-2.3 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
EkonomikaNejbohatší procento lidí na světě získalo od roku 2020 dvě třetiny ze...

Nejbohatší procento lidí na světě získalo od roku 2020 dvě třetiny ze 42 bilionů dolarů nového bohatství, hlásí Oxfam

Nezisková organizace Oxfam zveřejnila v pondělí report s názvem Přežití nejbohatších. Popisuje v něm, jak procento nejbohatších lidí na světě získalo téměř dvě třetiny nového bohatství vzniklého od roku 2020. To dosahuje výše 42 bilionů dolarů. Report zveřejnila organizace v době, kdy začíná výroční setkání světových podniků a politických lídrů World Economic Forum ve Švýcarsku. Informoval o tom server BBC a Al Jazeera.

Bohatství miliardářů roste denně o 2,7 miliardy dolarů, zatímco nejméně 1,7 miliardy pracovníků žije ve státech, kde už jejich mzdy nestačí na rostoucí inflaci. Reportovala o tom v pondělí nezisková organizace Oxfam. Ve své nejnovější studii nazvané Přežití nejbohatších předložila data o současném stavu světového bohatství. Podle ní totiž většinu z něj vlastní nejbohatší lidé světa. „Top“ procento mělo od roku 2020 získat téměř dvě třetiny z nově vzniklého bohatství dosahujícího na 42 bilionů dolarů.

„Zatímco obyčejní lidé musí denně činit oběti, aby si mohli dovolit základní zboží a potraviny, ti nejbohatší si zatím plní své nejdivočejší sny,“ okomentovala report podle serveru Al Jazeera ředitelka Oxfam International Gabriela Bucher. Článek pak organizace vydala ve stejnou chvíli, kdy ve švýcarském Davosu začíná roční setkání světových podniků i politických lídrů známé jako World Economic Forum. Od pondělí do pátku na něm jejich zástupci hodlají diskutovat o politických i ekonomických globálních problémech.

Nově zveřejněný report dále popsal, že polovina světových miliardářů žije ve státech, kde na ně neplatí žádná dědická daň pro přímé potomky. Svým dědicům tak mohou předat na 5 bilionů dolarů, tedy více než je hrubý domácí produkt Afriky. Nezisková organizace proto apeluje na státy, aby zavedly daň ve výši 5 procent pro nejbohatší obyvatele. Za rok by podle ní měla vydělat 1,7 bilionu dolarů, tedy dost na to, aby „pomohla dvěma miliardám lidí z chudoby“.

Indie se brzy stane státem pouze pro bohaté, varuje v novém reportu Oxfam

Organizace Oxfam se podle serveru BBC zaměřila v reportu také na ekonomickou situaci v Indii. V roce 2021 mělo podle ní nejbohatší procento obyvatelstva vlastnit více než 40,5 procenta celkového bohatství země. Loni také počet miliardářů v zemi vzrostl oproti roku 2020 ze 102 na 166. „Indie je bohužel na cestě k tomu, aby se stala státem pouze pro bohaté,“ popsal data ředitel Oxfam India Amitabh Behar. Dodal, že chudí v zemi čelí v současnosti vyšším daním než ti nejbohatší.

„Zdanění super bohatých lidí a velkých korporací je řešením současné krize. Je na čase, abychom zničili mýtus o tom, že snížení daní pro bohatší způsobí, že se jejich bohatství nějakým způsobem dostane i ke všem ostatním,“ oznámila dále ředitelka Oxfam v pondělním reportu. Za poslední dekádu mělo podle nových dat nejbohatší procento lidí na světě získat okolo poloviny nově vzniklého bohatství. Více než 820 milionů lidí přitom v současnosti čelí hladu, z toho asi 60 procent tvoří ženy a dívky.

Reklama

Doporučujeme

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama