Antarktidu vnímáme jako odlehlé, nehostinné a mrazivé místo. Málokoho by napadlo, že tento ledový kontinent před miliony let platil za tropický ráj pokrytý bujarým deštným pralesem a řadou rostlin, v němž panovaly teploty jako v Itálii. Kvůli globálnímu oteplování tak Antarktida brzy opět může vypadat. Vědci, kteří to zjistili analýzou odebraných vzorků půdy ze dna oceánu, upozorňují, že by to znamenalo o 170 metrů vyšší mořské hladiny. Informoval o tom magazín Vox.
Vzorky získané 900 kilometrů od jižního pólu tým odborníků podle rozhovoru jednoho z členů výpravy lodi Polarstern pro magazín Vox zaujaly. Vrstva sedimentu odebraná v hloubce 27 až 30 metrů pod mořskou hladinou totiž podle předběžných analýz byla vytvořena na pevnině, nikoliv v oceánu.
Vědci tyto vzorky pocházející z vrtů poblíž západního pobřeží Antarktidy později analyzovali pomocí počítačové a rentgenové tomografie a detekovali stopy po pylech a výtrusech, pozůstatcích po deštném pralese, který se na ledovém kontinentu rozkládal před 90 miliony let.
„Četné pozůstatky rostlin ukazují, že na Antarktidě vyrůstal hustý bažinatý les,” píší badatelé ve studii publikované v prestižním odborném časopise Nature. Podle nich tento les připomínal deštné pralesy, jejichž zbytky se dochovaly na Severním ostrově Nového Zélandu.
Historie se bude opakovat
Před 90 miliony let Země vypadala úplně jinak. Díky intenzivní vulkanické činnosti na ní panovalo velmi teplé klima.
Sopky na souši i pod hladinami moří do atmosféry chrlily velké množství oxidu uhličitého (CO2), který planetu ohříval a povzbuzoval asimilační schopnosti zelených rostlin. To zase souviselo s hojností biomasy.
Antarktida tedy byla bohatým místem na život s průměrnými teplotami převyšujícími 12 stupňů. Žilo zde mnoho druhů zvěře, včetně velkých dinosaurů.
Pokud bychom si to však v dnešní době představovali jako ráj, pletli bychom se. Vysoké koncentrace CO2 podle studie přispěly k roztavení polárních ledových štítů. Oproti dnešní úrovni hladiny oceánů stouply o 170 metrů.
Vědci své poznatky chtějí využít k pochopení vazeb mezi koncentracemi oxidu uhličitého a polárním podnebím.
Geolog a autor studie Johann Klages řekl, že extrémní události v minulosti nám ukážou klimatickou situaci v budoucnosti.
Podle zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu IPCC tato budoucnost není nikterak vzdálená. Na odklon od fosilních paliv nám zbývají pouhé tři roky.
