-2.3 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
EkonomikaMicrosfot plánuje odkoupit herní společnost Activision Blizzard za 68,7 miliard dolarů

Microsfot plánuje odkoupit herní společnost Activision Blizzard za 68,7 miliard dolarů

Plánované odkoupení společnosti Activision Blizzard firmou Microsoft by se mohlo stát největším obchodem v herní historii. Gigant by se totiž měl prodávat za 68,7 miliard dolarů. Spadají pod něj známé hry jako Call of Duty, Warcraft, Overwatch nebo Candy Crush. V úterý to uvedl server BBC a CNN.

Pokud společnost Microsoft podle svých plánů odkoupí herního giganta Activision Blizzard, stane se třetí největší herní firmou na světě. Před ní by se umístila pouze čínská společnost Tencent a japonská korporace Sony.

Jednalo by se také o největší obchod v herní historii. Activison Blizzard by totiž Microsoft odkoupil za 68,7 miliard dolarů. Získal by tím hry jako Call of Duty, Warcraft, Overwatch, ale i známou mobilní hru Candy Crush.

Společnost založená miliardářem Billem Gatesem by také získala značnou převahu nad svým největším rivalem Sony a jeho PlayStationem. Xbox spadající pod Microsoft za ním totiž v průzkumech oblíbenosti pokulhává.

Chystaný obchod Microsoftu pak musí napřed projít revizí a schválením od všech akcionářů. Uzavřít by se proto dohoda měla v roce 2023. V úterý to uvedl server CNN.

Je však možné, že bude odkoupení herního giganta čelit také přísnému dohledu antimonopolních úřadů ve Spojených státech amerických. V poslední době se totiž zaměřily na velké technologické společnosti jako Apple, Amazon nebo Google.

„Investujeme do prvotřídního obsahu, komunity a cloudu, abychom nastoupili do nové éry her, která upřednostní především naše hráče a tvůrce. Vytvoříme tak herní svět, který bude bezpečný, inkluzivní a dostupný pro všechny,“ okomentoval očekáváný obchod šéf Microsoftu Satya Nadella.

Herní gigant Activision Blizzard čelí kritice kvůli špatné pracovní kultuře

S herní společností Activision Blizzard a jejím současným šéfem Bobbym Kotickem se však váže kontroverzní historie. Zaměstnanci firmu opakovaně obvinili z diskriminace a obtěžování žen, které měly být například napadány kvůli otěhotnění.

Ze stejného důvodu také loni v srpnu na firmu podalo kalifornské Ministerstvo spravedlivého zaměstnávání a bydlení žalobu. Šéf Activision Blizzard se však zatím pouze omluvil a i přes kritiku svých spolupracovníků neodstoupil. Není však jasné, jakou by měl roli v nové struktuře firmy.

Kromě firmy Acitivison Blizzard by pak měl Microsoft odkoupit také její herní studio a převzít tak pod něj spadajících 10 tisíc zaměstnanců. Společnost Billa Gatese však rovněž v minulosti čelila kritice kvůli špatné pracovní kultuře. Nyní proto předem prohlásila, že před rokem 2023 provede „proaktivní změny“.

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Cla, cla, cla. Trump graduje obchodní válku a v USA pořád neví, jestli může

Už je to rok, co se Donald Trump vrátil do Bílého domu a započal své celní tažení. I když prezident rozkazuje o uvalení dalších a dalších cel s velkou jistotou, soudy v USA stále nemají jasno o tom, jestli je to legální. Podle kritiků si Trump zákon ohýbá. Nejvyšší soud má ve věci rozhodnout brzy, teoreticky tento týden.

Japonská premiérka Takaiči v pátek rozpustí parlament, volby budou 8. února

Japonská premiérka Sanae Takaiči dnes oznámila, že v pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby. Informovaly o tom tiskové agentury. O jejím záměru se diskutovalo už minulý týden, kvůli čemuž dvě opoziční strany utvořily nový subjekt. Favoritkou voleb, které se uskuteční 8. února, podle médií ale zůstává Takaiči.

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama