Venezuelský prezident Nicolás Maduro ve čtvrtek vyzval Spojené státy, aby se vyhnuly vojenské konfrontaci a neopakovaly případy válek v Libyi či Afghánistánu. Maduro to podle deníku El Nacional řekl krátce předtím, než americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil další protidrogovou operaci v Karibiku, kde americká armáda operuje s výrazně velkým nasazením lodí i vojáků od konce srpna. Od té doby se spekuluje, že Washington by mohl zasáhnout proti Madurově autoritářskému režim.
Největší nasazení americké armády Karibiku za několik dekád vyvolává obavy. A ačkoliv vojenská kapacita USA je nesrovnatelně větší než ta venezuelská, problém by podle expertů citovaných televizí France24 mohly pro případný americký zásah představovat ozbrojené skupiny a milice. Ve Venezuele operují i kolumbijské narkokartely a chaos by mohly zesílit i zločinecké gangy z Ekvádoru. Podle politologa Pabla Quintera by také americký útok na Venezuelu posílil levici v latinskoamerickém regionu, včetně té, která Madurův režim kritizuje.
🗣️ 'No more endless wars. No more unjust wars. No more Libya. No more Afghanistan'
— Anadolu English (@anadoluagency) November 14, 2025
🇻🇪 | 🇺🇸 Venezuelan President Maduro says people in the US should 'unite with Venezuela for peace' amid US military buildup in the Caribbean https://t.co/9ndKkcClLd pic.twitter.com/4VF5rjaWAp
„Už žádné věčné války a žádné nespravedlivé války, už žádnou Libyi, žádný Afghánistán, ať žije mír,“ řekl ve čtvrtek Maduro v Caracasu před svými příznivci. Na dotaz CNN, co by vzkázal americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, odpověděl: „Můj vzkaz je: Yes, peace! (Ano, mír).
Hegseth, jehož ministerstvo za Trumpovy vlády získalo i druhotný název ministerstvo války, ve čtvrtek na sociální síti X napsal, že Trump nařídil akci a ministerstvo války ji plní. „Dnes oznamuji operaci JIŽNÍ KOPÍ,“ dodal s tím, že cílem je odstranit ze západní polokoule narkoteroristy. Americká armáda od začátku září v Karibiku a východním Pacifiku zabila osm desítek lidí, které označila za narkoteroristy. Legálnost útoků ale zpochybňují i někteří američtí zákonodárci a kritizují je Venezuela a Kolumbie, jejichž občané při nich zemřeli. K ukončení útoků vyzval i Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk, který je označil za mimosoudní popravy.
Mnozí analytici se shodují, že cílem operace Pentagonu v Karibiku nejsou primárně pašeráci, ale Maduro, jehož americká vláda kvůli nedemokratickým volbám neuznává za prezidenta a viní ho z narkoterorismu a spiknutí s cílem dovážet kokain do Spojených států.
Podle politologa Quintero se americká vláda snaží vyvolat rozkol ve vedení Venezuely, což by mohlo Madura přimět k jednání s Washingtonem, jako se to dělo už několikrát v minulosti. Venezuelský politolog Benigno Alarcón ale míní, že Maduro už toho nemá mnoho co nabídnout. „Mohl by například vyjednat svůj budoucí odchod, nebo nabídnout amnestii. Ale tato zdržovací taktika už nebude fungovat,“ dodal Alarcón, podle něhož bude konflikt eskalovat.
Někteří experti se domnívají, že cílem Bílého domu je přimět venezuelskou armádu, aby přestala Madura podporovat. Pokud armáda toto očekávání nesplní, Trump by mohl nařídit letecké nebo raketové údery z moře na kasárna, ropné sklady či vládní budovy, míní specialista na Latinskou Ameriku Christopher Sabatini z britského think-tanku Chatham House. Někteří také doufají v občanské povstání proti Madurově vládě, napsal španělský server eldiario.es.
Dalším scénářem podle španělského serveru je kombinace přesně cílených útoků se zajetím Madura a klíčových ministrů jeho vlády speciálními jednotkami. Bez vedení by se pak armáda mohla rozpadnout a minimálně její část by přešla na stranu opozice. Spojené státy by pak předaly moc šéfce největší opoziční koalice Maríi Corině Machado, jejímž velkým podporovatelem je americký ministr zahraničí Marco Rubio.
Machado má už dlouho připravený plán vlády, nazvaný Tierra de Gracia, který počítá mimo jiné se zvýšením exportu ropy, rozsáhlou privatizací a podporou od Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Tento plán by se ale těžko realizoval uprostřed ozbrojeného konfliktu či chaosu, který by po případném svržení Madura mohl nastat.
Venezuelský ministr obrany Vladimir Padrino začátkem tohoto týdne, krátce po připlutí americké válečné lodi a největší letadlové lodi světa USS Gerald R. Ford do karibské oblasti, oznámil další masivní mobilizaci. Podobně to venezuelská vláda udělala už v srpnu, kdy organizovala také nábory do lidových milicí v reakci na zahájení vysílání amerických lodí do Karibiku. Maduro tvrdí, že může počítat s osmi miliony členů lidových milic. Podle webu Defense Feeds je těchto členů méně než sedm milionů. Vojáků má Venezuela podle téhož webu asi 120.000 až 150.000 a rezervistů zhruba 300.000 až půl milionu.
Venezuelská armáda má také několik stárnoucích amerických stíhaček F-16 a desítky ruských bojových letounů Suchoj Su-MK30. To z ní sice nedělá významného protivníka amerického letectva, ale potenciální konflikt by podle serveru France24 rozhodně pro Spojené státy nebyl procházkou růžovým sadem. Problémem by pro invazní armádu ve Venezuele byla gerilová válka, milice mají zkušenosti v boji s kriminálními gangy a měly by také výhodu znalosti terénu.
