2.1 C
Czech
Pondělí 22. prosince 2025
MagazínNobelovu cenu za mír mohou dostat odpůrci Putina či lidé pomáhající na...

Nobelovu cenu za mír mohou dostat odpůrci Putina či lidé pomáhající na Ukrajině

Ve stínu války na Ukrajině budou letos vyhlášeny Nobelovy ceny, jejichž nové laureáty se svět dozví příští týden. Na zisk nejsledovanější Nobelovy ceny za mír mají podle expertů šanci bojovníci proti autoritářským režimům z Ruska, Běloruska či dalších zemí, dobrovolníci pomáhající na Ukrajině nebo například instituce, které shromažďují informace o válečných zločinech. U sázkových kanceláří si dobře vede ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podobně jako v minulých letech jsou v centru pozornosti také ekologičtí aktivisté.

Jako tvrdý odpůrce ruského prezidenta Vladimira Putina by mohl být vyznamenán vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj či vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, kteří ruskou invazi na Ukrajinu důrazně odsoudili. Loni Nobelovu cenu za mír získal jiný Putinův kritik, ruský novinář Dmitrij Muratov, společně se svou filipínskou kolegyní Marií Ressaovou, kteří byli oceněni za boj za svobodu slova.

Nominace na Nobelovu cenu za mír musely být odevzdány do 31. ledna, tedy ještě před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Pět členů norského Nobelova výboru ale tradičně může přijít se svými návrhy na první schůzce roku, která se konala až po ruském vpádu do sousední země koncem února.

Na Nobelovu cenu za mír letos bylo nominováno 343 jednotlivců či organizací. Bookmakeři favorizují ukrajinský list Kyiv Independent a prezidenta Zelenského.

Podle představitele ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka by ocenění pro prezidenta Ukrajiny vyzdvihlo, že Zelenskyj „převzal v tom nejnebezpečnějším okamžiku plnou odpovědnost“. Byla by to také cena pro „ukrajinský lid, který dnes platí tu nejvyšší cenu za život bez války“, prohlásil Podoljak.

Ředitel norského mírového institutu PRIO Henrik Urdal ale upozornil, že Nobelův výbor bude velmi opatrný v otázce ocenění vůdce země zapojené do válečného konfliktu, ačkoliv Ukrajina tento konflikt nevyvolala. „Aktivity strany zapojené do ozbrojeného konfliktu jsou vždy problematické,“ prohlásil Urdal. Podle něj je pravděpodobnější, že by Nobelův výbor ocenil jedince či organizaci, kteří přímo na místě poskytují humanitární pomoc.

„S největší pravděpodobností cena podpoří některou z organizací, které shromažďují informace o válečných zločinech,“ domnívá se švédský profesor Peter Wallensteen, který se specializuje na mezinárodní vztahy. Takovou organizací by mohl být Mezinárodní trestní soud v Haagu nebo členové investigativní novinářské skupiny Bellingcat, píše agentura AFP.

„Někteří lidé jsou přesvědčeni, že nejsilnější reakcí na nynější vývoj událostí ve světě by bylo neudělit cenu vůbec,“ prohlásil švédský odborník na mezinárodní vztahy Wallensteen. Norský Nobelův výbor se může rozhodnout neudělit Nobelovu cenu za mír, pokud usoudí, že neexistuje žádný vhodný kandidát. To se naposledy stalo před 50 lety.

Nobelův výbor by také mohl obrátit pozornost veřejnosti k další světové „existenciální hrozbě“, a tou jsou klimatické změny, uvedl ředitel Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Dan Smith. Mezi nominovanými jsou podle něj mladá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová, Brit David Attenborough či studentské hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), které chce přimět zejména politiky, aby urychleně a konkrétními činy bojovali proti globálnímu oteplování.

Obvykle méně politická bývá Nobelova cena za literaturu, letošní laureát by ale také mohl být vybrán z řad odpůrců Kremlu. Mohla by jím být například Ruska Ljudmila Ulická, která byla označována za favoritku ocenění už v minulých letech, uvedli literární kritici oslovení agenturou AFP.

Jako první bude v pondělí vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, v úterý bude známá cena za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek bude ohlášen držitel Nobelovy ceny za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 10. října.

Reklama

Doporučujeme

Japonská raketa H3 selhala při snaze vypustit navigační satelit na oběžnou dráhu

Japonská vesmírná raketa H3 dnes selhala při snaze vypustit na oběžnou dráhu navigační satelit, informovaly tiskové agentury. Podle japonské státní kosmické agentury (JAXA) selhal po startu jeden z motorů. Japonsku se tak nepodařilo vyslat na orbitu šestou z plánovaných 11 družic navigačního systému Quasi-Zenith Satellite System (QZSS). Japonská vláda uvedla, že zřídí vyšetřovací komisi, která má co nejdříve zjistit, co stálo za selháním rakety.

Dom Taylor po vyřazení z MS mluví o duševním zdraví a závislostech

Dom Taylor znovu narazil na dopingovou kontrolu a tentokrát to odnesl přímo na mistrovství světa v Londýně. Po výhře v prvním kole přišel pozitivní výsledek a místo dalšího zápasu řeší disciplinární řízení. Na sociálních sítích pak vysvětloval, proč se vrátil k návykovým látkám.

Švýcarský soud přijal klimatickou žalobu Indonésanů proti cementárně Holcim

V debatě o klimatu se stále častěji neřeší jen státy, ale i konkrétní firmy. K velkým ropným společnostem se nově přidává i cementářský průmysl, který patří mezi výrazné zdroje emisí. Právě na jednu z největších cementáren na světě teď míří klimatická žaloba.

Střelci z Bondi Beach pečlivě plánovali vražedný útok celé měsíce, uvádí soudní dokumenty

Vražedný útok na židovskou komunitu na Bondi Beach v Sydney byl podle nově zveřejněných soudních dokumentů výsledkem pečlivého, několikaměsíčního plánování. Dva podezřelí střelci podle nich dlouho předem trénovali střelbu, připravovali výbušniny a také dva dny před činem provedli průzkum místa.

Zahraniční dluh Česka vzrostl na 5,55 bilionu korun

Zahraniční dluh Česka ve třetím čtvrtletí vzrostl na 5,551 bilionu korun. Odpovídá to 66 Zahraniční dluh Česka ve třetím čtvrtletí vzrostl na 5,55 bilionu korun. Odpovídá to 66 procentům hrubého domácího produktu. Podle předběžných dat České národní banky se dluh proti předchozímu čtvrtletí zvedl o 193,8 miliardy korun.

Zemřel James Ransone, představitel Ziggyho z The Wire

Herec James Ransone, známý jako Ziggy Sobotka ze seriálu The Wire, u nás vysílaného jako Špína Baltimoru, a z hororu It Chapter Two, zemřel ve věku 46 let. Zpráva o jeho smrti zasáhla kolegy, fanoušky i filmový svět, který si ho bude spojovat s komplikovanými a zranitelnými postavami.

Patnáct lidí zemřelo při nehodách, kdy se dveře Tesly neotevřely

Tesla už roky dostává stížnosti na dveře, které se po nehodě zaseknou a nejdou otevřít. Lidé to řeší u amerických úřadů, na sociálních sítích i u soudu. V některých případech pak nejde o nepohodlí, ale o boj o čas.

Rusko je ochotno právně zakotvit, že nezaútočí na zemi EU ani NATO, řekl Rjabkov

Rusko je připraveno v právně závazném dokumentu potvrdit, že nemá v úmyslu zaútočit na žádnou členskou zemi Evropské unie ani Severoatlantické aliance. Podle ruské státní agentury RIA to dnes uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Mnozí západní představitelé, včetně řady evropských vlád i šéfa NATO, v poslední době upozorňují na rostoucí militarizaci Ruska a varují, že se Evropa musí připravit na možnost přímého střetu s Moskvou.

Japonsko chystá restart největší jaderné elektrárny na světě

Japonsko udělalo další velký krok k restartu největší jaderné elektrárny na světě. Regionální parlament v prefektuře Niigata podpořil guvernéra Hideyo Hanazumi, který restart dlouhodobě hájí. Elektrárna Kashiwazaki Kariwa má po patnácti letech od havárie ve Fukušimě znovu vyrábět elektřinu už v roce 2026.

Jihokorejský prezident chce hrazenou léčbu plešatosti ze zdravotního pojištění

Jihokorejský prezident I Če-mjong nařídil své vládě, aby zvážila rozšíření veřejného zdravotního pojištění o léčbu vypadávání vlasů, s argumentem, že plešatost se pro mladé lidi stala spíše "otázkou přežití" než kosmetickým problémem. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, bude jím guvernér Louisiany

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Trump to v neděli večer uvedl na své síti Truth Social. Landry na sociálních sítích uvedl, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je poloautonomním územím Dánska, získat. Dánsko v reakci upozornilo, že celý svět by měl respektovat celistvost tohoto království.

Při výbuchu nálože v Moskvě zahynul ruský generál

Při výbuchu nálože nastražené v autě dnes v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem generálního štábu oddělení operačního výcviku ruských ozbrojených sil.

Ukrajinské drony zasáhly dvě ruská plavidla a poškodily přístav

Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek poškodil dvě plavidla a dvě kotviště v přístavu v ruském Krasnodarském kraji. Uvedl to tamní krizový štáb, podle kterého v přístavu vypuklo několik požárů, které se snaží zlikvidovat hasiči. Ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo, že protivzdušná obrana v noci zachytila a zničila 41 ukrajinských bezpilotních strojů. Ukrajinské letectvo dosud bilanci nočních ruských útoků nezveřejnilo, informovalo ale o dronech mimo jiné v Oděské, Žytomyrské, Kyjevské či Doněcké oblasti.

KOMENTÁŘ: Santa Claus rally na obzoru. Proč trhy o Vánocích často rostou?

V rytmu vánočního rozjímání by možná člověk na akciových trzích s koncem roku očekával klid a pohodu. Jenže tomu bývá přesně naopak. Historicky trhy mezi svátky rostou, pro což se vžil termín Santa Claus rally. Co za tímto fenoménem stojí?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama