Litevská premiérka Ingrida Šimonytéová předložila návrh zákona, který počítá s vyplacením odškodnění v celkové výši 37 milionů eur (asi 901 milionů Kč) za židovský majetek ukradený nacisty a sovětskými komunisty. V pobaltské zemi byla židovská komunita zdecimována za druhé světové války a na holokaustu se podíleli i litevští kolaboranti.
Novou iniciativou se Vilnius snaží definitivně vyřešit problém, který pravidelně nastolují židovské organizace doma i v zahraničí, napsala agentura AFP. Připomněla, že první plán ohledně odškodnění Židů byl schválen před deseti lety a celková suma tehdy také činila 37 milionů eur. Ale na rozdíl od nynějšího návrhu se tehdejší plán týkal odškodnění židovských obcí, a ne soukromých osob.
Lithuania mulls expanding compensation for Jewish property seized in WWII https://t.co/I0awQTFWbb
— The Times of Israel (@TimesofIsrael) November 15, 2022
„Toto je problém, který musí Litva konečně vyřešit. Ráda bych proto tento návrh zákona předložila parlamentu,“ řekla šéfka vlády novinářům. Připustila, že 37 milionů eur je spíše symbolická částka, protože je obtížné přesně určit hodnotu ukradeného majetku. Přijetí předlohy je „zkouškou pro pobaltský stát“, řekla vůdkyně židovské komunity Faina Kuklianskyová.
Podle předlohy budou moci Židé a jejich dědicové žádat od státu odškodnění za majetek vyvlastněný totalitními režimy. Vyplácení kompenzací bude mít na starosti speciální fond, který již spravuje výplatu odškodnění za zabavený majetek židovských obcí. Pokud návrh zákona schválí parlament, peníze se budou vyplácet od roku 2024.
Před druhou světovou válkou v Litvě žilo 220.000 Židů, z nichž 95 procent zabili němečtí nacisté a místní kolaboranti.
Židé byli vražděni po celé zemi, nejvíce jich však zahynulo v lese u nádraží Ponary (nyní Paneriai) na okraji Vilniusu: podle odhadů zde zahynulo asi 70.000 Židů, až 20.000 Poláků a několik tisíc sovětských zajatců. Katy byli hlavně esesáci a litevští kolaboranti.
Velký rozruch v minulé dekádě vyvolala knížka Naši spisovatelky Ruty Vanagaitéové, podrobně mapující účast Litevců na holokaustu. „Rádi tvrdíme, že vrahy byli chuligáni, sociální odpad, ale to není pravda,“ řekla autorka polskému listu Gazeta Wyborcza. „Chtěla jsem lidi šokovat a přimět ke zpytování. Seznam se jmény 2055 vrahů je známý od roku 2012, ale nikdo nevěděl, co s ním. Za Sovětů bylo odsouzeno jen pár z nich. Myslela jsem, že jestli se do toho nepustím sama, tak už nikdo. Byla to poslední šance najít svědky,“ dodala.
Knížka obsahuje i takové podrobnosti o židovském majetku, že zlaté zuby, vytrhané zavražděným Židům, skončily v chrupu jejich sousedů. Živelných pogromů však bylo málo, vyvražďování bylo dobře zorganizované samosprávami a policií. „Litevci byli tak efektivní, že Němci sem dovezli 5000 Židů z Rakouska, Československa a Německa,“ poznamenala Vanagaitéová.
Každá dobrovolnická jednotka měla svého kaplana, který uděloval vrahům rozhřešení. Až v roce 2000 se biskupové omluvili za „děti církve“, kterým chybělo milosrdenství a odvaha zastat se pronásledovaných Židů.
„Za účastníky holokaustu je třeba pokládat nejen ty, kdo mačkali spoušť, ale i ty, kdo sestavovali seznamy Židů, střežili je a doprovázeli (na popraviště),“ uvedl svého času litevský historik Alfredas Rukšénas, podle kterého se na vyhlazování Židů v Litvě podílelo okolo 6000 místních obyvatel. Podle izraelského lovce nacistů Efraima Zuroffa by bylo záhodno toto číslo ještě znásobit.