menu

13.2 C
Czech
Pondělí 12. května 2025

Fed se nebojí Trumpa, ale stagflace. Ponechal sazby neměnné

Americká centrální banka (Fed) ponechala ve středu úrokové sazby neměnné, jak investoři očekávali. Podle jejího šéfa Jerome Powella není potřeba s revizí měnové politiky pospíchat. Americký prezident Donald Trump po něm požaduje snižování sazeb, ale sám svou celní politikou způsobuje značnou nejistotu na trzích. Fed nyní zkoumá dopady jeho ekonomické agendy, přičemž Powell varoval před stagflací.

Češi zvládli vstup do MS. Švýcary porazili po přestřelce v prodloužení

Hokejové mistrovství světa odstartovali Češi vítězně. Po napínavé bitvě porazili Švýcarsko 5:4 v prodloužení. Kapitán Roman Červenka zazářil třemi body a v nastavení rozhodl o výhře. Repríza loňského finále nabídla divoké zvraty i dramatický závěr.

Nejmodernější léky v Česku máme. Nedostanou se však ke všem pacientům

Vyplatí se věrnost jedné bance? Nejde jen o úroky, ale i o klid a přehled

Zůstat věrný jedné bance se může zdát jako ta nejjednodušší možnost, ale dává to smysl i v době, kdy není problém mít účet u několika institucí zároveň? Výhody dlouhodobého vztahu s bankou mohou sahat dál než jen k lepším úrokům. Někdy vám ušetří čas, jindy i starosti.

Praha 12. května 2025 (PROTEXT) – Dostupnost inovativních léků je v Česku v evropském srovnání dobrá – 106 ze 173 nových přípravků[1] se dostalo alespoň k jednomu pacientovi do necelých dvou let od evropské registrace. Ukazují to data z letošní analýzy EFPIA Patients W.A.I.T. Indicator 2024[2], která srovnává počet nových léků na trhu ve 36 evropských zemích. Navzdory tomuto posunu se k léčbě v Česku nedostávají všichni pacienti, kteří ji potřebují – vliv mají regionální rozdíly, kapacity zdravotnických zařízení, období roku nebo regulační omezení. Jednoduché řešení neexistuje – je třeba mít jasně stanovenou strategii, lépe a efektivněji využívat zdravotnické zdroje, podporovat decentralizaci nebo nový typ smluvních ujednání, které zohlední přínosy léčby nejen v oblasti zdravotní, ale i sociální.

Nejvíce nově registrovaných léků v Evropě je určeno k léčbě rakoviny. Významný podíl tvoří také přípravky pro neurologická a infekční onemocnění, endokrinologické a autoimunitní nemoci nebo potíže se srdcem a cévami. „Počet nových léků, které se skutečně dostanou k pacientům, se v jednotlivých evropských zemích výrazně liší. Zatímco v některých státech je dostupných více než 150 nových přípravků, jinde je to jen několik desítek – rozdíl mezi těmito zeměmi tak dosahuje až 90 procent,“ komentuje výsledky analýzy David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Nejvíce nových léků se dostalo k pacientům v Německu (156), Itálii (143) a Rakousku (142). Naopak nejméně mají k dispozici pacienti z Malty (17), Srbska (16), Bosny (15), Makedonie (13) a Turecka (6). Česká republika se v letošním srovnání drží na sedmém místě. Z celkem 173 centrálně registrovaných léků je u nás dostupných alespoň jednomu pacientovi 106. V roce 2019 jich přitom bylo jen 71. V našem regionu si podobně vede už jen Slovinsko.

Přestože se situace zlepšuje, dostupnost není plošná. „Nestačí, že se lék dostane k prvnímu pacientovi. Důležité je, aby byl opravdu dostupný pro všechny, kteří ho potřebují,“ upozorňuje David Kolář. V porovnání se západní a severskou Evropou Česká republika zaostává zejména v rychlosti a rozsahu, s jakým se nové léky dostávají do běžné praxe.

Výrazné jsou i rozdíly v čase – například v Německu jsou nové léky dostupné přibližně do 4 měsíců od registrace, v Rakousku je to zhruba 10 měsíců, v Dánsku 11. Naopak v Portugalsku, Turecku nebo Bosně čekají pacienti na nové léky 2 až 3 roky. Evropský průměr je 578 dní (přibližně 1 rok a 7 měsíců). V Česku se situace za poslední roky zlepšila – ještě v období 2015 až 2018 trvalo uvedení nového léku v průměru 682 dní. Dnes je to méně, a to i díky zrychlení procesů na straně Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Oproti loňsku se však doba mírně prodloužila. „Nejde zatím o nový trend, spíš o několik konkrétních případů. Je ale důležité situaci i nadále sledovat,“ doplňuje David Kolář.

Plně dostupná je v evropském měřítku přibližně třetina nově registrovaných léků.[3] V České republice je situace složitější – až u 80 % přípravků existují určité překážky, jež pacientům komplikují nebo oddalují přístup k léčbě.

První omezení plyne z faktu, že téměř všechny nové léky přicházející na český trh se mohou používat výhradně ve specializovaných zdravotnických centrech. Z toho plynou další limitace:

  • Regionální rozdíly souvisejí především s tím, že specializovaná centra nemusí být ve všech krajích. Například v onkologii hovoříme o tzv. komplexních onkologických centrech (KOC), kterých je v ČR 15. Dostat se do těchto zařízení není vždy snadné – pacient musí být nejprve doporučen svým ošetřujícím lékařem, v systému se nesmí „ztratit“ a do centra a k potřebné léčbě se musí dostat včas.
  • Kapacitní omezení těchto specializovaných pracovišť představují další komplikaci. Centra mají omezený počet personálu, vybavení i času. Nedokážou proto pokrýt všechny pacienty, kteří jejich péči potřebují. U závažných diagnóz, jako je například rakovina, může zdržení v zahájení léčby ovlivnit prognózu i celkový výsledek léčby. Přetížení navíc dopadá i na samotné zdravotníky.

Roli hraje také rozdílná dostupnost léčby během roku, která souvisí s rozpočtovým cyklem zdravotních pojišťoven a omezenými zdroji. Financování je navázáno na kalendářní rok a ke konci roku může být pro zahájení nové léčby méně prostředků. Pacienti diagnostikovaní v lednu či únoru se tak často dostanou k léčbě rychleji než ti, kteří čekají na rozhodnutí v závěru roku. To jednoznačně není ideální situace zejména u onemocnění, v nichž se „hraje o čas“.

Z aktuálního vývoje navíc vyplývá, že od začátku letošního roku dostalo inovativní léčbu méně nových onkologických pacientů než ve stejném období loni. Nejde přitom o menší potřebu léčby, ale spíše o důsledek napjatých rozpočtů nemocnic a celkového tlaku na financování zdravotní péče. V této souvislosti je nadmíru důležité společně hledat efektivní řešení, aby žádný pacient nezůstal stranou.

Další překážkou jsou regulační omezení – řada přípravků podléhá tzv. indikačním nebo preskripčním omezením – tedy pravidlům, která určují, kdo smí lék předepsat a pro jaké konkrétní diagnózy nebo skupiny pacientů je určen. Tyto podmínky sice pomáhají řídit náklady, v praxi ale často zpomalují přístup k potřebné léčbě.

Pokud má být moderní léčba skutečně dostupná všem, kdo ji potřebují, bude nutné zaměřit se na postupné odstraňování bariér. „Žádné jednoduché řešení neexistuje. Základem je ucelená zdravotní strategie České republiky, která jasně určí směr, jak se v rámci udržitelného systému postarat o léčbu stárnoucí a stále nemocnější populace. Česká republika by měla jasně říct, jaké moderní technologie a za jakých podmínek je chce českým pacientům nabídnout,“ říká David Kolář.

Současně bude třeba výrazně zlepšit efektivitu využívání financí ve zdravotnictví. Zatímco oblast léků, která tvoří jen 17 % zdravotnických nákladů, je regulovaná velmi přísně a pojišťovny mají k dispozici nástroje pro kontrolu nákladů, například v nemocniční a ambulantní péči podobné mechanismy často chybí. Přitom právě tam by měly vzniknout nástroje, které pomohou lépe sledovat, jaký přínos jednotlivé výdaje skutečně mají. Pokud se podaří snížit nedostatečnou efektivitu, uvolní se prostředky, které lze využít pro léčbu většího počtu pacientů.

Další cestou je decentralizace léčby, což znamená umožnit, aby určité moderní léky mohli předepisovat i odborníci mimo specializovaná zdravotnická centra. Významným nástrojem mohou být také tzv. risk-sharingové smlouvy. Ty umožňují rozdělit finanční riziko mezi zdravotní pojišťovny a výrobce inovativních léků podle toho, jak účinná léčba ve skutečnosti je, a zároveň zhodnotí přínosy léčiv nejen ve zdravotní, ale i v sociální oblasti.

„Zlepšení dostupnosti inovativní léčby v Česku je tedy výsledkem řady kroků, jež systém v posledních letech podnikl. Pokud však chceme, aby se moderní léčba dostala včas ke všem pacientům, kteří ji skutečně potřebují, bude nutné pokračovat v dalších změnách. Zásadní je dlouhodobá strategie, která určí směr rozvoje systému – jak z pohledu financování, tak v nastavení pravidel a priorit. Vedle větší efektivity a kontroly využití prostředků bude zásadní i podpora regionální dostupnosti, širší zapojení odborníků mimo specializovaná centra a nové způsoby spolupráce mezi státem, zdravotními pojišťovnami a výrobci léků. Moderní medicína má potenciál výrazně zlepšovat kvalitu života i výsledky léčby – úkolem nás všech je zajistit, aby se tento potenciál promítl do praxe co nejdříve a co nejspravedlivěji,“ uzavírá David Kolář.

 

 

[1] Jedná se o léčivé přípravky registrované mezi lety 2020 a 2023 Evropskou lékovou agenturou (EMA).

[2] Největší evropská studie, která již 11 let sleduje dostupnost inovativních léčiv, aktuálně ze souboru 36 zemí. Autorem studie je Evropská federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA). Celoevropská publikace dat je naplánovaná na 7. května 2025.

[3] Plně dostupný lék znamená, že ho může běžně dostat kterýkoli pacient, pro něhož je určen, a to bez zbytečných omezení – tedy podle toho, co je napsáno v oficiálních informacích k přípravku (tzv. SPC).

 

 

 

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Jedna obchodní válka zažehnána? USA a Čína si vzájemně drasticky snížily cla

Spojené státy a Čína se domluvily na dočasném výrazném snížení cel. Obě strany se také shodly na pokračování rozhovorů s cílem dosáhnout dlouhodobé obchodní dohody.

Polsko uzavírá ruský konzulát v Krakově, z loňského žhářského útoku ve Varšavě viní Moskvu

Polsko uzavře ruský konzulát v Krakově. Podle vyjádření ministra zahraničí Radoslawa Sikorského jde o reakci na důkazy o zapojení ruských tajných služeb do požáru, který loni v květnu zničil rozsáhlé obchodní centrum Marywilska ve Varšavě. Napětí mezi oběma zeměmi, které se ještě vyostřilo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, tak dále roste.

Náš boj je u konce. Teroristická Strana kurdských pracujících ukončuje činnost a rozpouští se

Teroristická organizace Strana kurdských pracujících (PKK) se po více než 40 letech boje proti Turecku rozhodla ukončit svůj odpor a rozpustit se. Stalo se tak poté, co letos zakladatel organizace Abdullah Öcalan vyzval ke složení zbraní a jejímu rozpuštění.

ČNB zpomalí snižování sazeb. Čeká na signály z trhu práce

Centrální banka dál brzdí tempo uvolňování měnové politiky. Po slibném začátku roku 2025 přistupuje k úrokovým sazbám opatrně. Guvernér připustil další snížení jen v případě, že odezní domácí inflační rizika.

Češi přetlačili Norsko 2:1, o výhře rozhodl Pastrňák

Český tým má na mistrovství světa druhé vítězství. Po obratu se Švýcarskem tentokrát přetlačil houževnaté Norsko 2:1. Duel rozhodl gólem ve 34. minutě David Pastrňák, o první trefu se postaral Jakub Flek.

Rusové v noci na Ukrajinu útočili s využitím více než stovky dronů, uvedl Kyjev

Ruské síly v noci na dnešek zaútočily na Ukrajinu s využitím 108 dronů, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na telegramu. Protivzdušná obrana dokázala zneškodnit celkem 55 dronů různých typů, včetně těch označovaných jako Šáhed. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. O osudu ostatních se sdělení letectva nezmiňuje. Ruské ministerstvo obrany mezi půlnocí a devátou hodinou ranní SELČ o ukrajinském vzdušném útoku neinformovalo.

„Počkám na Putina v Turecku. Osobně,“ vzkázal Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce jednat přímo s Vladimirem Putinem. Nabídl mu osobní schůzku v Istanbulu a dal jasně najevo, že už není na co čekat.
Reklama

DOPORUČUJEME

VIDEOSTREAM ZDARMA: Osmý ročník konference Novinářské fórum

ČTK bude v úterý 13. května 2025 v servisu PROTEXT VIDEO vysílat on-line osmý ročník konference Novinářské fórum, kterou pořádá Nadační fond nezávislé žurnalistiky....

VIDEOSTREAM ZDARMA: Slavnostní vyhlášení Novinářské ceny 2025

ČTK bude v úterý 13. května 2025 v servisu PROTEXT VIDEO vysílat on-line slavnostní vyhlášení Novinářské ceny 2025, kterou pořádá Nadace OSF.Přímý přenos, který...
Reklama
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Jedna obchodní válka zažehnána? USA a Čína si vzájemně drasticky snížily cla

Spojené státy a Čína se domluvily na dočasném výrazném snížení cel. Obě strany se také shodly na pokračování rozhovorů s cílem dosáhnout dlouhodobé obchodní dohody.

Polsko uzavírá ruský konzulát v Krakově, z loňského žhářského útoku ve Varšavě viní Moskvu

Polsko uzavře ruský konzulát v Krakově. Podle vyjádření ministra zahraničí Radoslawa Sikorského jde o reakci na důkazy o zapojení ruských tajných služeb do požáru, který loni v květnu zničil rozsáhlé obchodní centrum Marywilska ve Varšavě. Napětí mezi oběma zeměmi, které se ještě vyostřilo po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, tak dále roste.

Náš boj je u konce. Teroristická Strana kurdských pracujících ukončuje činnost a rozpouští se

Teroristická organizace Strana kurdských pracujících (PKK) se po více než 40 letech boje proti Turecku rozhodla ukončit svůj odpor a rozpustit se. Stalo se tak poté, co letos zakladatel organizace Abdullah Öcalan vyzval ke složení zbraní a jejímu rozpuštění.

ČNB zpomalí snižování sazeb. Čeká na signály z trhu práce

Centrální banka dál brzdí tempo uvolňování měnové politiky. Po slibném začátku roku 2025 přistupuje k úrokovým sazbám opatrně. Guvernér připustil další snížení jen v případě, že odezní domácí inflační rizika.

Češi přetlačili Norsko 2:1, o výhře rozhodl Pastrňák

Český tým má na mistrovství světa druhé vítězství. Po obratu se Švýcarskem tentokrát přetlačil houževnaté Norsko 2:1. Duel rozhodl gólem ve 34. minutě David Pastrňák, o první trefu se postaral Jakub Flek.

Rusové v noci na Ukrajinu útočili s využitím více než stovky dronů, uvedl Kyjev

Ruské síly v noci na dnešek zaútočily na Ukrajinu s využitím 108 dronů, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na telegramu. Protivzdušná obrana dokázala zneškodnit celkem 55 dronů různých typů, včetně těch označovaných jako Šáhed. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. O osudu ostatních se sdělení letectva nezmiňuje. Ruské ministerstvo obrany mezi půlnocí a devátou hodinou ranní SELČ o ukrajinském vzdušném útoku neinformovalo.

„Počkám na Putina v Turecku. Osobně,“ vzkázal Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce jednat přímo s Vladimirem Putinem. Nabídl mu osobní schůzku v Istanbulu a dal jasně najevo, že už není na co čekat.

Trump chce spolupracovat s Kyjevem i Moskvou na konci války na Ukrajině

Donald Trump chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou. Americký prezident to dnes uvedl na své sociální sítí Truth Social. V sobotu nabídla Ukrajina a velké evropské země třicetidenní bezpodmínečné příměří, které by na bojišti platilo od pondělí. Ruský prezident Vladimir Putin poté navrhl, aby se 15. května uskutečnila v Istanbulu přímá jednání Ruska s Ukrajinou.

Sovětská sonda z roku 1972 dopadla po více než 50 letech zpět na Zemi

Po více než půlstoletí na oběžné dráze dopadla v sobotu do Indického oceánu sovětská sonda Kosmos 482. Původně měla mířit k Venuši, ale kvůli poruše raketového stupně zůstala uvězněná na oběžné dráze Země.

V Albánii začaly parlamentní volby, premiér Rama usiluje o čtvrtý mandát

V Albánii dnes ráno začaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás