Nová studie, o které informoval server ScienceDaily, poukazuje na kuriózní schopnost. Ukázalo se, že hlodavci a prasata sdílejí s určitými vodními organismy schopnost využívat k dýchaní svá střeva.
Některé vodní organismy jako například někteří sumci si vyvinuly jedinečné dýchací mechanismy, aby přežily za podmínek s nízkým obsahem kyslíku s využitím jiných orgánů než plic nebo žaber. Ve vzduchu se tak vznášela otázka, zdali toho nemohou být schopni také savci.
V nové studii Takanori Takebe z Tokyo Medical and Dental University a jeho kolegové poskytli důkazy o tom, že je dýchání skrz střeva možné i u potkanů, myší a prasat.
V rámci studie vědci dodávali myším pomocí speciálního systému skrz konečník čistý kyslík. V podmínkách s extrémně nízkým obsahem kyslíku bez systému žádná myš nepřežila více než 11 minut. Se systémem 75 % myší přežilo v těchto běžně smrtelných podmínkách 50 minut.
Takebe uvádí, že umělá podpora dýchacího úsilí pacienta hraje zásadní roli při klinickém zvládání respiračního selhání. K tomu může dojít v důsledku závažných onemocnění jako je zápal plic nebo syndrom akutní dechové tísně.
Nové poznatky by mohly pomoci i lidem. Foto: Pixabay
Nicméně systém vhánění plynů do střeva porušuje jejich povrch. Je tak nepravděpodobné, že by to bylo klinicky proveditelné.
Vědci proto vyvinuli také alternativu. Ta funguje na bázi kapaliny s použitím perfluorochemikálií. U těchto chemikálií se již klinicky prokázalo, že jsou bezpečné pro člověka.
Ventilace okysličené kapaliny do střeva u myší zvýšila hladinu kyslíku i zvrátila bledost a pokles teploty. Nedostavily se navíc žádné zjevné vedlejší účinky. Myši se střevní ventilací se v prostředí s 10 % kyslíku mohly nadále pohybovat a do jejich srdce se dostalo více kyslíku ve srovnání s těmi, které střevní ventilaci nedostaly. Podobně tomu bylo i u prasat.
Výsledky tak ukazují na dvou modelových savcích, že tato strategie je účinná a zmírňuje příznaky respiračního selhání.
Systém by mohl pomoci i nyní
To by tak mohlo pomoci i v aktuální nelehké době. Zatížené nemocnice totiž mnohdy nemají dostatek ventilátorů a dalších potřebných zařízení.
„Úroveň okysličení tepen zajišťovaná naším ventilačním systémem, pokud by byl upraven pro použití u člověka, je pravděpodobně dostatečná k léčbě pacientů se závažným respiračním selháním, potenciálně může zajistit život zachraňující okysličení,“ dodává Takebe.
Nicméně je třeba u lidí důkladně vyhodnotit vedlejší účinky a bezpečnost.
S podporou Japonské agentury pro lékařský výzkum a vývoj v boji proti pandemii covid-19 plánují vědci rozšířit své předklinické testování a dostat se ke klinickému testování.
