Válka na UkrajiněNěmecko povolí Polsku poskytnout tanky Leopard 2 Ukrajině

Německo povolí Polsku poskytnout tanky Leopard 2 Ukrajině

Německo tento týden povolí Polsku poskytnout tanky Leopard 2 Ukrajině, napsala dnes agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované činitele obeznámené se situací. Stát by se tak mohlo už ve středu. Varšava na Berlín v této otázce tlačila poslední týdny a nakonec Německu zaslala i oficiální žádost o vydání povolení. Souhlas Berlína je nutný, protože jde o německé tanky.

„Němci už obdrželi naši žádost o souhlas s přesunem tanků Leopard 2 na Ukrajinu,“ napsal dnes na twitteru polský ministr obrany Marius Blaszczak. „Apeluji také na německou stranu, aby se připojila ke koalici zemí podporujících Ukrajinu tanky Leopard 2. Je to naše společná věc, protože jde o bezpečnost celé Evropy,“ dodal.

Zdroj z německé vlády posléze přijetí polské žádosti potvrdil, uvedla agentura Reuters. Berlín se pak nechal slyšet, že bude reagovat s „potřebnou naléhavostí“.

Polský premiér Mateusz Morawiecki v minulých dnech uvedl, že Varšava sestavuje koalici zemí ochotných poslat leopardy na Ukrajinu. Řekl rovněž, že požádá Německo o povolení s vysláním těchto bojových vozidel Ukrajincům, ale zároveň se nechal slyšet, že Polsko může tanky Ukrajině dát v rámci skupiny zemí, jejímž členem Německo nemusí být.

Dnes Morawiecki podle Reuters uvedl, že od Berlína očekává na oficiální žádost Varšavy rychlou odpověď. Německo také obvinil z otálení, které je podle něj těžko pochopitelné. Oznámil, že Polsko požádá Evropskou unii o finanční kompenzaci za leopardy poskytnuté Ukrajině. „Požádáme EU o náhradu, bude to další zkouška dobré vůle,“ řekl polský ministerský předseda na tiskové konferenci.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v neděli řekla, že pokud by se někdo na Berlín obrátil, zda může své tanky Leopard 2 na Ukrajinu poslat, německá vláda „by se nepostavila proti“.

Německo čelí rostoucímu tlaku, aby poskytlo své tanky ukrajinské armádě, případně aby umožnilo spojencům, kteří tyto tanky mají, aby je předali Ukrajině. Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes dopoledne po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem řekl, že v otázce možného dodání německých tanků Leopard ukrajinské armádě zatím nenastala změna. Stoltenberg poznamenal, že ve věci tanků očekává rychlé rozhodnutí. Pistorius rovněž řekl, že partnerské země mohou zahájit výcvik ukrajinských tankistů v používání leopardů.

Agentura AP už dříve poznamenala, že Německo patří mezi nejvýznamnější poskytovatele zbraní pro Ukrajinu, nicméně vzhledem k historickým zkušenostem a zažité politické tradici je při každém dalším kroku ve vojenské podpoře opatrné. Za tuto váhavost si kabinet kancléře Olafa Scholze vysloužil kritiku zejména Polska a pobaltských zemí, které se považují za nejvíce ohrožené možnou další ruskou agresí.

Polští činitelé dříve naznačili, že dalšími zeměmi, které jsou připraveny připojit se k Varšavě a vyslat na Ukrajinu leopardy, jsou Finsko a Dánsko. AP rovněž poznamenala, že 14 polských tanků by ve válce, kde bojují tisíce bitevních vozidel, sotva udělalo dojem. Varšava podle ní počítá s tím, že pokud přispějí i další země, může se tankový oddíl rozrůst až na velikost brigády.

O tanky Leopard německé výroby žádá Ukrajina, která se už téměř rok brání ruské vojenské agresi a doufá, že jí jeden z nejpoužívanějších západních tanků pomůže prolomit ruské linie a dobýt zpět Rusy okupovaná území.

K dodávce svých tanků Abrams Ukrajině se podle listu The Wall Street Journal přiklání Spojené státy. Podle deníku bude oznámení o poskytnutí amerických tanků součástí širší diplomatické dohody s Berlínem, která umožní dodávky tanků Leopard z německých zásob a od ostatních evropských zemí.

Doporučujeme

Sucho v Turecku otevírá obří propady a ohrožuje zemědělství

Rozsáhlé sucho, intenzivní zemědělství a nadměrné čerpání podzemní vody mění tvář turecké provincie Konya. Na polích vznikají stovky obřích propadů, které komplikují práci farmářům a mohou ohrozit produkci potravin v jedné z nejdůležitějších zemědělských oblastí země.

USA a Írán se podle Trumpa v úterý setkají v Dauhá, Teherán to nepotvrdil

Představitelé Íránu a USA se v úterý setkají v katarském Dauhá na žádost Teheránu, uvedl dnes americký prezident Donald Trump. Schůzky se zúčastní Trumpovi vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, uvedla podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt. Na okraj jednání na vysoké úrovni se podle ní uskuteční technická jednání. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádího dříve popřel zprávy médií o možných úterních technických jednáních stran v Kataru, informuje agentura AP.

Střelba v německém centru pro mládež, pět lidí zemřelo

Při střelbě v zařízení pro péči o mládež v severoněmeckém městě Stade zahynulo pět lidí a několik dalších utrpělo zranění. Oznámila to v pondělí místní policie, která na místě zadržela dva podezřelé, včetně předpokládaného střelce. Okolnosti útoku jsou nadále předmětem vyšetřování.

Cenový strop na benzin i naftu znovu mírně vzroste

Řidiči si v úterý za benzin i naftu mohou připlatit o několik haléřů víc. Stát stanovil nový cenový strop na benzin na 40,47 koruny za litr a na naftu na 36,47 koruny za litr, regulace cen pohonných hmot navíc bude pokračovat až do 19. července.

Při ruském útoku na Dnipro zemřelo pět lidí

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny byli zabiti čtyři lidé. Informoval o tom dnes šéf vojenské správy regionu Oleksandr Hanža. Dalších deset osob bylo podle něj zraněno. Rusko hlásí údajné dobytí další vesnice ve východoukrajinské Dněpropetrovské oblasti.

Írán oznámil uvolnění šesti miliard dolarů z Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján tvrdí, že Katar uvolní část zmrazených íránských prostředků v hodnotě šesti miliard dolarů. Peníze mají tvořit polovinu z celkových dvanácti miliard dolarů íránských zdrojů držených v Kataru, zatímco jednání o uklidnění napětí na Blízkém východě zůstávají křehká.

Izraelský letecký útok v Gaze si vyžádal tři oběti včetně osmiletého dítěte

Při dnešním izraelském leteckém úderu v centrální části Pásma Gazy zahynuli nejméně tři lidé, včetně osmiletého dítěte. Úder zasáhl stan v oblasti města Deir al-Balah, kde se ukrývali vysídlení lidé. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen palestinského hnutí Islámský džihád, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023, informovala o tom agentura AP.

Írán tvrdí, že obdrží šest miliard dolarů ze zmrazených aktiv v Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl, že jeho země po dohodě s USA, která zrušila sankce týkající se ropy a petrochemického průmyslu, obdrží aktiva v hodnotě šesti miliard z 12 miliard dolarů zmrazených v Kataru. S odkazem na íránská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Nové továrny a datová centra. Jižní Korea spouští historický technologický plán

Jižní Korea chce vsadit svou budoucnost na čipy a umělou inteligenci (AI). Prezident I Če-mjong v pondělí představil investiční plán v hodnotě nejméně 880 miliard dolarů (zhruba 18,7 bilionu korun), který má během příštích let proměnit zemi v jednu z technologických velmocí.

Malajsie o rok prodloužila pátrání po zmizelém letounu z letu MH370

Malajsie o rok prodloužila smlouvu s americko-britskou firmou Ocean Infinity, která se zabývá hlubokomořským průzkumem. Nadále tak bude pokračovat podvodní pátrání po pohřešovaném letu MH370 společnosti Malaysia Airlines, oznámilo dnes malajsijské ministerstvo dopravy, které citovala agentura Reuters.

Nejvyšší soud USA bude před letní pauzou rozhodovat o Trumpových pravomocech

Nejvyšší soud Spojených států završuje zasedací období, v němž se hojně zabýval široce pojatým výkladem prezidentských pravomocí, které prosazuje šéf Bílého domu Donald Trump. Očekává se, že tento týden rozhodne v osmi případech, které mu zbývají před tím, než se soudci rozejdou na letní přestávku. Je mezi nimi spor o Trumpovu snahu omezit automatické udělování amerického občanství dětem narozeným v USA či pokus odvolat guvernérku centrální banky USA (Fed) Lisu Cookovou. Píše o tom agentura AP.

Pákistán udeřil na Afghánistán. Tálibán hlásí desítky mrtvých

Pákistán v neděli provedl letecké i pozemní údery na afghánské provincie podél svých hranic. Podle úřadů pod správou hnutí Tálibán zemřely a byly zraněny desítky lidí. Kábul obviňuje Islamábád z útočení na civilní infrastrukturu, Pákistán však tvrdí, že cílil na úkryty teroristů. Údery následovaly po sebevražedném útoku na velitelství elitní pákistánské jednotky v Karáčí. Pákistán dlouhodobě obviňuje Afghánistán z ukrývání teroristů.

Tisíce Srbů pokračují v protestech i po oznámení rezignace prezidenta Vučiće

Oznámení prezidenta Aleksandara Vučiće o chystané rezignaci protesty v Srbsku nezastavilo. Do ulic města Kraljevo znovu vyšly tisíce lidí, kteří se obávají, že si dlouholetý prezident udrží vliv i po odchodu z funkce. Demonstrace navazují na studentské protesty, které před více než rokem odstartovala tragédie na nádraží v Novém Sadu.

WHO: Vlna veder má v Evropě na svědomí 1300 životů

Bezprecedentní vlna veder, která na přelomu června a července zasáhla Evropu, mohla být příčinou stovek úmrtí navíc. Uvedl to šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus, podle něhož bylo od 21. června v souvislosti s extrémními teplotami zaznamenáno více než 1300 nadměrných úmrtí.

Při pádu vrtulníku Saudi Aramco zemřelo 14 lidí

Vrtulník patřící ropné společnosti Saudi Aramco se zřítil v Ras Tanura na východním pobřeží Saúdské Arábie. Nehodu nepřežil nikdo ze 14 lidí na palubě, všichni mrtví byli saúdští občané.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama