Mexickým úřadům se podařilo zastavit na jihu země na 7000 běženců ze Střední Ameriky, kteří mířili do Spojených států. Podle agentury Reuters šlo o jednu z největších takzvaných karavan migrantů z posledních let. Místní úřady se dohodly s jejími organizátory a běžencům vydaly doklady k dočasnému pobytu v Mexiku.
O zastavení karavany, která na sever k hranicím USA vyrazila v pondělí z jihomexického pohraničí, informoval v sobotu Mexický národní úřad pro migraci. Podle něj ve skupině byli lidé ze středoamerických zemí, Venezuely či Haiti. Úřad uvedl, že se dohodl s organizátory karavany. Podle agentury AP jim zatím ale místní úřady vydaly jen krátkodobé dokumenty k legalizování pobytu v zemi, které chtějí mnozí z nich využít k tomu, aby se dostali k americkým hranicím.
Karavanami migrantů se označují skupiny, v nichž lidé, mnohdy s celými rodinami utíkají před chudobou či kriminalitou gangů z Hondurasu, Salvadoru, Guatemaly či Haiti, jiní prchají před represemi autoritářských režimů ve Venezuele, na Kubě či v Nikaraguy. Běženci se sdružují se do větších skupin mimo jiné proto, že jim tak na cestě hrozí menší nebezpečí od gangů působících v řadě oblastí Mexika. Do širšího povědomí se tyto „karavany“ dostaly v roce 2018, když je tehdejší americký prezident Donald Trump označil za bezpečnostní hrozbu pro USA. Trump kritizoval též vlády Střední Ameriky, že nedokážou vlnu běženců zastavit.
Rostoucí migrační vlna v regionu se tento týden stala i hlavním tématem summitu amerických států, který letos pořádaly Spojené státy v Los Angeles. V pátek na závěr summitu zástupci dvou desítek zemí, včetně Spojených států či Kanady, podepsali takzvanou Deklaraci z Los Angeles, v níž se zavázali rozšířit možnosti legální migrace a zároveň snažit se zastavit vlnu uprchlíků pomocí v jejich zemích původu. Mnozí analytici jsou ale podle Reuters či deníku El Mundo ohledně naplnění této deklarace skeptiční.
Spojené státy na summitu slíbily vyčlenit na humanitární pomoc migrantům z Latinské Ameriky 314 milionů dolarů (asi 7,4 miliardy korun) a v příštích dvou letech přijmout 20.000 latinskoamerických uprchlíků, což je zhruba trojnásobek oproti letošnímu roku. Rovněž Kanada se zavázala zvýšit počty pracovních povolení pro migranty (na 50.000) a Mexiko na 20.000.
Vrcholnou schůzku členů Organizace amerických států (OAS) v Los Angeles bojkotovalo několik lídrů zemí regionu, včetně mexického prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora kvůli tomu, že Washington nepozval zástupce Kuby, Venezuely a Nikaraguy. Washington svůj krok zdůvodnil porušováním demokracie autoritářskými vládami těchto tří zemí. Mexiko zastupoval ministr zahraničí.