezi oběma státy vyplývající z dohody o strategickém partnerství. Macron na síti X popsal jednání jako strategické probuzení.

Ministr obrany USA Pete Hegseth asi nepojede na schůzku ministrů NATO

Americký ministr obrany Pete Hegseth se pravděpodobně nezúčastní únorové schůzky ministrů obrany NATO v Bruselu. Agentuře Reuters to dnes řekli nejmenovaný americký představitel a diplomat z NATO. Jestliže se Hegseth pravidelného zasedání ministrů nezúčastní, bude již druhým ministrem USA v řadě, který tak učiní. Na schůzku se svými aliančními kolegy v prosinci do sídla NATO nepřijel ani ministr zahraničí Marco Rubio.

Senátorka Klobuchar oznámila, že se bude ucházet o post guvernérky Minnesoty

Americká senátorka Amy Klobuchar dnes oznámila, že se bude ucházet o post guvernérky státu Minnesota. Přislíbila, že se nenechá zastrašit administrativou prezidenta Donalda Trumpa a že bude usilovat o sjednocení státu, který čelil řadě výzev i předtím, než tam tento měsíc federální imigrační agenti v Minneapolisu zastřelili dva americké občany. Informuje o tom agentura AP.

Jako v seriálu Narcos: Brutalitu gangů v Ekvádoru dokládá nález pěti lidských hlav na pláži

Ne, tohle není díl ze série Narcos. Návštěvníci pláže v Ekvádoru našli pět useknutých lidských hlav s děsivým vzkazem. „Město je naše." Podle předběžného vyšetřování patří hlavy obětem vyřizování sporů drogových kartelů, jejich těla se zatím nenašla.

Starmer při setkání se Sim vyzval k prohloubení vztahů mezi Británií a Čínou

Britský premiér Keir Starmer dnes při setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu vyzval k prohloubení vztahů mezi oběma zeměmi a uvedl, že svět zažívá náročné časy. Informovala o tom agentura AP. Podobně se vyjádřil Si, který podle agentury AFP hovořil o potřebě posílit vazby. Starmer je na čtyřdenní návštěvě Číny jako první britský premiér od roku 2018.

Ruský dronový útok zabil v Záporožské oblasti tři lidi, uvedl šéf správy

Ruský dronový útok na obec Vilňansk v ukrajinské Záporožské oblasti zabil tři lidi - dvě ženy a jednoho muže. Další muž utrpěl zranění. Na platformě Telegram to v noci na dnešek uvedl šéf regionální správy Ivan Fedorov. O dvou raněných mužích v sousední Dněpropetrovské oblasti informoval po náletu ruských dronů náčelník správy tohoto regionu na jihovýchodě Ukrajiny Oleksandr Hanža. Rusové opět zaútočili na Oděsu, kde drony poškodily blíže neupřesněný objekt infrastruktury, a na Kryvyj Rih.

Operovali jsme a plakali. Účastníci protestů v Íránu promluvili

Íránský režim násilně potlačil masivní protesty a přestože svědkové a zúčastnění mají strach z odhalení, promluvili o otřesných praktikách bezpečnostních složek. V uličkách, domech a na soukromých klinikách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tak museli být ošetřováni zranění demonstranti či náhodní kolemjdoucí. Každý, kdo jim pomohl, každý lékař a sestra, riskoval život.

Macinka: Dokud Rusko útočí na Ukrajinu, není důvod mírnit sankce

Dokud válka trvá a dokud Rusko útočí na Ukrajinu, tak není důvod změkčovat sankce proti Moskvě. Řekl to dnes šéf české diplomacie Petr Macinka před příchodem na jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Jedním z hlavním témat dnešní schůzky je právě pokračující ruská invaze na Ukrajině. Od jejího zahájení uplynou na konci února již čtyři roky a EU při této příležitosti chystá nový, již dvacátý balíček sankcí proti Moskvě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama