-8.6 C
Czech
Sobota 10. ledna 2026
ZprávyMaďarský zákon může z ukrajinských uprchlíků udělat bezdomovce

Maďarský zákon může z ukrajinských uprchlíků udělat bezdomovce

V Maďarsku vstoupil v platnost nový zákon, který hrozí vyhnat tisíce ukrajinských uprchlíků na ulici. Nebo zpět na Ukrajinu. Informovaly o tom servery BBC či Euronews.

Nařízení omezuje státní podporu Ukrajincům na ty, kteří pocházejí z částí Ukrajiny přímo postižených boji způsobenými ruskou invazí. Na seznamu, který bude maďarská vláda každý měsíc aktualizovat, je podle BBC třináct ukrajinských regionů. Žádný z nich se nenachází v nejzápadnější části země.

Podle údajů Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky bylo na konci minulého měsíce v Maďarsku registrováno něco přes 46 000 ukrajinských uprchlíků, kteří požádali o dočasnou ochranu. To je status, který jim byl přiznán na základě evropské legislativy uplatněné krátce po invazi 24. února 2022. Dává jim právo pobývat v některém z členských států EU.

Většina vysídlených osob si bydlení platí sama nebo je ubytována u přátel, rodiny či dobrovolníků. Maďarský helsinský výbor (skupina pro lidská práva) však odhaduje, že přibližně 4 000 osob, které nemají dostatek prostředků, se ubytovaly v ubytování financovaném státem. Až 3 000 z nich již nemá na ubytování nárok.

Problém je i dvojí občanství

Podle skupin na ochranu lidských práv jsou nejzranitelnější příslušníci romské etnické menšiny z nejzápadnější Zakarpatské oblasti, kteří dosud žijí v útulcích, jež se nyní uzavřou.

Jejich situaci komplikuje skutečnost, že mnozí z nich mají dvojí ukrajinsko-maďarské občanství. Jinde v Evropské unii jim tak byla pomoc odmítnuta s odůvodněním, že mají maďarské občanství.

Agentura OSN pro uprchlíky uvedla, že změna zákona bude znamenat, že odhadem 2 000-3 000 uprchlíků „ztratí přístup k dotovanému ubytování“.

Záleží na poslední oficiální adrese

„Mnozí z nich čelí značným překážkám při zajišťování náhradního bydlení kvůli nedostatku finančních prostředků, ale také neochotě majitelů pronajímat,“ uvedl UNHCR. „Pro mnohé bude mít změna za následek ztrátu zaměstnání a dopad na zápis do škol. To ohrozí dosavadní pozitivní výsledky integrace.“

Podle nového zákona mají na státní podporu, která zahrnuje bezplatné bydlení a základní měsíční částku, nadále nárok pouze Ukrajinci, jejichž poslední oficiální adresa na Ukrajině byla v oblasti „přímo postižené vojenskými operacemi“.

Vládní nařízení č. 134 mění právní předpisy z roku 2022 a ze začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Přijato bylo v červnu a vešlo v účinnost 21. srpna.

V rozporu s právem EU

Vystěhovávání již začalo, uvedl šéf skupiny András Léderer v telefonickém rozhovoru pro Euronews z Kocs, zhruba 70 km západně od hlavního města Budapešti. Dnes ráno bylo podle něj z dočasného ubytování ve vesnici vykázáno asi 120 uprchlíků, z toho dvě třetiny dětí.

 „Ti lidé tu jen tak stojí, nemají kam jít,“ řekl odpoledne Léderer. Maďarský helsinský výbor se domnívá, že postup maďarské vlády je podle práva EU nezákonný.

Poté, co tak exekutiva EU již několikrát učinila, navrhla v červnu prodloužení dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků o další rok do 4. března 2026. 25. června to schválila většina členských států EU. Náklady budou z velké části hrazeny ze stávajících rozpočtových prostředků EU.

Reklama

Doporučujeme

Po bouři Goretti ve Francii zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny

Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.

V Kyjevě nefungují dodávky vody a tepla, elektrická soustava byla odstavena

V Kyjevě dnes dočasně nefungovaly dodávky vody a tepla. Důvodem bylo odstavení zdejší elektrické soustavy kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady. Rozsáhlé výpadky hlásí také ruská Belgorodská oblast, kde je podle zdejšího gubernátora po ukrajinském útoku bez elektřiny a topení přes 550.000 lidí.

Na Filipínách se zřítila hora odpadu desítky lidí se pohřešují

Na filipínském ostrově Cebu se po zřícení obří hromady odpadu rozjela záchranná akce, která se protahuje do dalších dnů. V zařízení na třídění a zpracování odpadu v oblasti Binaliw zasypal sesuv několik nízkých budov a uvěznil desítky lidí, hlavně zaměstnance skládky.

Výpadek proudu v Berlíně po sabotážním útoku. Starosta šel hrát tenis

Berlín ochromil rozsáhlý výpadek proudu způsobený sabotáží. Zatímco desítky tisíc lidí zůstaly bez elektřiny v mrazu, vyšlo najevo, že primátor Kai Wegner v klíčových hodinách odešel si zahrát tenis. Aféra rychle přerostla v politickou krizi, která ohrožuje jeho setrvání ve funkci.

Ukrajina po útocích na Kyjev svolala mimořádné jednání OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Zasedání má otevřít téma útoků na civilní infrastrukturu v době, kdy na Ukrajině pokračuje válka už téměř čtyři roky.

FBI a Trump nám nedovolí vyšetřovat zastřelení občanky v Minneapolis, tvrdí Minnesota

Úřady státu Minnesota tvrdí, že FBI jim zablokoval přístup k vyšetřování zastřelení Renee Nicole Good (37), kterou ve středu usmrtil agent americké imigrační a celní služby (ICE). Případ vyvolal v Minneapolis rozsáhlé protesty a vyostřil napětí mezi federální vládou a místními představiteli.

Trump: Je na čínském prezidentovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že je na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Šéf Bílého domu to uvedl ve středečním rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Nahrávku rozhovoru NYT zveřejnil ve čtvrtek. Tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude, reagovalo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Macinka přijel na návštěvu Ukrajiny, setká se s ukrajinským protějškem

Český ministr zahraničí Petr Macinka přijel dnes ráno na návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. ČTK to sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.

Nejvyšší soud dnes může zveřejnit rozhodnutí o Trumpových clech

Nejvyšší soud v pátek může rozhodnout o legitimnosti cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozornil server CNBC. V případě neúspěchu by šlo o komplikaci pro jeho administrativu, neznamenalo by to však konec tarifů. Existuje více způsobů, jak může daně na zahraniční dovoz uvalovat.

Íránská televize obvinila USA a Izrael z podněcování protestů

Íránská státní televize dnes prolomila mlčení o demonstracích, které přes noc zachvátily zemi. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali "terorističtí agenti" Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.

Trump naznačil, že nechá vypršet americko-ruskou smlouvu Nový START

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times (NYT). Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.

Ruský dronový útok na Kyjev podle ukrajinských úřadů zabil nejméně čtyři lidi

Ruský dronový útok na Kyjev v noci na dnešek zabil nejméně čtyři lidi a dalších nejméně 19 lidí zranil. Způsobil také rozsáhlé škody na domech a infrastruktuře. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Reuters.

Nejprve střílet, až pak se ptát. Dánsko by v případě invaze kladlo okamžitý odpor

Dánská armáda má povinnost v případě jakékoli invaze zahájit palbu bez rozkazů, vysvětlilo dánské ministerstvo obrany. Pokud by se cizí jednotky pokusily dobýt Grónsko, dánské síly by se řídily směrnicí vzniklou po konci druhé světové války, která je, jak vláda potvrdila, stále v platnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama