Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že na setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce minulý měsíc „dosáhli porozumění“ ve věci ukončení války na Ukrajině. Zda je ale ochoten usednout k mírovým jednáním se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, neupřesnil. Informuje o tom BBC, The Independent a další servery.
Na summitu Šanghajské organizace spolupráce v čínském Tchien-ťinu Putin zopakoval, že dohody dosažené s Trumpem „snad otevřou cestu k míru na Ukrajině“. Zároveň ale trval na své verzi, že konflikt vyvolal puč na Ukrajině, podporovaný Západem, a varoval před „neustálými pokusy vtáhnout Ukrajinu do NATO“. Tyto argumenty západní spojenci dlouhodobě odmítají.
Putin says he reached 'understandings' with Trump over end of Ukraine war https://t.co/yQMsX16TnC
— BBC News (World) (@BBCWorld) September 1, 2025
Putin poděkoval čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi a indickému premiérovi Nárendrovi Módímu za podporu a snahu „usnadnit řešení ukrajinské krize“. Čína i Indie jsou přitom klíčovými odběrateli ruské ropy, což podle Západu pomáhá udržovat ruskou ekonomiku v chodu, navzdory sankcím.
Americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff po aljašském setkání prohlásil, že Moskva předběžně přistoupila na poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině, podobných článku 5 NATO. „USA a Evropa nabídnou účinný mechanismus obrany,“ řekl. Trump k tomu doplnil, že Evropa je první linií obrany a že Ukrajina dostane „dobrou ochranu“, nikoliv ale přímé nasazení amerických vojáků.
Zelenskyj podle svých slov očekává, že rámec bezpečnostních garancí bude vypracován už tento týden. Zároveň odmítl návrhy na vznik nárazníkové zóny s Ruskem, protože podle něj Moskva není připravena na diplomacii. „Rusko hledá způsoby, jak válku protahovat,“ řekl minulý týden.
Na Putina tlačí Trump i Evropa
Boje mezitím ovšem pokračují. Rusko ve čtvrtek provedlo jeden z největších leteckých útoků od začátku invaze – na Kyjev vyslalo stovky dronů a raket, přičemž zahynulo nejméně 23 lidí. Tento útok vyvolal ostrou reakci evropských lídrů. Německo a Francie následně oznámily, že zvýší tlak na Moskvu, aby přistoupila na mírovou dohodu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron připomněl, že Putin stojí před pondělním termínem, který mu stanovil Trump. Měl by začít s mírovými rozhovory s ukrajinskou stranou. „Pokud nebude souhlasit, znovu se ukáže, že prezident Putin si s Trumpem jen hraje,“ řekl Macron.
Šéf Bílého domu, který již dříve tvrdil, že by dokázal válku ukončit „během jediného dne“, po schůzce s Putinem změnil taktiku. Místo požadavku na příměří nyní prosazuje vyjednání trvalé mírové dohody. Vedl také jednání se Zelenským a dalšími evropskými státníky při jejich návštěvě Washingtonu.
Ruský prezident však nadále obhajuje invazi z února 2022 i předchozí anexi Krymu v roce 2014. Podle Moskvy jsou západní návrhy bezpečnostních záruk „jednostranné a zaměřené na omezení Ruska“, přičemž Kyjev jen provokuje.
