EkonomikaNew York Community Bank odkoupí většinu aktiv Signature Bank. Její krach byl...

New York Community Bank odkoupí většinu aktiv Signature Bank. Její krach byl třetím největším v historii USA

Od pondělí změní 40 poboček Signature Bank své jméno na Flagstar Bank. Začnou totiž spadat pod dceřinou společnost New York Community Bank. Ta uzavřela s Federální korporací pro pojištění vkladů dohodu za 2,7 miliardy dolarů. Odkoupí tak většinu aktiv nedávno zkrachovalé banky a všechny její vklady. Informoval o tom server Al Jazeera a CNN.

Zkrachovalá americká banka Signature našla nového majitele. V neděli večer Federální korporace pro pojištění vkladů (FDIC) oznámila, že se dohodla s Community Bank v New Yorku. Přesto se ovšem podle serveru Al Jazeera nezbaví všech aktiv nedávno padlé banky. Nadále jí zbydou půjčky v hodnotě 60 miliard dolarů, tedy 1,3 bilionu korun. Ty hodlá korporace nadále spravovat a postupně je rozprodávat.

New York Community Bank tedy odkoupí aktiva v hodnotě 38,4 miliardy dolarů, tedy přes 860 miliard korun. Jedná se asi o třetinu toho, co banka vlastnila, když minulý týden zkrachovala. Dohoda o odkoupení s FDIC pak dohromady činí 2,7 miliardy dolarů, tedy 60 miliard korun. Od pondělí proto 40 poboček banky Signature změní své jméno na Flagstar Bank. Spadat tak budou pod dceřinnou společnost Community Bank.

Zákazníci zkrachovalé banky pak podle serveru CNN Business nebudou muset podstoupit žádné kroky, aby převedení svých účtů zajistili. Newyorská banka Community rovněž odkoupila všechny vklady banky Signature. Nespadají pod ně ovšem ty patřící pod digitální bankovnictví. Důvodem neúplného odkoupení jsou nejspíše rostoucí obavy z rizik, kterým v současnosti banky po celém světě čelí. Krach Signature se totiž stal třetím největším v americké historii.

Za pád Signature Bank bude muset FDIC zaplatit na 2,5 miliardy dolarů

Za druhý největší krach se totiž počítá pád banky Silicon Valley. Její aktiva v hodnotě 209 miliard dolarů, tedy 4,7 bilionu korun, převzala FDIC pár dní před Signature. Po jejím pádu začali být totiž nervózní také zákazníci ostatních bank. Banka Signature pak vlastnila vysoký podíl nepojištěných vkladů, rizikové byly také její investice do kryptoměn. Zástupci FDIC se proto rozhodli zasáhnout i u ní. Za její pád bude muset zaplatit na 2,5 miliardy dolarů, tedy 56 miliard korun.

Jako důvod pro převzetí banky uvedli američtí regulátoři „výjimku systémového rizika“. Ve společném prohlášení to minulou neděli zveřejnila FDIC a americké ministertvo financí. Kvůli pádům obou bank se mezi Američany šíří obavy o jejich úspory. Uklidnit se je podle serveru New York Post snažila například guvernérka New Yorku Kathy Hochul. „Chci vám především sdělit, že byste měli mít důvěru v to, že jsou vaše peníze v bezpečí,“ prohlásila.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama