EkonomikaMuskova raketa Starship poprvé úspěšně přistála. Letět by mohla na Mars i...

Muskova raketa Starship poprvé úspěšně přistála. Letět by mohla na Mars i Měsíc

Při pátém testu raketa společnosti SpaceX zvaná Starship ve středu poprvé úspěšně přistála. Při předchozích zkouškách při testování v Texasu pokaždé došlo k jejímu poškození či výbuchu. Jedná se o důležitý úspěch ředitele SpaceX Elona Muska, který nedávno vyhrál spolupráci s NASA. Jeho raketa by se tak měla účastnit další cesty na Měsíc, ale také vysněného letu na Mars. Uvedl to server CNN. Smlouva s NASA je rovněž předmětem neshod s konkurenční firmou Jeffa Bezose zvanou Blue Origin.

Raketa Starship je speciální svým způsobem přistávání, který je pro její další vývoj klíčový. Namísto toho, aby vertikálně klesala, jak je zvykem u raket Falcon 9, předvádí poněkud akrobatický kousek. Model SN15 ho ve středu zvládl poprvé úspěšně a bez poškození. Při klesání totiž letí spodkem rakety směrem k Zemi, zatímco ho jeho čtyři spodní křídla vyvažují. Ředitel SpaceX Elon Musk dříve popsal, že má tento manévr připomínat pád parašutisty. Aby se povedl, je třeba rapidního vývoje, kterým je však společnost SpaceX známá. Ve vývoji má několik prototypů rakety zároveň. Postupně také vylepšuje hardware, software i komunikační a navigační systémy.

Poslední prototyp SN11 totiž při přistávání vybuchnul a blízkou pláž pokropil úlomky z rakety. V březnu pak model SN10 v pořádku přistál, po třech minutách na plošině ale rovněž vzplanul. Společnost SpaceX dlouhodobě zkouší své vynálezy na testovacích pozemcích v Texasu. Rakety Starship by měly postupně nahradit ty současné zvané Falcon. A to především kvůli cestě na Mars. Podnikatel Elon Musk si stanovil cíl, že by takovou výpravu měly zvládnout do šesti let. Vývoj je ale nyní ještě důležitější kvůli vyhrané spolupráci se společností NASA. Spaceship by tak mohla v dalším projektu „vozit“ astronauty na Měsíc.

SpaceX poletí se Starship na Měsíc. Na rozhodnutí NASA si ale stěžuje Bezos

Soutěž o účasti na projektu Artemis, která plánuje první cestu na Měsíc od výpravy Apollo z minulého století, vyvolala mezi raketovými vývojáři pozdvižení. Proti úspěchu Elona Muska se totiž začali ohrazovat jeho konkurenti, kteří se výběrového řízení rovněž účastnili. Jedná se o společnost Blue Origin patřící podnikateli a spolumajiteli Amazon Jeffu Bezosovi. S výsledkem ale nesouhlasila ani společnost Dynetics. Obě tvrdí, že NASA vývojářům ze SpaceX ulehčila a neumožnila všem stejné podmínky účasti. Budou se proto obracet se stížností na americké úřady. Další cesta na Měsíc by se měla uskutečnit roku 2024.

Vesmírná loď Starship by měla být v programu Artemis využívána k převozu astronautů z vesmírné stanice umístěné na orbitu Měsíce na jeho povrch. Podnikatel Musk už dříve oznámil, že vyvíjené prototypy by měly do roka dosáhnout oběžné dráhy. Testované rakety jsou však stále ještě oproti vysněnému finálnímu modelu výrazně „slabší“. Podle CNN mají v současnosti tři motory, ve výsledku by jich ale měly mít 30. A to včetně speciálního masivního „boosteru“ přezdívaného Super Heavy. Nápad na podobný projekt sdílel Musk se světem poprvé roku 2015, kdy si představoval vesmírnou loď, která by za jeden let mohla na Mars přepravit až 100 lidí.

Doporučujeme

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama