Válka na UkrajiněNěmecko povolí Polsku poskytnout tanky Leopard 2 Ukrajině

Německo povolí Polsku poskytnout tanky Leopard 2 Ukrajině

Německo tento týden povolí Polsku poskytnout tanky Leopard 2 Ukrajině, napsala dnes agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované činitele obeznámené se situací. Stát by se tak mohlo už ve středu. Varšava na Berlín v této otázce tlačila poslední týdny a nakonec Německu zaslala i oficiální žádost o vydání povolení. Souhlas Berlína je nutný, protože jde o německé tanky.

„Němci už obdrželi naši žádost o souhlas s přesunem tanků Leopard 2 na Ukrajinu,“ napsal dnes na twitteru polský ministr obrany Marius Blaszczak. „Apeluji také na německou stranu, aby se připojila ke koalici zemí podporujících Ukrajinu tanky Leopard 2. Je to naše společná věc, protože jde o bezpečnost celé Evropy,“ dodal.

Zdroj z německé vlády posléze přijetí polské žádosti potvrdil, uvedla agentura Reuters. Berlín se pak nechal slyšet, že bude reagovat s „potřebnou naléhavostí“.

Polský premiér Mateusz Morawiecki v minulých dnech uvedl, že Varšava sestavuje koalici zemí ochotných poslat leopardy na Ukrajinu. Řekl rovněž, že požádá Německo o povolení s vysláním těchto bojových vozidel Ukrajincům, ale zároveň se nechal slyšet, že Polsko může tanky Ukrajině dát v rámci skupiny zemí, jejímž členem Německo nemusí být.

Dnes Morawiecki podle Reuters uvedl, že od Berlína očekává na oficiální žádost Varšavy rychlou odpověď. Německo také obvinil z otálení, které je podle něj těžko pochopitelné. Oznámil, že Polsko požádá Evropskou unii o finanční kompenzaci za leopardy poskytnuté Ukrajině. „Požádáme EU o náhradu, bude to další zkouška dobré vůle,“ řekl polský ministerský předseda na tiskové konferenci.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v neděli řekla, že pokud by se někdo na Berlín obrátil, zda může své tanky Leopard 2 na Ukrajinu poslat, německá vláda „by se nepostavila proti“.

Německo čelí rostoucímu tlaku, aby poskytlo své tanky ukrajinské armádě, případně aby umožnilo spojencům, kteří tyto tanky mají, aby je předali Ukrajině. Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes dopoledne po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem řekl, že v otázce možného dodání německých tanků Leopard ukrajinské armádě zatím nenastala změna. Stoltenberg poznamenal, že ve věci tanků očekává rychlé rozhodnutí. Pistorius rovněž řekl, že partnerské země mohou zahájit výcvik ukrajinských tankistů v používání leopardů.

Agentura AP už dříve poznamenala, že Německo patří mezi nejvýznamnější poskytovatele zbraní pro Ukrajinu, nicméně vzhledem k historickým zkušenostem a zažité politické tradici je při každém dalším kroku ve vojenské podpoře opatrné. Za tuto váhavost si kabinet kancléře Olafa Scholze vysloužil kritiku zejména Polska a pobaltských zemí, které se považují za nejvíce ohrožené možnou další ruskou agresí.

Polští činitelé dříve naznačili, že dalšími zeměmi, které jsou připraveny připojit se k Varšavě a vyslat na Ukrajinu leopardy, jsou Finsko a Dánsko. AP rovněž poznamenala, že 14 polských tanků by ve válce, kde bojují tisíce bitevních vozidel, sotva udělalo dojem. Varšava podle ní počítá s tím, že pokud přispějí i další země, může se tankový oddíl rozrůst až na velikost brigády.

O tanky Leopard německé výroby žádá Ukrajina, která se už téměř rok brání ruské vojenské agresi a doufá, že jí jeden z nejpoužívanějších západních tanků pomůže prolomit ruské linie a dobýt zpět Rusy okupovaná území.

K dodávce svých tanků Abrams Ukrajině se podle listu The Wall Street Journal přiklání Spojené státy. Podle deníku bude oznámení o poskytnutí amerických tanků součástí širší diplomatické dohody s Berlínem, která umožní dodávky tanků Leopard z německých zásob a od ostatních evropských zemí.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama