ZprávyNikdo neví, kolik rukojmích je ještě naživu, uvedl vysoký představitel Hamásu

Nikdo neví, kolik rukojmích je ještě naživu, uvedl vysoký představitel Hamásu

Nikdo neví, kolik ze 116 rukojmích, které radikální hnutí Hamás od 7. října nadále zadržuje v Pásmu Gazy, je naživu. Vysoký představitel hnutí Usáma Hamdán to řekl v rozhovoru se stanicí CNN. Z psychické újmy čtyř nedávno zachráněných rukojmích obvinil Izrael, ačkoli zdravotníci potvrdili, že tři muži a jedna žena psychickému násilí čelili v zajetí, píše deník The Times of Israel.

„O tom vůbec nic nevím. Nikdo o tom vůbec nic neví,“ reagoval příslušník hnutí na otázku CNN, kolik zadržených ještě žije. „Jsem přesvědčený, že pokud mají (rukojmí) psychické problémy, může za to Izrael a to, co provádí v Gaze,“ dodal. Rukojmí podle něj byli ze zajetí propuštěni v lepším stavu, než v jakém byli uneseni.

Hamdán také vysvětlil, proč Hamás, který USA a EU považují za teroristickou organizaci, odmítl návrh dohody o příměří. Předtím, než by mělo začít vyjednávání o osvobození rukojmích z jedné i druhé strany konfliktu, musí Izrael nejprve přistoupit na úplné zastavení bojů, domnívá se Hamdán.

„Potřebujeme od Izraelců jasný souhlas s ukončením bojů, kompletní stažení z Gazy, které umožní Palestincům určit si vlastní budoucnost, a aby naše území přestali obléhat (…) Pak můžeme začít jednat o férové dohodě o výměně zajatců,“ cituje izraelský deník Hamdánovo prohlášení pro CNN.

Návrh příměří oznámený americkým prezidentem Joem Bidenem předpokládá tři etapy. Po zastavení bojů a propuštění části rukojmích držených Hamásem za palestinské vězně se má izraelská armáda stáhnout z obydlených oblastí Gazy a umožnit palestinským civilistům návrat domů. Zbývající rukojmí mají být propuštěni ve druhé fázi, kdy se rovněž mají trvale ukončit boje a izraelská armáda se má zcela stáhnout z Pásma Gazy. Poslední fáze počítá s obnovou zničeného Pásma Gazy. Hamás s dohodou na obecné rovině souhlasí, vyjádřil ale obavy, zda ji Izrael bude dodržovat, píše Reuters.

Představitele Hamásu dále odmítl zprávy deníku The Wall Street Journal, podle nichž lídr Hamásu v Gaze Jahjá Sinvár „vítá“ smrt civilistů v Gaze jako „nezbytnou oběť“. „Je to falešná zpráva, kterou si vymyslel někdo, kdo není Palestinec. Do The Wall Street Journal tato zpráva dorazila jako pokus, jak na Hamás vyvinout tlak a vyprovokovat našeho vůdce,“ uvedl Hamdán.

Izraelská vojenská operace v Pásmu Gazy byla spuštěna v reakci na teroristický útok Hamásu ze 7. října, při němž přišlo o život 1200 lidí a dalších 250 jich bylo odvlečeno do zajetí. Ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem tvrdí, že izraelští vojáci už připravili o život 37.232 Palestinců, 85.037 jich bylo zraněno. Údaje není možné nezávisle ověřit. Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua uvádí, že neútočí na civilisty, ale pouze na členy hnutí Hamás.

Doporučujeme

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla převahy v dronové technologii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.

Australanka odsouzená za vraždy jedovatými houbami z vězení už nevyjde. Soud jí zpřísnil trest

Australanka Erin Patterson, která zavraždila tři příbuzné obědem s jedovatými houbami, stráví zbytek života za mřížemi. Odvolací soud v australském státě Victoria v pátek zamítl její pokus o zrušení rozsudku a zároveň rozhodl o zpřísnění trestu. Původně měla dvaapadesátiletá žena možnost požádat po 33 letech o podmínečné propuštění.

Kyjev čelil dalšímu ruskému raketovému útoku, jeden člověk zahynul

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dnes večer dalšímu ruskému raketovému útoku, který poškodil několik budov, uvedl starosta Vitalij Kličko. Podle kyjevské vojenské správy zahynul nejméně jeden člověk. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dnes mimoto podle agentury Reuters uvedla, že dronový útok zabil jednoho ze zaměstnanců ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama