Německo v letošním roce nesplní alianční závazek investovat do armády dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), nejasné jsou také výdaje na obranu v roce 2023. Dnes to na tiskové konferenci řekl mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Mluvčí dodal, že vláda sice pracuje na tom, aby dvouprocentní cíl splnila, ale že změnu nelze provést okamžitě. Kancléř Olaf Scholz přitom v únoru po ruském útoku na Ukrajinu prohlásil, že Německo začne ihned na zbrojení vydávat dvě procenta HDP a nyní řekl, že chce z Německa udělat jednoho z garantů bezpečnosti v Evropě.
„Od nynějška rok co rok budeme do naší obrany investovat přes dvě procenta hrubého domácího produktu,“ prohlásil Scholz na konci února před poslanci Spolkového sněmu. V projevu řekl, že ruská invaze otevřela novou éru, neboť Moskva napadením Ukrajiny otřásla základy bezpečnostního uspořádání v Evropě. Scholz rovněž oznámil, že armáda vedle pravidelných příjmů z rozpočtu získá ještě zvláštní zbrojní fond o objemu 100 miliard eur (2,4 bilionu Kč).
Germany will fail to meet a NATO guideline of spending 2% of GDP on its military next year and again from 2026 onwards, according to an analysis quoted in local media https://t.co/TGn0bylGPE
— Bloomberg (@business) December 5, 2022
Německo ale ani díky fondu nebude prozatím schopné navýšit investice do armády na dvě procenta HDP. „Dvouprocentní cíl letos pravděpodobně nedosáhneme, otevřený je také nadcházející rok,“ řekl dnes Hebestreit. Zdůraznil ale, že cíl vlády v podobě dvou procent se nezměnil.
Scholz pro časopis Foreign Affairs napsal, že po ruské invazi na Ukrajinu Německu připadl úkol, aby „coby jeden z hlavních garantů převzal odpovědnost za bezpečnost v Evropě“. Potřebné jsou proto podle něj investice do bundeswehru, posílení evropského obranného průmyslu, zvýšení vojenské přítomnosti na východním křídle NATO a výcvik a vyzbrojování ukrajinské armády. Uvedl také, že v únoru na mnichovské bezpečnostní konferenci Německo představí novou bezpečnostní strategii, která bude odrážet situaci po ruském vpádu na Ukrajinu.
„Svět nesmí dopustit, aby si (ruský prezident Vladimir) Putin prosadil svou. Revanšistický imperialismus Ruska musíme zastavit,“ napsal německý kancléř.
Šéf Severoatlantické aliance Jen Stoltenberg minulý týden na Berlínské bezpečnostní konferenci řekl, že Evropa a také svět potřebují k zajištění budoucnosti silnou německou armádu.
Cíl vydávat nejméně dvě procenta HDP na obranné výdaje si v létě 2014 stanovily členské státy NATO na summitu ve Walesu. Reagovaly tak na měnící se bezpečnostní situaci poté, co Rusko nelegálně anektovalo ukrajinský Krym a na východním křídle aliance v důsledku chování Moskvy výrazně vzrostlo napětí. Podle říjnových údajů britského ministerstva obrany ale zatím cíl plní jen sedm zemí NATO. Kromě USA a Velké Británie to jsou Řecko, Polsko, Chorvatsko, Estonsko a Lotyšsko.
„Cíl zůstává a nyní se všichni usilovně snaží, aby se tak stalo. Nelze toho ale dosáhnout přes noc,“ uvedl Hebestreit na dotazy novinářů, zda kancléř Scholz zbrojní plány oproti únorovému projevu nezměnil. „Máme dlouhodobý cíl, a to jsou dvě procenta,“ řekl.
Německo se nyní podle Hebestreita chce dvouprocentnímu cíli co nejvíce přiblížit. Zbrojní výdaje v letošním roce odhadl na 1,7 procenta, což označil za viditelný nárůst oproti loňskému 1,5 procentu.
Na obranu Německo v roce 2023 plánuje z rozpočtu vydat 50,1 miliardy eur (1,2 bilionu Kč). Vedle toho armáda dostane ještě dalších nejméně 8,4 miliardy eur (205 miliard Kč) ze zvláštního fondu na zbrojení, který má objem 100 miliard eur.
