Venezuelský prezident Nicolás Maduro vyzval úřady k použití tvrdé ruky proti demonstracím opozice, které autoritářský prezident líčí jako nepokoje. Píše to dnes agentura AFP. Protesty vypukly poté, co úřady označily Madura za vítěze červencových prezidentských voleb, což opozice považuje za podvod. Podle úřadů v souvislosti s protesty zemřelo 25 lidí a bezmála 200 jich bylo zraněno.
Při pondělním zasedání venezuelské bezpečnostní rady Maduro vyzval úřady a ozbrojené složky, aby rychle zasáhly proti demonstracím, které prezident označuje za organizované násilí. „Tvrdá ruka a přísná justice,“ řekl autoritářský prezident o tom, jak si představuje postup státních složek.
As protest toll rises, Maduro calls for state 'iron fist'
— FRANCE 24 (@FRANCE24) August 13, 2024
➡️ https://t.co/QlT5UxjHDK pic.twitter.com/RdPHboXtQ3
Podle venezuelských úřadů za uplynulé dva týdny protestů zemřelo 25 lidí a zhruba 2200 účastníků bylo zadrženo. Úmrtí Maduro přičítá násilí skupinám příznivců venezuelské opozice a zabíjení podle něj nařizuje opoziční vůdkyně María Corina Machadová, kterou označuje za „největší fašistku“. Podle opozice i lidskoprávních skupin však za mrtvé a zraněné mohou zásahy policie či příznivců režimu.
Venezuelský parlament, ve kterém mají většinu příznivci současné vlády, se dnes chystá projednat řadu zákonů, které by vláda mohla použít proti opozici. Jeho předseda Jorge Rodríguez již slíbil, že parlament schválí všechny zákony požadované Madurem, aby „ochránil obyvatele proti nenávisti“.
Na programu má parlament návrhy zákona, které zpřísňují regulaci sociálních sítích či fungovaní nevládních organizací. Parlament má na plánu projednat zákon „proti fašismu“. Za fašisty označuje Maduro své protivníky. Zákon počítá s rozpuštěním „fašistických organizací“ a s pokutami pro jejich podporovatele. Tvrdší tresty budou hrozit i za svolávání demonstrací, jež údajný fašismus oslavují.
Madurovy výroky o tvrdé ruce přichází jen několik dní poté, co ho Machadová vyzvala k jednání o předání moci. Bílý dům v pondělí popřel informace listu The Wall Street Journal z neděle, že by nabídl Madurovi zastavení stíhání v USA, aby ulehčil jeho odchod z úřadu. Soud v New Yorku vznesl proti Madurovi v roce 2020 obvinění, že je zapojen do organizace pašování kokainu do USA.
Ústřední volební komise uvedla, že v prezidentských volbách zvítězil Maduro s 52 procenty hlasů. Nezveřejnila však úplné ani detailní výsledky. Opozice na základě údajů, které sesbírala z volebních místností, tvrdí, že zvítězil s dvěma třetinami hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia.
Spojené státy či Argentina již uvedly, že uznávají Gonzálezovo vítězství. Čína či Rusko naopak gratulovaly k výhře Madurovi. Evropská unie a řada latinskoamerických zemí, včetně těch vedenými levicovými vládami, vyzývají Caracas k zveřejnění kompletních, transparentních a detailních výsledků a zatím se nevyjádřily, kdo byl podle nich zvolen novým venezuelským prezidentem.
