1.1 C
Czech
Středa 21. ledna 2026
ZprávyMístní volby v Turecku poznamenaly potyčky v jedné obci, jeden člověk zemřel

Místní volby v Turecku poznamenaly potyčky v jedné obci, jeden člověk zemřel

V Turecku dnes volí správy a vedení obcí v osmi desítkách provincií, nejsledovanější je ale souboj v největším tureckém městě Istanbulu, kde od předchozích voleb vládne opozice. O tom, zda si opozice vedení tohoto 16milionového města udrží, rozhodne podle analytiků zejména účast, která se očekává nižší než obvykle, a také menší strany, napsala agentura AP. Volby na jihovýchodě země poznamenal násilný incident, při němž jeden člověk zemřel a 12 dalších utrpělo zranění, napsala agentura AFP.

Střety se odehrály obci Agaçlidere, asi 30 kilometrů od města Diyarbakir. Podle AFP se při nich i střílelo a jedna kulka zasáhla i auto novináře. Podle agentury Bianet se stal obětí volební pracovník, který se snažil spor dvou skupin urovnat.

V Istanbulu na rozdíl od předchozích voleb v roce 2019 nyní opoziční strany nestojí za jedním kandidátem, třiapadesátiletým Ekremem Imamogluem, který před pěti lety sebral vládní straně vedení Istanbulu po dvou desetiletích. Imamoglu je členem největší opoziční formace Lidová republikánská strana (CHP). Druhá velká opoziční strana, prokurdská DEM, která vznikla loni z Lidové demokratické strany (HDP), nyní postavila dva vlastní spolukandidáty, jako je to u prokurdských stran obvyklé.

Kromě Kurdů, kteří tvoří asi 20 procent voličů v Turecku, bude pro výsledky voleb důležitá obecně účast. Ta bývá v zemi vysoká, nyní se ale očekává, že mnoho voličů zůstane doma – příznivci opozice možná kvůli deziluzi z toho, že nelze ukončit autoritářský režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který zemi vládne 21 let – od března 2003 jako premiér a od roku 2014 jako prezident – a který loni opět vyhrál prezidentské volby. Někteří vládní voliči možná budou chtít absencí potrestat vládu za zhoršování své ekonomické situace.

Dnešní hlasování je tak označováno za ukazatel oblíbenosti Erdogana a jeho strany AKP. Pokud její kandidát, exministr životního prostředí Murat Kurum v Istanbulu vyhraje, posílí to podle AP Erdoganovy snahy o změnu ústavy. „Snaží se o novou, více konzervativní verzi ústavy,“ uvedl Berk Esen z istanbulské univerzity. Vyhraje-li Imamoglu, pomůže mu to sjednotit opozici a stát se silným kandidátem pro další prezidentské volby v roce 2028.

DEM zřejmě vyhraje na jihovýchodě země, kde žije početná kurdská menšina. Není ale jisté, zda tam nakonec bude mít své starosty celé volební období. V minulých letech totiž Erdoganův režim prokurdské starosty z úřadů odstranil po obvinění z vazeb na teroristickou organizaci Strana kurdských pracujících (PKK) a nahradil je politiky z vládních stran.

V místních volbách v Turecku dnes může volit asi 61,4 milionu voličů, z toho milion mladých bude volit poprvé. Volební místnosti se uzavřou v 16:00 SELČ, první výsledky se očekávají kolem deváté večer. Na bezpečnost voleb podle ministerstva vnitra dohlíží na 600.000 policistů.

Reklama

Doporučujeme

Tučňáci posunuli své období pro páření. Hrozí kolaps

Globální oteplování mění chování mnoha druhů živočichů i rostlin. Nová desetiletá studie vedená organizací Penguin Watch na Oxfordské univerzitě a Oxford Brookes University teď odhalila dramatické změny v chování tučňáků v Antarktidě. Zvířata posunují své období pro rozmnožování.

Trump: Sami zjistíte, jak daleko jsem schopen ohledně Grónska zajít

Americký prezident Donald Trump odpověděl na otázku novinářů v zasedací místnosti Bílého domu před odletem do švýcarského Davosu, jak daleko je ochoten v otázce Grónska zajít, se slovy: „Dozvíte se to". Znovu tak vyvolal nejistotu mezi evropskými lídry, kteří varují před vojenskými akcemi na autonomním území Dánska, člena Severoatlantické aliance (NATO).

Dáváme přednost respektu před šikanou, vzkázal Macron Trumpovi

Emmanuel Macron vystoupil v Davosu a poslal Evropě i USA jasný vzkaz. Evropa podle něj nesmí sedět se založenýma rukama, když jí někdo tlačí ke zdi. A má použít všechny nástroje, které má, aby ochránila své zájmy.

Netanjahu se připojí k Trumpově Radě míru, oznámil úřad izraelského premiéra

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijal pozvání amerického prezidenta Donalda Trumpa a připojí se k jeho Radě míru. Oznámil to Netanjahuův úřad, napsal dnes deník Haarec. Trumpovo pozvání přidat se k této jeho iniciativě zatím přijalo jen málo zemí z celkem asi pěti desítek, které oslovil. Nově také Ázerbájdžán oznámil, že se k Trumpově iniciativě připojí, napsala dnes agentura Reuters. Podle ní v úterý slíbila účast v radě i Arménie.

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrátil preventivně z důvodů opatrnosti.

Černobylská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější napájení, uvedla MAAE

Černobylská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější napájení, oznámil dnes ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Zmínil v této souvislosti rozsáhlou vojenskou aktivitu, která se podle něj dotkla několika ukrajinských elektrických rozvoden, jež jsou životně důležité pro jadernou bezpečnost. Rusko v noci na dnešek podniklo další rozsáhlý útok na ukrajinskou energetiku.

Lavrov: Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA

Krym je pro bezpečnost Ruska stejně důležitý jako Grónsko pro USA, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle státní agentury TASS. Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský Krym v roce 2014. Šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci v Moskvě zároveň podle agentury Reuters řekl, že Washington ví, že Rusko nemá v plánu převzít kontrolu nad Grónskem.

Trump sliboval v USA levnější energii, realita je mix nižšího benzinu a vyšší elektřiny

Donald Trump uzavřel první rok svého druhého prezidentského období s výraznými změnami v ekonomice i energetice. Zatímco benzin v průměru zlevnil, elektřina zdražuje a slib „snížit účty na polovinu“ zůstává jen napůl splněný. Do toho se zpomalil pracovní trh, vyskočila celní zátěž a inflace se drží nad cílem Fedu.

Žraloci děsí Austrálii. Už čtvrtý útok na člověka během dvou dnů

Pobřeží australského Nového Jižního Walesu zaznamenalo během posledních 48 hodin již čtvrtý útok žraloka. Obávaný predátor tentokrát zaútočil na středním severním pobřeží státu na surfaře (39), který setkání s parybou přežil s pokousaným hrudníkem. Austrálie tak zavírá desítky pláží.

Rusko vede se Spojenými státy dialog o Balkánu, řekl Lavrov

Rusko vede se Spojenými státy dialog o Balkánu. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Oznámenou dohodu o prodeji ruského podílu v srbském ropném podniku NIS do maďarských rukou označil za výhodnou.

Kopřiva vyhrál pětisetovou bitvu a Macháč prošel do druhého kola Australian Open

Vít Kopřiva v Melbourne otočil tříhodinový maraton s Janem Lennardem Struffem a poprvé v kariéře postoupil do druhého kola Australian Open. Tomáš Macháč naopak zvítězil hladce nad Grigorem Dimitrovem ve třech setech. V ženské části turnaje se při návratu po dlouhé pauze prosadila i Karolína Plíšková.

Trump označil za projev slabosti plán Británie předat Mauriciu Čagoské ostrovy

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social označil za projev totální slabosti plán Británie předat Mauriciu suverenitu nad ostrovem Diego García, který je součástí Čagoských ostrovů. Podle šéfa Bílého domu se jedná o další důvod, proč USA musejí získat Grónsko pro svou národní bezpečnost. Na ostrově Diego García se nachází vojenská základna, kterou využívají britské a americké síly. Británie loni v květnu podepsala dohodu o předání suverenity nad Čagoskými ostrovy Mauriciu, s níž USA v té době souhlasily.

Trump pohrozil Francii 200procentním clem na víno

Buď vstoupíte do Rady míru, nebo uvalím na francouzská vína a šampaňské clo ve výši 200 procent, pohrozil americký prezident Donald Trump svému protějšku Emmanuelu Macronovi. A to je krátce po oznámení desetiprocentní sazby na dovoz osmi zemí, které poslaly do Grónska vojáky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama