-14.9 C
Czech
Pondělí 2. února 2026
MagazínNobelovu cenu za mír mohou dostat odpůrci Putina či lidé pomáhající na...

Nobelovu cenu za mír mohou dostat odpůrci Putina či lidé pomáhající na Ukrajině

Ve stínu války na Ukrajině budou letos vyhlášeny Nobelovy ceny, jejichž nové laureáty se svět dozví příští týden. Na zisk nejsledovanější Nobelovy ceny za mír mají podle expertů šanci bojovníci proti autoritářským režimům z Ruska, Běloruska či dalších zemí, dobrovolníci pomáhající na Ukrajině nebo například instituce, které shromažďují informace o válečných zločinech. U sázkových kanceláří si dobře vede ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podobně jako v minulých letech jsou v centru pozornosti také ekologičtí aktivisté.

Jako tvrdý odpůrce ruského prezidenta Vladimira Putina by mohl být vyznamenán vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj či vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, kteří ruskou invazi na Ukrajinu důrazně odsoudili. Loni Nobelovu cenu za mír získal jiný Putinův kritik, ruský novinář Dmitrij Muratov, společně se svou filipínskou kolegyní Marií Ressaovou, kteří byli oceněni za boj za svobodu slova.

Nominace na Nobelovu cenu za mír musely být odevzdány do 31. ledna, tedy ještě před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Pět členů norského Nobelova výboru ale tradičně může přijít se svými návrhy na první schůzce roku, která se konala až po ruském vpádu do sousední země koncem února.

Na Nobelovu cenu za mír letos bylo nominováno 343 jednotlivců či organizací. Bookmakeři favorizují ukrajinský list Kyiv Independent a prezidenta Zelenského.

Podle představitele ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka by ocenění pro prezidenta Ukrajiny vyzdvihlo, že Zelenskyj „převzal v tom nejnebezpečnějším okamžiku plnou odpovědnost“. Byla by to také cena pro „ukrajinský lid, který dnes platí tu nejvyšší cenu za život bez války“, prohlásil Podoljak.

Ředitel norského mírového institutu PRIO Henrik Urdal ale upozornil, že Nobelův výbor bude velmi opatrný v otázce ocenění vůdce země zapojené do válečného konfliktu, ačkoliv Ukrajina tento konflikt nevyvolala. „Aktivity strany zapojené do ozbrojeného konfliktu jsou vždy problematické,“ prohlásil Urdal. Podle něj je pravděpodobnější, že by Nobelův výbor ocenil jedince či organizaci, kteří přímo na místě poskytují humanitární pomoc.

„S největší pravděpodobností cena podpoří některou z organizací, které shromažďují informace o válečných zločinech,“ domnívá se švédský profesor Peter Wallensteen, který se specializuje na mezinárodní vztahy. Takovou organizací by mohl být Mezinárodní trestní soud v Haagu nebo členové investigativní novinářské skupiny Bellingcat, píše agentura AFP.

„Někteří lidé jsou přesvědčeni, že nejsilnější reakcí na nynější vývoj událostí ve světě by bylo neudělit cenu vůbec,“ prohlásil švédský odborník na mezinárodní vztahy Wallensteen. Norský Nobelův výbor se může rozhodnout neudělit Nobelovu cenu za mír, pokud usoudí, že neexistuje žádný vhodný kandidát. To se naposledy stalo před 50 lety.

Nobelův výbor by také mohl obrátit pozornost veřejnosti k další světové „existenciální hrozbě“, a tou jsou klimatické změny, uvedl ředitel Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Dan Smith. Mezi nominovanými jsou podle něj mladá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová, Brit David Attenborough či studentské hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), které chce přimět zejména politiky, aby urychleně a konkrétními činy bojovali proti globálnímu oteplování.

Obvykle méně politická bývá Nobelova cena za literaturu, letošní laureát by ale také mohl být vybrán z řad odpůrců Kremlu. Mohla by jím být například Ruska Ljudmila Ulická, která byla označována za favoritku ocenění už v minulých letech, uvedli literární kritici oslovení agenturou AFP.

Jako první bude v pondělí vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, v úterý bude známá cena za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek bude ohlášen držitel Nobelovy ceny za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 10. října.

Reklama

Doporučujeme

Zelenskyj: Další jednání o míru mezi USA, Ukrajinou a Ruskem začne ve středu

Další kolo mírových rozhovorů mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Ruskem se uskuteční v Abú Zabí 4. a 5. února, napsal dnes na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Schůzka zástupců těchto tří zemí se ve Spojených arabských emirátech měla konat už dnes, k tomu ale Zelenskyj nic nesdělil. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv řekl, že po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou jednání s Američany produktivnější.

Ruský dronový útok zabil v Dnipru dva lidi

Kyjev/Moskva 1. února (ČTK) - Ruský dronový útok v noci na dnešek zabil v Dnipru dva lidi, uvedl na platformě Telegram náčelník vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Po dvou útocích v Záporoží pak utrpělo zranění šest lidí, uvedl šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Moskva útočí především na dopravní spoje a na energetiku, napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko dnes podle agentury Interfax oznámilo dobytí dvou vesnic v Charkovské a Doněcké oblasti.

Republikánům se po doplňovacích volbách v Texasu snížila většina ve sněmovně

Republikánům se po doplňovacích volbách v americkém státě Texas zmenšila už tak těsná většina ve Sněmovně reprezentantů. Křeslo po loni zemřelém kongresmanovi Sylvesteru Turnerovi obsadí demokrat Christian Menefee, informovala dnes agentura AP. Do senátu v Texasu se pak dostal další demokrat Taylor Rehmet.

Írán považuje armády států EU za teroristické

Írán považuje ozbrojené síly zemí Evropské unie za teroristické skupiny, uvedl dnes předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Jde podle něj o odvetný krok za to, že EU zařadila íránské revoluční gardy na unijní seznam teroristických organizací, informují tiskové agentury.

Ficův bezpečnostní poradce Lajčák rezignoval kvůli Epsteinovým dokumentům

Národní bezpečnostní poradce slovenského premiéra Roberta Fica Miroslav Lajčák rezignoval v souvislosti se zveřejněním dokumentů americkým ministerstvem spravedlnosti, které odhalily jeho komunikaci s již zesnulým finančníkem a odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem.

Musk tvrdí, že SpaceX omezila zneužívání Starlinku ruskými drony

Opatření, která SpaceX nasadila proti neautorizovanému využívání Starlinku ruskými drony, podle firmy začínají zabírat. Elon Musk naznačil, že zásah už má konkrétní dopad, a vyzval ukrajinskou stranu, aby dala vědět, pokud bude potřeba přitvrdit.

Trumpův kandidát na šéfa Fedu rozhýbal trhy

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že do čela Federálního rezervního systému chce nominovat Kevina Warshe. Trhy na zprávu zareagovaly okamžitě. Zlato i stříbro po sérii rekordů výrazně oslably, zatímco akciové indexy v USA zaznamenaly jen mírné ztráty.

U Essexu vzniká nový ptačí ostrov ze tří potopených lodí

U pobřeží Essexu roste nový kus země. Nevzniká z betonu ani z kamene, ale ze starých říčních lodí a bahna z přístavu. National Trust nechal v ústí řeky Blackwater potopit tři vyřazené nákladní čluny.

V DR Kongo se zřítil důl. Nejméně dvě stě lidí zemřelo

Při závalu dolu ve východní části Demokratické republiky Kongo zahynulo podle místních úřadů více než 200 lidí. Neštěstí se odehrálo ve městě Rubaya v provincii Severní Kivu, kde se důl zřítil v důsledku silných dešťů.

Bitcoin se propadl pod 81 000 dolarů, trhy sužuje nejistota

Bitcoin o víkendu prohloubil ztráty a propadl se pod hranici 81 000 dolarů, přičemž nízká obchodní aktivita zesílila výkyvy cen. Investoři zůstávají opatrní kvůli napětí na Blízkém východě, politické nejistotě ve Spojených státech a přetrvávajícím slabinám samotného kryptotrhu.

Protesty v Íránu podle Pezeškjána podnítili politici z EU, USA a Izraele

Protesty v Íránu podnítili americký prezident Donald Trump, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a politici z Evropské unie. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil íránský prezident Masúd Pezeškján. Uvedl, že demonstrace nebyly vyvolány jen sociálními problémy. Při potlačování projevů nespokojenosti s režimem, které začaly na konci prosince, zahynuly v Íránu tisíce lidí.

Prozatímní prezidentka Venezuely oznámila plán na amnestii politických vězňů

Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguez představila návrh zákona o amnestii, díky kterému by se mohly na svobodu dostat stovky politických vězňů, včetně opozičních předáků, novinářů a bojovníků za lidská práva. Informují o tom agentury.

Izraelské údery v Pásmu Gazy zabily 23 lidí

Izraelské údery zabily od noci v Pásmu Gazy nejméně 23 Palestinců, uvádí agentura AP v nové bilanci na základě informací od palestinských nemocnic. Dříve agentura hlásila 12 mrtvých. Stanice Al Džazíra s odvoláním na zdravotníky uvádí, že zemřelo 25 Palestinců. Podle agentury AP se jedná o jeden z nejvyšších počtů mrtvých od říjnového vyhlášení příměří. Izraelská armáda údery zatím nekomentovala

Kyjev i Moskva opět hlásí noční dronové útoky nepřítele

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 85 bezpilotními letouny. Ukrajinská protivzdušná obrana podle předběžných údajů sestřelila nebo odklonila 64 dronů Šáhed, Gerbera, Italmas a dalších typů. Na platformě Telegram to oznámilo ukrajinské letectvo. Naopak Rusko podle agentury Interfax v noci informovalo o zachycení nebo zničení 26 ukrajinských dronů. Moskva zároveň dnes oznámila dobytí dvou ukrajinských vesnic v Záporožské oblasti a Doněcké oblasti. Tvrzení nelze nezávisle ověřit.

Novým šéfem amerického úřadu statistiky práce má být Matsumoto, oznámil Trump

Prezident Donald Trump do čela amerického Úřadu pro statistiku práce (BLS) nominuje ekonoma Bretta Matsumota. Šéf Bílého domu to oznámil na své sociální síti Truth Social. Předchozí komisařku BLS Eriku McEntarferovou prezident v srpnu z čela úřadu při ministerstvu práce odvolal, když ji bez důkazů obvinil z manipulace s daty o zaměstnanosti. Krátce poté na pozici nominoval hlavního ekonoma konzervativního think-tanku The Heritage Foundation E.J. Antoniho, jehož nominaci o necelé dva měsíce později stáhl. Jmenování podléhá schválení Senátu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama