ZprávyNezávislost Grónska je možná, připojení k USA nepravděpodobné, tvrdí Dánsko

Nezávislost Grónska je možná, připojení k USA nepravděpodobné, tvrdí Dánsko

Grónsko se může osamostatnit, pokud si to jeho obyvatelé budou přát. Je však nepravděpodobné, že by se stalo státem USA, uvedl ve středu dánský ministr zahraničí. Reagoval tak na prohlášení Trumpa, že nemůže vyloučit převzetí kontroly nad ostrovem silou. Informovala o tom agentura Reuters a další servery.

Grónský vůdce se ve středu v Kodani setkal s dánským králem. Den poté, co Trumpovy výroky ohledně osudu Grónska dostaly ostrov na přední stránky světových novin.

Trump, který se ujme úřadu 20. ledna, v úterý prohlásil, že nevylučuje použití vojenských nebo ekonomických opatření, aby se Grónsko stalo součástí Spojených států. Ve stejný den uskutečnil Trumpův nejstarší syn Donald Trump mladší návštěvu ostrova, informoval například server Al-Jazeera.

„Slyšel jsem, že obyvatelé Grónska jsou ‚MAGA‘,“ napsal Trump na sociální síti Truth s odkazem na hnutí Make America Great Again. „Můj syn Don mladší a různí zástupci tam pojedou navštívit některé z nejúžasnějších oblastí a památek.“

„Grónsko je neuvěřitelné místo a jeho obyvatelé z něj budou mít obrovský prospěch, pokud a až se stane součástí našeho národa,“ dodal Trump. „Budeme ho chránit a vážit si ho před velmi zlomyslným vnějším světem. UDĚLEJME GRÓNSKO OPĚT VELKÝM!“

Grónsko usiluje o nezávislost

Grónsko, které je součástí NATO díky členství Dánska, má strategický význam pro americkou armádu a její systém včasného varování před balistickými střelami. Přes arktický ostrov vede nejkratší cesta z Evropy do Severní Ameriky.

Zvolený prezident naznačil, že bude prosazovat bojovnější zahraniční politiku, která nebere ohled na tradiční diplomatické formality.

Grónsko, největší ostrov na světě, je součástí Dánska již 600 let, ačkoli 57 000 obyvatel si nyní spravuje své vnitřní záležitosti samo. Ostrovní vláda v čele s premiérem Mute Egedem usiluje o případnou nezávislost.

Vojenská intervence USA? Premiérka pochybuje

„Plně uznáváme, že Grónsko má své vlastní ambice. Pokud se naplní, Grónsko se osamostatní, i když sotva s ambicí stát se federálním státem Spojených států,“ uvedl dánský ministr zahraničí Lars Lokke Rasmussen.

Novinářům agentury Reuters řekl, že zvýšené bezpečnostní obavy Spojených států v Arktidě jsou legitimní v důsledku zvýšené aktivity Ruska a Číny v regionu.

„Nemyslím si, že se nacházíme v zahraničněpolitické krizi,“ řekl. „Jsme otevřeni dialogu s Američany o tom, jak bychom mohli případně spolupracovat ještě těsněji než dosud, abychom zajistili naplnění amerických ambicí.“

Dánská premiérka Mette Frederiksenová v úterý uvedla, že si nedokáže představit, že by Trumpovy ambice vedly k vojenské intervenci USA v Grónsku. Dánské vojenské kapacity se tam omezují na čtyři inspekční plavidla, pozorovací letoun Challenger a hlídky se psím spřežením.

Reklama

Doporučujeme

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama