Válka na UkrajiněNěmecko povolí Polsku poskytnout tanky Leopard 2 Ukrajině

Německo povolí Polsku poskytnout tanky Leopard 2 Ukrajině

Německo tento týden povolí Polsku poskytnout tanky Leopard 2 Ukrajině, napsala dnes agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované činitele obeznámené se situací. Stát by se tak mohlo už ve středu. Varšava na Berlín v této otázce tlačila poslední týdny a nakonec Německu zaslala i oficiální žádost o vydání povolení. Souhlas Berlína je nutný, protože jde o německé tanky.

„Němci už obdrželi naši žádost o souhlas s přesunem tanků Leopard 2 na Ukrajinu,“ napsal dnes na twitteru polský ministr obrany Marius Blaszczak. „Apeluji také na německou stranu, aby se připojila ke koalici zemí podporujících Ukrajinu tanky Leopard 2. Je to naše společná věc, protože jde o bezpečnost celé Evropy,“ dodal.

Zdroj z německé vlády posléze přijetí polské žádosti potvrdil, uvedla agentura Reuters. Berlín se pak nechal slyšet, že bude reagovat s „potřebnou naléhavostí“.

Polský premiér Mateusz Morawiecki v minulých dnech uvedl, že Varšava sestavuje koalici zemí ochotných poslat leopardy na Ukrajinu. Řekl rovněž, že požádá Německo o povolení s vysláním těchto bojových vozidel Ukrajincům, ale zároveň se nechal slyšet, že Polsko může tanky Ukrajině dát v rámci skupiny zemí, jejímž členem Německo nemusí být.

Dnes Morawiecki podle Reuters uvedl, že od Berlína očekává na oficiální žádost Varšavy rychlou odpověď. Německo také obvinil z otálení, které je podle něj těžko pochopitelné. Oznámil, že Polsko požádá Evropskou unii o finanční kompenzaci za leopardy poskytnuté Ukrajině. „Požádáme EU o náhradu, bude to další zkouška dobré vůle,“ řekl polský ministerský předseda na tiskové konferenci.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v neděli řekla, že pokud by se někdo na Berlín obrátil, zda může své tanky Leopard 2 na Ukrajinu poslat, německá vláda „by se nepostavila proti“.

Německo čelí rostoucímu tlaku, aby poskytlo své tanky ukrajinské armádě, případně aby umožnilo spojencům, kteří tyto tanky mají, aby je předali Ukrajině. Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes dopoledne po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem řekl, že v otázce možného dodání německých tanků Leopard ukrajinské armádě zatím nenastala změna. Stoltenberg poznamenal, že ve věci tanků očekává rychlé rozhodnutí. Pistorius rovněž řekl, že partnerské země mohou zahájit výcvik ukrajinských tankistů v používání leopardů.

Agentura AP už dříve poznamenala, že Německo patří mezi nejvýznamnější poskytovatele zbraní pro Ukrajinu, nicméně vzhledem k historickým zkušenostem a zažité politické tradici je při každém dalším kroku ve vojenské podpoře opatrné. Za tuto váhavost si kabinet kancléře Olafa Scholze vysloužil kritiku zejména Polska a pobaltských zemí, které se považují za nejvíce ohrožené možnou další ruskou agresí.

Polští činitelé dříve naznačili, že dalšími zeměmi, které jsou připraveny připojit se k Varšavě a vyslat na Ukrajinu leopardy, jsou Finsko a Dánsko. AP rovněž poznamenala, že 14 polských tanků by ve válce, kde bojují tisíce bitevních vozidel, sotva udělalo dojem. Varšava podle ní počítá s tím, že pokud přispějí i další země, může se tankový oddíl rozrůst až na velikost brigády.

O tanky Leopard německé výroby žádá Ukrajina, která se už téměř rok brání ruské vojenské agresi a doufá, že jí jeden z nejpoužívanějších západních tanků pomůže prolomit ruské linie a dobýt zpět Rusy okupovaná území.

K dodávce svých tanků Abrams Ukrajině se podle listu The Wall Street Journal přiklání Spojené státy. Podle deníku bude oznámení o poskytnutí amerických tanků součástí širší diplomatické dohody s Berlínem, která umožní dodávky tanků Leopard z německých zásob a od ostatních evropských zemí.

Doporučujeme

Bolsonaro po prohraných volbách uprchl z Brazílie. Dostane víza v USA

Brazilský senátor Flávio Bolsonaro po překvapivé porážce v prezidentských volbách opustil zemi a zamířil do Spojených států. Učinil tak navzdory rozhodnutí nejvyššího soudu, který mu nařídil odevzdat cestovní pasy kvůli vyšetřování podezření z praní špinavých peněz. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Bolsonarovi a jeho rodině umožní vstup do USA.

Trump tvrdí, že zakáže pojem umělá inteligence, trvá na super inteligenci

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že zakáže v dokumentech používat slovní spojení umělá inteligence (AI), neboť trvá na svém označení super inteligence, které pokládá za mnohem přesnější. Šéf Bílého domu o záměru vymáhat změnu ustáleného názvu napsal na své sociální síti Truth Social.

Netanjahu po volbách vyzval k vytvoření silné pravicové vlády

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v povolebním projevu vyzval k vytvoření silné pravicové vlády. Zároveň podle médií v noci na dnešek prohlásil, že Izraeli nelze vládnout s podporou izraelských Arabů, jejichž strany v parlamentních volbách podle odhadů posílily. Kompletní výsledky zatím nejsou k dispozici, podle aktualizovaných průzkumů od volebních místností bude zřejmě poměr sil vyrovnaný a parlamentní většinu nezíská vládní ani opoziční blok.

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.

Francouzská vláda po protestech chce nahradit systém přijímání na vysoké školy

Francouzská vláda se dnes zavázala, že v roce 2028 upraví národní on-line platformu pro přijímací řízení. Podle francouzského listu Le Monde to dnes oznámil ministr vysokého školství Philippe Baptiste. Vláda tak reaguje na týdny protestů středoškoláků a studentů, kteří kritizují mimo jiné netransparentní podmínky přijímacího procesu a nerovný přístup ke studiu. Podle odborů jsou ústupky vlády sice vítané, ale nedostatečné.

Kyjev čelil dalšímu nočnímu útoku Ruska, zasažen byl Jižní most

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. O několik hodin dříve informoval o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské údery v Brjansku a okupované části ukrajinské Záporožské oblasti.

Krvavá odveta Jordánska. Stíhačky udeřily na Sýrii, mezi mrtvými jsou i děti

Jordánské letectvo zaútočilo na několik míst v jižní Sýrii v odvetě za krvavý útok na křesťanský pohřeb, při kterém minulý týden zahynulo devět lidí. Podle syrských záchranářů si bombardování vyžádalo sedm obětí včetně tří dětí. Damašek odmítá tvrzení Ammánu, že operace proběhla po vzájemné dohodě. Napětí mezi sousedními státy vedlo také k uzavření důležitého hraničního přechodu.

V Izraeli se konají parlamentní volby, rozhodnou o Netanjahuovi a jeho vládě

V Izraeli se dnes konají parlamentní volby. Voliči rozhodnou, zda dají šanci opozici, která měla po celou předvolební kampaň mírný náskok v průzkumech, nebo umožní premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, aby zůstal u vlády. Není však vyloučené, že volby skončí patem. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a hlasování skončí ve 21:00 SEČ.

Trumpova administrativa potřetí obvinila bývalého šéfa FBI. Comey mluví o zneužívání justice

Bývalý ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey čelí dalšímu trestnímu stíhání. Ministerstvo spravedlnosti ho tentokrát viní z úniku informací týkajících se národní obrany. Jde už o třetí pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa postavit jeho dlouholetého kritika před soud. Comey obvinění odmítá a tvrdí, že jde o politicky motivované zneužívání justice.

Pondělní dronový útok na tržiště v Súdánu si vyžádal 21 mrtvých a 40 zraněných

Pondělní dronový útok na tržiště ve městě Njala na jihozápadě Súdánu si vyžádal přes 20 mrtvých a desítky zraněných. S odvoláním na svědky a zdroj z lékařského prostředí to dnes napsala agentura AFP.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama