Čína během vojenského cvičení nasadila v okolí Tchaj-wanu rekordní počet 153 vojenských letadel za jeden den, uvedlo v úterý tchajwanské ministerstvo obrany. Cvičení nazvané „Joint Sword-2024B“ je druhým takovým v tomto roce, přičemž vyvolává obavy z rostoucího napětí v regionu. O situaci informovaly agentura Reuters nebo servery Deutsche Welle a Al-Džazíra.
153 čínských letounů ostrovní stát ve své blízkosti zaznamenal do úterních 6 hodin ráno místního času (do půlnoci z pondělí na úterý SELČ), uvedlo ministerstvo. Podle Tchaj-peje navíc 111 z těchto letadel překročilo střední linii citlivého Tchajwanského průlivu, který odděluje Čínu a Tchaj-wan, upozornil server DW.
153 PLA aircraft, 14 PLAN vessels and 12 official ship operating around Taiwan were detected up until 6 a.m. (UTC+8) today. 111 of the aircraft crossed the median line and entered Taiwan’s western, southwestern and eastern ADIZ. We have monitored the situation and responded. pic.twitter.com/27IOXp9GEd
— 國防部 Ministry of National Defense, ROC(Taiwan) 🇹🇼 (@MoNDefense) October 15, 2024
Peking v pondělí nasadil stíhačky, drony, válečná plavidla a lodě pobřežní stráže a Tchaj-wan obklíčil, napsala Al-Džazíra. Ministerstvo uvedlo, že se v blízkosti ostrova nacházelo 14 lodí čínského námořnictva. Tchaj-pej podle svého vyjádření reagovala vysláním „příslušných sil“ a uvedením svých odlehlých ostrovů do stavu zvýšené pohotovosti.
Podle čínské armády mělo cvičení sloužit jako varování před „separatistickými činy“. Toto prohlášení následovalo krátce po oslavách Národního dne na Tchaj-wanu, během nichž prezident Laj Čching-te řekl, že ostrov není podřízen Číně.
Peking považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za své vlastní území, což vláda v Tchaj-peji odmítá s tím, že o své budoucnosti může rozhodovat pouze tchajwanský lid.
Cvičení ohrožují stabilitu regionu
„Jakékoli cvičení bez předchozího varování způsobí zásadní narušení míru a stability v celém regionu,“ řekl dle Reuters tchajwanský premiér Čcho Jung-tchaj novinářům v Tchaj-peji. „Čínská cvičení se netýkají pouze sousedství Tchaj-wanu, ale vážně ovlivňují i mezinárodní právo týkající se navigace a vzdušný a námořní prostor, takže přitahují pozornost ostatních zemí,“ dodal.
Spojené státy, spojenec samosprávného ostrova, nad situací vyjádřily znepokojení. Pentagon označil kroky Číny za „nezodpovědné, nepřiměřené a destabilizující“. V Jihočínském moři nicméně USA v úterý zahájily desetidenní společné cvičení na Filipínách. To se zaměřuje na obranu severního pobřeží hlavního filipínského ostrova Luzon, který leží asi 800 kilometrů od Tchaj-wanu.
