Opozice v madagaskarské sněmovně zahájila proces odvolání prezidenta Andryho Rajoeliny. Ten už v neděli opustil zemi na palubě francouzského vojenského letadla a jeho funkci přebírá nový dočasný šéf senátu. Dnes Rajoelina prohlásil, že musel odjet na bezpečné místo, aby ochránil svůj život, napsala agentura Reuters. V projevu k národu Rajoelina neupřesnil, kde se nyní nachází.
Současnou krizi před třemi týdny zažehly protesty, které mimo jiné vyústily ve smrt 22 demonstrantů, pád vlády a vzbouření elitní armádní jednotky proti hlavě státu.
Madagascar's president has fled the country, the head of the opposition and other officials said, following weeks of Gen Z protests over corruption and poverty https://t.co/pt4nyuANzz pic.twitter.com/tPRgAFJtLp
— Reuters (@Reuters) October 14, 2025
„Naše ústava nám dává právo prezidenta obžalovat, a proto ho obžalujeme,“ řekl vůdce opozice Siteny Randrianasolniaiko.
Média dnes informovala, že Rajoelina ostrovní zemi opustil, což později potvrdily různé zdroje. Například Randrianasolniaiko se odvolával na zaměstnance prezidentské kanceláře a francouzská rozhlasová stanice RFI uvedla, že Rajoelina po dohodě s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem odletěl francouzským vojenským letadlem.
Rajoelina v prohlášení uvedl, že čelí opakovaným pokusům o atentát, proto se rozhodl ukrýt. „Skupina vojáků a politiků mě plánovala zavraždit,“ řekl podle AFP. Rajoelina, bývalý starosta hlavního města, který se k moci dostal po převratu, vyzval k respektování ústavy, což je podle něj cesta k vyřešení stávající politické krize.
Macron dnes během summitu v egyptském Šarm aš-Šajchu vyzval k zachování ústavního řádu a pořádku na Madagaskaru, napsala agentura Reuters. Zároveň uvedla, že Macron zatím nepotvrdil zprávy, podle nichž Francie pomohla Rajoelinovi uprchnout ze země.
„Dnes nebudu nic potvrzovat,“ citovala Macrona agentura AFP. „Chci jen vyjádřit naše velké znepokojení,“ poznamenal francouzský prezident.
Madagaskarský Senát oznámil, že svého předsedu zbavil úřadu, načež se dočasným šéfem komory stal Jean André Ndremanjary. Ten navíc v nepřítomnosti prezidenta přebírá jeho funkci, a to až do konání voleb.
Rajoelina se ocitl v izolaci poté, co se k tisícům demonstrantům v sobotu přidala elitní armádní jednotka Capsat, která převzala kontrolu nad všemi ozbrojenými silami v zemi. Členové Capsatu se tentýž den střetli s pořádkovými silami, které se pokoušely protesty potlačit. Jeden voják při střetech přišel o život. Prezident dění označil za pokus o nelegální a násilné převzetí moci, které je v rozporu s ústavou a demokratickými principy.
Demonstrace na Madagaskaru začaly 25. září a byly původně namířeny proti častým výpadkům proudu a nedostatku vody. Postupně se ale změnily v otevřený protivládní protest, kdy především mladí lidé žádali rezignaci kabinetu i 51letého prezidenta. Ten sice na konci září rozpustil parlament a odvolal vládu, svou funkci ale vykonává dál.
Manifestace na Madagaskaru se inspirovaly takzvanými protesty generace Z v Keni či Nepálu, kde po několikadenních střetech zahynulo 73 lidí a kde rezignoval 9. září předseda tamní vlády. Jde o největší protesty, jaké ostrov za poslední roky zažil, a zároveň o nejvážnější problém, kterému Rajoelina od svého znovuzvolení v roce 2023 čelí.
Navzdory bohatým zásobám niklu, kobaltu, zlata, uranu a dalších nerostných surovin je zhruba 32milionový Madagaskar jednou z nejchudších zemí světa. Světová banka uvedla, že v roce 2022 žilo okolo 80 procent obyvatel Madagaskaru pod hranicí chudoby.
Ostrovem navíc od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 zmítají politické a povolební krize. Prezident Andry Rajoelina se dostal k moci poprvé po puči v roce 2009, kdy mu pomohli právě příslušníci Capsatu, a v čele přechodné vlády zůstal do roku 2014. Podruhé se prezidentské funkce ujal v roce 2019 a potřetí v roce 2023.
