Evropská unie se podle Dmitrije Medveděva, místopředsedy Rady bezpečnosti Ruské federace a bývalého prezidenta, proměnila v nepřítele Ruska a představuje přímou hrozbu pro jeho bezpečnost. Z toho důvodu se podle něj Moskva staví proti vstupu Ukrajiny do EU, přestože dříve k této možnosti zaujímala smířlivější postoj. Informovala o tom agentura Reuters i ruská státní agentura TASS.
Zatímco Moskva dlouhodobě vystupuje proti členství Ukrajiny v NATO, k jejímu připojení k Evropské unii byla dříve tolerantnější. Prezident Vladimir Putin ještě v červnu 2022 uvedl, že Rusko „nemá nic proti“. Kreml pak v únoru zopakoval, že jde o suverénní rozhodnutí Ukrajiny. Tento tón se však výrazně změnil.
Medveděv prohlásil, že se EU již neprofiluje jako mírový ekonomický projekt, ale jako zpolitizovaná protiruská organizace, která se pomalu mění ve vojenský blok. „Brusel je dnes skutečným nepřítelem Ruska. Ve své současné pokřivené podobě pro nás Evropská unie není o nic menší hrozbou než Severoatlantická aliance,“ napsal na Telegramu.
Russia's Medvedev calls EU an enemy, says Ukrainian membership would be dangeroushttps://t.co/6HfowSaT6D
— Economic Times (@EconomicTimes) June 25, 2025
Proto je podle něj chybou tvrdit, že by Ukrajina měla mít možnost vstoupit kamkoli kromě Severoatlantické aliance. „EU napěchovaná zbraněmi… je přímou hrozbou pro Rusko. Přesně tak by se s ní mělo zacházet. Alespoň dokud nezmění svůj přístup k nám,“ dodal. „Takzvaná (myšlenka) Ukrajiny v EU je tedy pro naši zemi nebezpečná,“ poznamenal.
Ukrajina požádala o členství v EU krátce po začátku plnohodnotné ruské invaze v roce 2022 a později téhož roku jí byl udělen status kandidátské země.
Brusel jako „doupě švábů“
„Nyní je hlavní ideologie bloku zakořeněna v brutální rusofobii, podněcované imaginárními hrozbami, které bruselští byrokraté a jejich úzkoprsí vůdci nafoukli, aby ospravedlnili své vlastní agendy. Evropská unie se postupně mění v autonomní vojenský blok, zejména v éře trumpismu,“ napsal Medveděv.
Brusel dále charakterizoval jako „doupě švábů a krátkozrakých vůdců“, kteří prosazují obrannou strategii zaměřenou na zbrojení. Sáty Evropské unie, z nichž řada je zároveň členem NATO, ovšem posilují své obranné schopnosti v reakci na ruský vpád na Ukrajinu.
Medveděv podotkl, že bilaterální spolupráce mezi Moskvou a některými členskými státy EU by měla pokračovat. Nejmenoval konkrétní země, po začátku války se však snaží udržovat blízké vztahy s Putinem zejména Maďarsko a Slovensko, připomněla agentura Reuters.
