Benjamin Netanjahu míří tento týden do Mar-a-Lago na jednání s Donaldem Trumpem. Vedle diplomacie jde i o domácí politiku. Izrael má řádně volit v říjnu 2026, jenže koalici mohou dřív rozložit spory kolem odvodů ultraortodoxních mužů i tlak na schválení rozpočtu do března 2026.
Netanjahu vede už svou šestou vládu a v posledních letech přežil sérii otřesů, od masových protestů proti justiční reformě přes útok Hamásu ze 7. října 2023 až po dlouhou válku, která zemi vyčerpala a prohloubila vnitřní rozdělení. Průzkumy od října 2023 přitom opakovaně naznačují, že jeho blok se drží pod hranicí 61 mandátů potřebných pro většinu v Knesetu.
Ve volební strategii má sehrát klíčovou roli právě Trump. „Americký prezident bude pro Netanjahuovu strategii znovuzvolení zásadní, možná bude i hlavní postavou,“ řekl pro CNN politický stratég Nadav Shtrauchler, který dřív pro premiéra pracoval. Likud, pravicová strana Benjamina Netanjahua, už v minulosti stavěla kampaň na Trumpově popularitě, ať šlo o billboardy se společnými fotografiemi, uznání izraelské svrchovanosti nad Golanskými výšinami v roce 2019, mírový plán z roku 2020 nebo Abraham Accords, dohody o normalizaci vztahů Izraele s několika arabskými státy z roku 2020.
Napětí kolem Netanjahuových korupčních kauz se do hry vrací znovu. Trump veřejně vyzval izraelského prezidenta Isaaca Herzoga, aby premiérovi udělil milost, a obvinění shodil jako „cigarety a šampaňské“. V Izraeli pak zesílily signály, že Netanjahu chce Trumpovu podporu využít i pro vlastní žádost o milost, zároveň ale sází na to, že společná diplomatická gesta překryjí domácí spory.
Netanjahuova nabídka směrem k voličům se má opírat o velké diplomatické cíle, rozšíření Abraham Accords, normalizaci se Saúdskou Arábií a širší přeskupení Blízkého východu. Do toho zapadá i snaha části izraelských politiků tlačit Trumpovu nominaci na Nobelovu cenu míru pro rok 2026, včetně iniciativy, kterou rozjeli šéf Knesetu Amir Ohana a předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Shtrauchler to shrnul jako boj o odkaz: „Nejdůležitější je pro Netanjahua jeho odkaz. Jeho poselství bude, že toho dosáhl hodně, ale mise ještě neskončila, pořád tu je íránská hrozba a pořád se dají uzavírat mírové dohody.“
Realita regionu ale zůstává tvrdá. Příměří v Gaze je křehké, Trump tlačí na urychlení druhé fáze, jenže se nerýsuje žádná mezinárodní správa pásma a odzbrojení Hamásu vypadá vzdáleně. Izrael a USA se zároveň rozcházejí v důrazech na Sýrii a Libanon a největším bodem nejistoty zůstává Írán, jeho obohacování uranu i raketové kapacity. Izraelské zdroje naznačují, že Netanjahu může chtít ještě jednu operaci v Gaze, aby uklidnil pravicové partnery, a teprve potom se posunout dál. „Netanjahu vždycky pracuje s propojením,“ řekl jeden ze seniorních izraelských představitelů. „Vymění posun na jedné frontě za kompenzaci na jiné.“
Zároveň se zvedá i ostrá kritika z americké politické scény. Hunter Biden v dlouhém rozhovoru s youtuberem Andrew Callaghanem, který citoval deník The Forward, útočil na Trumpovo spojenectví s Netanjahuem a premiéra nazval „monstrem“. O Íránu prohlásil, že Netanjahu je „chlapec, který křičel: ‚Vlk!‘“ kvůli opakovaným varováním před jadernou hrozbou. Pro Netanjahuovu kampaň ale může být důležitější jiný efekt Trumpovy přítomnosti: každé jeho prohlášení, návštěva nebo gesto dokáže na dny ovládnout titulky a vytlačit z domácí debaty otázky, které Netanjahu před volbami slyšet nechce.
