5.1 C
Czech
Sobota 8. listopadu 2025
MagazínNobelovu cenu za mír mohou dostat odpůrci Putina či lidé pomáhající na...

Nobelovu cenu za mír mohou dostat odpůrci Putina či lidé pomáhající na Ukrajině

Ve stínu války na Ukrajině budou letos vyhlášeny Nobelovy ceny, jejichž nové laureáty se svět dozví příští týden. Na zisk nejsledovanější Nobelovy ceny za mír mají podle expertů šanci bojovníci proti autoritářským režimům z Ruska, Běloruska či dalších zemí, dobrovolníci pomáhající na Ukrajině nebo například instituce, které shromažďují informace o válečných zločinech. U sázkových kanceláří si dobře vede ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podobně jako v minulých letech jsou v centru pozornosti také ekologičtí aktivisté.

Jako tvrdý odpůrce ruského prezidenta Vladimira Putina by mohl být vyznamenán vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj či vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, kteří ruskou invazi na Ukrajinu důrazně odsoudili. Loni Nobelovu cenu za mír získal jiný Putinův kritik, ruský novinář Dmitrij Muratov, společně se svou filipínskou kolegyní Marií Ressaovou, kteří byli oceněni za boj za svobodu slova.

Nominace na Nobelovu cenu za mír musely být odevzdány do 31. ledna, tedy ještě před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Pět členů norského Nobelova výboru ale tradičně může přijít se svými návrhy na první schůzce roku, která se konala až po ruském vpádu do sousední země koncem února.

Na Nobelovu cenu za mír letos bylo nominováno 343 jednotlivců či organizací. Bookmakeři favorizují ukrajinský list Kyiv Independent a prezidenta Zelenského.

Podle představitele ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka by ocenění pro prezidenta Ukrajiny vyzdvihlo, že Zelenskyj „převzal v tom nejnebezpečnějším okamžiku plnou odpovědnost“. Byla by to také cena pro „ukrajinský lid, který dnes platí tu nejvyšší cenu za život bez války“, prohlásil Podoljak.

Ředitel norského mírového institutu PRIO Henrik Urdal ale upozornil, že Nobelův výbor bude velmi opatrný v otázce ocenění vůdce země zapojené do válečného konfliktu, ačkoliv Ukrajina tento konflikt nevyvolala. „Aktivity strany zapojené do ozbrojeného konfliktu jsou vždy problematické,“ prohlásil Urdal. Podle něj je pravděpodobnější, že by Nobelův výbor ocenil jedince či organizaci, kteří přímo na místě poskytují humanitární pomoc.

„S největší pravděpodobností cena podpoří některou z organizací, které shromažďují informace o válečných zločinech,“ domnívá se švédský profesor Peter Wallensteen, který se specializuje na mezinárodní vztahy. Takovou organizací by mohl být Mezinárodní trestní soud v Haagu nebo členové investigativní novinářské skupiny Bellingcat, píše agentura AFP.

„Někteří lidé jsou přesvědčeni, že nejsilnější reakcí na nynější vývoj událostí ve světě by bylo neudělit cenu vůbec,“ prohlásil švédský odborník na mezinárodní vztahy Wallensteen. Norský Nobelův výbor se může rozhodnout neudělit Nobelovu cenu za mír, pokud usoudí, že neexistuje žádný vhodný kandidát. To se naposledy stalo před 50 lety.

Nobelův výbor by také mohl obrátit pozornost veřejnosti k další světové „existenciální hrozbě“, a tou jsou klimatické změny, uvedl ředitel Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Dan Smith. Mezi nominovanými jsou podle něj mladá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová, Brit David Attenborough či studentské hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), které chce přimět zejména politiky, aby urychleně a konkrétními činy bojovali proti globálnímu oteplování.

Obvykle méně politická bývá Nobelova cena za literaturu, letošní laureát by ale také mohl být vybrán z řad odpůrců Kremlu. Mohla by jím být například Ruska Ljudmila Ulická, která byla označována za favoritku ocenění už v minulých letech, uvedli literární kritici oslovení agenturou AFP.

Jako první bude v pondělí vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, v úterý bude známá cena za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek bude ohlášen držitel Nobelovy ceny za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 10. října.

Doporučujeme

V Norimberku vrcholí přípravy na vánoční trhy, které jsou mladší, než se myslelo

Přípravy na vánoční trhy v Norimberku vrcholí. Na Hlavním náměstí už stojí několik desítek dřevěných stánků a další desítky dělníci v příštích dnech postaví. Odložit naopak město muselo přípravy na oslavy 400. výročí trhů, které chystalo na rok 2028. Nový výzkum totiž ukázal, že jsou o 50 let mladší, než se původně myslelo. Norimberský Christkindlesmarkt patří navzdory tomu k nejstarším a největším vánočním trhům v Německu. Milionům návštěvníků, včetně mnoha českých, se otevře už 28. listopadu.

Trump povolal Národní gardu do Portlandu nelegálně, rozhodla soudkyně

Americký prezident Donald Trump povolal Národní gardu do města Portland ve státě Oregon nelegálně, rozhodla v pátek federální soudkyně Karin Immergut, která tak jako první natrvalo zablokovala Trumpovo nasazení vojenské síly v jednom z demokraty vedených měst. O to se prezident pokouší rovněž v Los Angeles, Chicagu či Washingtonu. Rozhodnutí soudkyně nahrazuje její předchozí prozatímní příkaz, který dočasně zabránil nasazení gardistů v Portlandu v reakci na protesty proti imigračním raziím, píše agentura Reuters.

Maďarsko dostalo podle Orbána výjimku z amerických sankcí na ruský plyn a ropu

Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, uvedl dnes podle agentury AP premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.

Student vyvraždil v Kanadě celou rodinu, dostal doživotí

Kanadský soud poslal na doživotí do vězení dvacetiletého studenta Febria De-Zoysu, který v březnu 2024 zavraždil v Ottawě šest lidí, včetně čtyř malých dětí. O podmínečné propuštění může požádat nejdříve po 25 letech.

Trump chce s Orbánem mluvit o schůzce s Putinem, Orbán ocenil mírovou snahu USA

Americký prezident Donald Trump řekl v Bílém domě maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že s ním chce jednat o budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Orbán následně před novináři prohlásil, že Maďarsko a Spojené státy vedou jako jediné promírovou politiku, pokud jde o ukončení války na Ukrajině. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

Francie doporučila svým občanům co nejdříve opustit Mali

Francie dnes doporučila svým občanům, aby co nejdříve opustili Mali. Bezpečnostní situace v hlavním městě Bamako i v dalších oblastech země se podle francouzského ministerstva zahraničí již několik týdnů zhoršuje, přičemž hlavní silnice jsou terčem teroristických útoků. Francouzští občané mají podle ministerstva opustit zemi komerčními lety, napsala agentura AFP. Mali od začátku září čelí blokádě dovozu paliv, kterou zavedli tamní džihádisté.

Musk slaví. Akcionáři mu otevřeli cestu k tomu stát se prvním světovým bilionářem  

Elon Musk získal, co chtěl. Platový balíček v hodnotě až jednoho bilionu dolarů, pro který hlasovalo během valného shromáždění přes 75 procent akcionářů. Miliardář, možná budoucí bilionář, tak zaznamenal drtivé vítězství. Výsledky vzbudily různorodé reakce, někteří investoři je kritizují. Musk však bude muset dosáhnout náročných milníků, aby peníze získal.

Generální tajemník OSN na COP30 varoval před morálním selháním lidstva

Klimatická konference COP30 v Brazílii začala ostrými slovy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Označil neplnění cíle udržet oteplení pod 1,5 °C za „morální selhání“ a varoval, že svět stojí na pokraji nevratných změn.

Meghan se po osmi letech vrací k herectví

Vévodkyně ze Sussexu po několikaleté herecké pauze míří zpět na filmová plátna. Čtyřiačtyřicetiletá Meghan, známá především ze seriálu Suits, získala menší roli ve filmu Close Personal Friends.

EK bude jednat s Belgií o reparační půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur

Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.

Letiště v belgickém Lutychu bylo uzavřeno kvůli dronům, podruhé v tomto týdnu

Letiště v belgickém Lutychu dnes dočasně přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům. Je to už druhý podobný incident tento týden. Informovala o tom agentura Belga s odvoláním na společnost Skeyes, která zajišťuje v Belgii letový provoz.

USA zabily tři muže při úderu na další loď v Karibiku údajně pašující drogy

Americká armáda ve čtvrtek zabila tři muže při úderu na loď, která údajně pašovala drogy v mezinárodních vodách v Karibském moři. Na sociální síti to v noci na dnešek oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth, který zabité označil za "narkoteroristy". Podle agentury AP jde již o sedmnáctý úder, který USA od září podnikly proti plavidlům u pobřeží Venezuely a poslední dobou také ve východní oblasti Tichého oceánu. Počet obětí podle AP čtvrtečním útokem stoupl nejméně na 69.

Policie v německém Hanau zadržela Rumuna podezřelého z pomalování aut krví

Německá policie dnes zadržela 31letého Rumuna, kterého podezřívá, že pomaloval téměř 50 aut, několik poštovních schránek a několik domů v hesenském městě Hanau lidskou krví. Na mnoha místech přitom nakreslil hákové kříže. Policie o tom informovala v tiskové zprávě.

Nancy Pelosi oznámila svůj odchod z politiky. Příští rok už kandidovat nebude

Nancy Pelosi, první a dosud jediná žena v čele Sněmovny reprezentantů USA a jedna z nejvýraznějších postav Demokratické strany, odchází do politického důchodu. Oznámila, že po téměř čtyřech desetiletích v Kongresu už nebude znovu kandidovat.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama