Klimatické změny nejen zvyšují hladinu moří a teploty, ale také vyvolávají nečekané a potenciálně ničivé jevy. Jedním z těchto fenoménů je megatsunami, které v nedávné době zasáhlo východní pobřeží Grónska. Ačkoliv při posledním incidentu nikdo nepřišel o život, riziko těchto katastrof se stále zvyšuje.
Před necelým rokem, 16. září 2023, se v neobydlené oblasti Dicksonova fjordu na východním pobřeží Grónska odehrála událost, která upozornila svět na sílící hrozbu megatsunami. Sesuv půdy, který se zřítil do fjordu, způsobil mohutnou vlnu vysokou až 200 metrů, což odpovídá výšce více než 40 dvoupatrových autobusů. Ačkoliv nedošlo k žádným ztrátám na životech, vojenská základna v oblasti byla zcela zničena.
Megatsunami risk on the rise as glacial melt drives landslides https://t.co/R867EynCLR
— Guardian Science (@guardianscience) August 22, 2024
Nová analýza seismických dat, kterou vedla Angela Carrillo Ponce z Německého výzkumného centra pro geovědy v Postupimi, odhalila další překvapivý jev. Po počátečním sesuvu a následné megatsunami byl ve fjordu zaznamenán vznik tzv. stojaté vlny. Tato vlna, přestože dosahovala výšky pouze jednoho metru, se ve fjordu udržela po celý týden, což je jev, který vědce zaskočil. Seismické signály, spojené s touto stojatou vlnou, byly zaznamenány i na monitorovacích stanicích vzdálených více než 5 000 kilometrů od místa události.
Výsledky výzkumu, které byly publikovány v časopise The Seismic Record, přinášejí důležité varování: klimatické změny urychlují tání grónských ledovců a permafrostu, což zvyšuje pravděpodobnost vzniku dalších sesuvů půdy a následných megatsunami. Toto není ojedinělý incident – v posledních letech bylo pozorováno několik menších, ale stejně nebezpečných událostí.
Jedním z příkladů je sesuv do Karratského fjordu na západě Grónska v roce 2017. Tento sesuv vyvolal tsunami, která zaplavila vesnici Nuugaatsiaq, zničila 11 domů a připravila o život čtyři lidi. Tento incident je smutnou připomínkou toho, jak devastující mohou být tyto přírodní katastrofy, zejména v odlehlých oblastech, kde je reakce záchranných složek omezená.
Zatímco se vědci snaží lépe porozumět těmto jevům a vyvinout metody pro včasné varování, riziko megatsunami zůstává reálnou hrozbou. Klimatické změny již nyní přinášejí více extrémních povětrnostních jevů a změny v krajině, které mohou vyvolat tyto ničivé události. Je tedy klíčové, aby se veřejnost i úřady připravily na možnost, že megatsunami se mohou stávat častějšími a ničivějšími, než jsme si dosud dokázali představit.
