-3.9 C
Czech
Pátek 23. ledna 2026
MagazínNobelovu cenu za mír mohou dostat odpůrci Putina či lidé pomáhající na...

Nobelovu cenu za mír mohou dostat odpůrci Putina či lidé pomáhající na Ukrajině

Ve stínu války na Ukrajině budou letos vyhlášeny Nobelovy ceny, jejichž nové laureáty se svět dozví příští týden. Na zisk nejsledovanější Nobelovy ceny za mír mají podle expertů šanci bojovníci proti autoritářským režimům z Ruska, Běloruska či dalších zemí, dobrovolníci pomáhající na Ukrajině nebo například instituce, které shromažďují informace o válečných zločinech. U sázkových kanceláří si dobře vede ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podobně jako v minulých letech jsou v centru pozornosti také ekologičtí aktivisté.

Jako tvrdý odpůrce ruského prezidenta Vladimira Putina by mohl být vyznamenán vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj či vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, kteří ruskou invazi na Ukrajinu důrazně odsoudili. Loni Nobelovu cenu za mír získal jiný Putinův kritik, ruský novinář Dmitrij Muratov, společně se svou filipínskou kolegyní Marií Ressaovou, kteří byli oceněni za boj za svobodu slova.

Nominace na Nobelovu cenu za mír musely být odevzdány do 31. ledna, tedy ještě před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Pět členů norského Nobelova výboru ale tradičně může přijít se svými návrhy na první schůzce roku, která se konala až po ruském vpádu do sousední země koncem února.

Na Nobelovu cenu za mír letos bylo nominováno 343 jednotlivců či organizací. Bookmakeři favorizují ukrajinský list Kyiv Independent a prezidenta Zelenského.

Podle představitele ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka by ocenění pro prezidenta Ukrajiny vyzdvihlo, že Zelenskyj „převzal v tom nejnebezpečnějším okamžiku plnou odpovědnost“. Byla by to také cena pro „ukrajinský lid, který dnes platí tu nejvyšší cenu za život bez války“, prohlásil Podoljak.

Ředitel norského mírového institutu PRIO Henrik Urdal ale upozornil, že Nobelův výbor bude velmi opatrný v otázce ocenění vůdce země zapojené do válečného konfliktu, ačkoliv Ukrajina tento konflikt nevyvolala. „Aktivity strany zapojené do ozbrojeného konfliktu jsou vždy problematické,“ prohlásil Urdal. Podle něj je pravděpodobnější, že by Nobelův výbor ocenil jedince či organizaci, kteří přímo na místě poskytují humanitární pomoc.

„S největší pravděpodobností cena podpoří některou z organizací, které shromažďují informace o válečných zločinech,“ domnívá se švédský profesor Peter Wallensteen, který se specializuje na mezinárodní vztahy. Takovou organizací by mohl být Mezinárodní trestní soud v Haagu nebo členové investigativní novinářské skupiny Bellingcat, píše agentura AFP.

„Někteří lidé jsou přesvědčeni, že nejsilnější reakcí na nynější vývoj událostí ve světě by bylo neudělit cenu vůbec,“ prohlásil švédský odborník na mezinárodní vztahy Wallensteen. Norský Nobelův výbor se může rozhodnout neudělit Nobelovu cenu za mír, pokud usoudí, že neexistuje žádný vhodný kandidát. To se naposledy stalo před 50 lety.

Nobelův výbor by také mohl obrátit pozornost veřejnosti k další světové „existenciální hrozbě“, a tou jsou klimatické změny, uvedl ředitel Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Dan Smith. Mezi nominovanými jsou podle něj mladá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová, Brit David Attenborough či studentské hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), které chce přimět zejména politiky, aby urychleně a konkrétními činy bojovali proti globálnímu oteplování.

Obvykle méně politická bývá Nobelova cena za literaturu, letošní laureát by ale také mohl být vybrán z řad odpůrců Kremlu. Mohla by jím být například Ruska Ljudmila Ulická, která byla označována za favoritku ocenění už v minulých letech, uvedli literární kritici oslovení agenturou AFP.

Jako první bude v pondělí vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, v úterý bude známá cena za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek bude ohlášen držitel Nobelovy ceny za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 10. října.

Reklama

Doporučujeme

Soud propustil na kauci majitele baru, v němž ve Švýcarsku na Nový rok hořelo

Soud ve švýcarském kantonu Valais dnes po složení kauce nařídil propuštění Jacquesa Morettiho, který spoluvlastní bar v lyžařském středisku Crans-Montana, v němž v noci na Nový rok vypukl požár a připravil o život 40 lidí. Informují o tom agentury. Moretti spolu s manželkou Jessicou Moretti, která je zároveň spolumajitelkou baru, čelí podezření ze zabití z nedbalosti.

Google a Epic Games mají tajnou dohodu za 800 milionů dolarů

Google a Epic Games uzavřely novou dohodu kolem Androidu, Fortnite a Unreal Engine, přičemž značná část podmínek má zůstat neveřejná. Partnerství se objevilo při soudním jednání v San Francisku, kde se řešilo urovnání dlouhého antimonopolního sporu mezi oběma firmami. Federální soudce James Donato během slyšení naznačil, že spolupráce může zahrnovat společný vývoj a marketingové závazky a že Epic má pomáhat s propagací Androidu, zatímco Google má nově využívat klíčovou technologii Epicu.

Jednání s USA o Grónsku brzy začnou, oznámil dánský ministr zahraničí Rasmussen

Jednání o Grónsku se Spojenými státy brzy začnou. Dnes to podle agentury AFP oznámil dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen. Americký prezident Donald Trump v posledních dnech opakovaně hovořil o nezbytnosti získat Grónsko pro bezpečnost USA, ve středu se ale s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem dohodl na rámci dohody o budoucnosti tohoto arktického ostrova a posílení bezpečnosti v celé arktické oblasti.

Španělsko se nepřipojí k Radě míru Donalda Trumpa, uvedl premiér Sánchez

Španělsko se nepřipojí k Radě míru amerického prezidenta Donalda Trumpa, informovala agentura Reuters. Podle španělského premiéra Pedra Sáncheze iniciativa není v souladu se závazkem Španělska k mezinárodnímu právu, OSN a multilateralismu. Rada míru má být podle Trumpových představ mezinárodní organizací, která pomůže zprostředkovat a monitorovat příměří, organizovat bezpečnostní opatření a koordinovat obnovu v místech zpustošených válkou.

Cena zlata trhá rekordy, překonala hranici 4900 dolarů za unci

Cena zlata ve čtvrtek poprvé překonala hranici 4900 dolarů za unci (101 200 korun), napsal server Mint. K zájmu investorů o zlato přispívá geopolitické napětí, oslabení amerického dolaru a letošní očekávané snížení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem (Fed). Americká ekonomika zůstává na trajektorii silného růstu.

Na jednání s Ruskem a USA v Abú Zabí se bude mluvit o území, řekl Zelenskyj

Na jednání se zástupci Spojených států a Ruska v Abú Zabí se bude mluvit o územních otázkách. Dnes to podle agentur řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Hotová je podle něj také dohoda se Spojenými státy o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.

Vojáci NATO v Afghánistánu se vyhýbali boji, blouznil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v rozhovoru s televizí Fox News prohlásil, že jednotky Severoatlantické aliance (NATO) v Afghánistánu se držely za frontovou linií, a nezúčastnily se tedy bojů. Opět zpochybnil efektivitu aliance a to, zda by přišla Spojeným státům v případě nouze na pomoc. Vyvolal tím ostré reakce.

Ukrajinské drony zasáhly sklad paliv v hloubi Ruska

Ukrajinské drony během noci zasáhly sklad pohonných hmot ve městě Penza, ležícím asi 700 kilometrů východně od Moskvy. Ve skladu vypukl požár, ale nálet se podle předběžných údajů obešel bez mrtvých a raněných, informoval gubernátor Penzenské oblasti Oleg Melničenko. Ukrajinský Kryvyj Rih ve čtvrtek zažil nejdelší útok od začátku ruské invaze na Ukrajinu, trval skoro celý den.

Trump stáhl pozvánku Kanady do své Rady míru

Americký prezident Donald Trump zrušil Kanadě pozvánku do svého nového projektu „Board of Peace“, který má podle něj pomáhat řešit globální konflikty. Otočil přitom během pár dní. Ještě minulý týden kanadská strana tvrdila, že pozvání přišlo a premiér Mark Carney ho plánuje přijmout.

Íránské revoluční gardy varují USA a Izrael, že jsou připraveny jednat

Šéf íránských revolučních gard Mohammad Pakpúr dnes varoval Washington, že jeho bezpečnostní složky mají po několika týdnech protestů a represí v Íránu "prst na spoušti" a jsou připraveny vykonat rozkazy íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Podle agentury AFP tím jen Írán přilévá olej do ohně v době, kdy americký prezident Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že Teherán je otevřený vyjednávání s Washingtonem.

Územní otázky zůstávají nevyřešeny, řekl Zelenskyj před ohlášeným jednáním v SAE

Nadcházejících trojstranných jednání ve Spojených arabských emirátech (SAE) se zúčastní diplomatičtí a vojenští představitelé, přičemž ukrajinskou delegaci povede hlavní vyjednavač Rustem Umerov. Novinářům to ve švýcarském Davosu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který jen o něco dříve konání schůzky mezi zástupci USA, Ukrajiny a Ruska oznámil. Zelenskyj se dnes v Davosu asi na hodinu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

OSN varuje před dlouhodobým nedostatkem vody ve světě

Voda byla dlouho považována za samozřejmý zdroj. Nová zpráva OSN ale varuje, že tento předpoklad přestává platit. Svět se podle odborníků dostal do fáze, kdy už nejde jen o krizi, ale o trvalý problém s hlubokými dopady.

Trumpovi vyslanci Witkoff a Kushner v Kremlu jednají s Putinem

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu jedná se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, informuje agentura TASS. Schůzka se týká možností ukončení války na Ukrajině, již Rusko na rozkaz šéfa Kremlu rozpoutalo v únoru 2022.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama