ZprávyLidé v Moldavsku v rozhodujícím druhém kole voleb vybírají hlavu státu

Lidé v Moldavsku v rozhodujícím druhém kole voleb vybírají hlavu státu

Lidé v Moldavsku dnes ve druhém a rozhodujícím kole volí hlavu státu. Současná proevropská prezidentka Maia Sanduová se utkává s bývalým generálním prokurátorem Alexandrem Stoianoglem ze Strany socialistů Moldavské republiky, která je označovaná za proruskou. Prezidentské volby zastiňují tvrzení o podvodech a zastrašování, informují tiskové agentury.

Průzkum výzkumné společnosti iData naznačuje těsné vítězství Sanduové. Podle jeho zjištění by jí k udržení funkce mohla pomoct velká moldavská diaspora. Prezident Moldavska, kde žije asi 2,5 milionu lidí, má řadu pravomocí v oblastech, jako je zahraniční politika a národní bezpečnost. Volí se na čtyři roky.

Sanduová v prvním kole zvítězila se ziskem více než 42 procent hlasů, Stoianoglo dostal zhruba 26 procent hlasů. To ale bylo více, než mu přisuzovaly předvolební průzkumy, takže výsledek dnešního hlasování je nejistý.

Volby zastiňují obvinění z rozsáhlého systému kupování hlasů a zastrašování voličů. Moldavské soudnictví se navíc ukázalo jako neschopné dostatečně chránit demokratický proces, píše agentura AP.

Moldavský premiér Dorin Recean v pátek uvedl, že lidé v celé zemi dostávají anonymní telefonické výhrůžky smrtí. „Takové zastrašování má jediný cíl: vyvolat paniku a strach,“ uvedl Recean v prohlášení zveřejněném na sociálních sítích. „Ujišťuji vás, že státní instituce zajistí pořádek a ochrání občany,“ dodal.

Jednadvacetiletá studentka ekonomie Savlina Adasanová v Bukurešti řekla, že volila Sanduovou. Zmiňuje obavy z korupce a neinformovanost voličů o obou kandidátech. „Chceme pro naši zemi evropskou budoucnost,“ řekla agentuře AP. Dodala, že současná prezidentka podle ní nabízí mnoho příležitostí pro rozvoj země. „Pokud vyhraje druhý kandidát, pak to znamená, že se jako země vrátíme o deset kroků zpět,“ domnívá se mladá žena.

Lidé na vesnicích vidí situaci často jinak. „Můj názor je, že Maia Sanduová za poslední čtyři roky nic neudělala. Nesouhlasím s ní, ať už s ní, nebo bez ní, nepocítili bychom žádný rozdíl,“ řekl agentuře Reuters jeden z vesničanů, který si nepřál být jmenován. Jiní se domnívají, že rozhodujícím faktorem bude uplácení voličů. „Nezáleží na tom, jak lidé volí,“ řekl dvaasedmdesátiletý stavebník v důchodu Tudor Bejan. „Jde o to, kolik peněz se převede těm, kteří dostanou zaplaceno za to, že budou volit,“ dodal.

Moldavský docent mezinárodních vztahů na Oaklandské univerzitě řekl, že ať už bude výsledek druhého kola jakýkoli, geopolitické napětí se tím nezmenší. „Naopak očekávám, že geopolitická polarizace se kampaní před parlamentními volbami v roce 2025 ještě zesílí,“ uvedl.

Volební místnosti se v Moldavsku otevřely v 07:00 (06:00 SEČ). Hlasování skončí ve 21:00 (20:00 SEČ).

Doporučujeme

Írán oznámil uvolnění šesti miliard dolarů z Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján tvrdí, že Katar uvolní část zmrazených íránských prostředků v hodnotě šesti miliard dolarů. Peníze mají tvořit polovinu z celkových dvanácti miliard dolarů íránských zdrojů držených v Kataru, zatímco jednání o uklidnění napětí na Blízkém východě zůstávají křehká.

Izraelský letecký útok v Gaze si vyžádal tři oběti včetně osmiletého dítěte

Při dnešním izraelském leteckém úderu v centrální části Pásma Gazy zahynuli nejméně tři lidé, včetně osmiletého dítěte. Úder zasáhl stan v oblasti města Deir al-Balah, kde se ukrývali vysídlení lidé. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen palestinského hnutí Islámský džihád, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023, informovala o tom agentura AP.

Írán tvrdí, že obdrží šest miliard dolarů ze zmrazených aktiv v Kataru

Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl, že jeho země po dohodě s USA, která zrušila sankce týkající se ropy a petrochemického průmyslu, obdrží aktiva v hodnotě šesti miliard z 12 miliard dolarů zmrazených v Kataru. S odkazem na íránská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Nové továrny a datová centra. Jižní Korea spouští historický technologický plán

Jižní Korea chce vsadit svou budoucnost na čipy a umělou inteligenci (AI). Prezident I Če-mjong v pondělí představil investiční plán v hodnotě nejméně 880 miliard dolarů (zhruba 18,7 bilionu korun), který má během příštích let proměnit zemi v jednu z technologických velmocí.

Malajsie o rok prodloužila pátrání po zmizelém letounu z letu MH370

Malajsie o rok prodloužila smlouvu s americko-britskou firmou Ocean Infinity, která se zabývá hlubokomořským průzkumem. Nadále tak bude pokračovat podvodní pátrání po pohřešovaném letu MH370 společnosti Malaysia Airlines, oznámilo dnes malajsijské ministerstvo dopravy, které citovala agentura Reuters.

Nejvyšší soud USA bude před letní pauzou rozhodovat o Trumpových pravomocech

Nejvyšší soud Spojených států završuje zasedací období, v němž se hojně zabýval široce pojatým výkladem prezidentských pravomocí, které prosazuje šéf Bílého domu Donald Trump. Očekává se, že tento týden rozhodne v osmi případech, které mu zbývají před tím, než se soudci rozejdou na letní přestávku. Je mezi nimi spor o Trumpovu snahu omezit automatické udělování amerického občanství dětem narozeným v USA či pokus odvolat guvernérku centrální banky USA (Fed) Lisu Cookovou. Píše o tom agentura AP.

Pákistán udeřil na Afghánistán. Tálibán hlásí desítky mrtvých

Pákistán v neděli provedl letecké i pozemní údery na afghánské provincie podél svých hranic. Podle úřadů pod správou hnutí Tálibán zemřely a byly zraněny desítky lidí. Kábul obviňuje Islamábád z útočení na civilní infrastrukturu, Pákistán však tvrdí, že cílil na úkryty teroristů. Údery následovaly po sebevražedném útoku na velitelství elitní pákistánské jednotky v Karáčí. Pákistán dlouhodobě obviňuje Afghánistán z ukrývání teroristů.

Tisíce Srbů pokračují v protestech i po oznámení rezignace prezidenta Vučiće

Oznámení prezidenta Aleksandara Vučiće o chystané rezignaci protesty v Srbsku nezastavilo. Do ulic města Kraljevo znovu vyšly tisíce lidí, kteří se obávají, že si dlouholetý prezident udrží vliv i po odchodu z funkce. Demonstrace navazují na studentské protesty, které před více než rokem odstartovala tragédie na nádraží v Novém Sadu.

WHO: Vlna veder má v Evropě na svědomí 1300 životů

Bezprecedentní vlna veder, která na přelomu června a července zasáhla Evropu, mohla být příčinou stovek úmrtí navíc. Uvedl to šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus, podle něhož bylo od 21. června v souvislosti s extrémními teplotami zaznamenáno více než 1300 nadměrných úmrtí.

Při pádu vrtulníku Saudi Aramco zemřelo 14 lidí

Vrtulník patřící ropné společnosti Saudi Aramco se zřítil v Ras Tanura na východním pobřeží Saúdské Arábie. Nehodu nepřežil nikdo ze 14 lidí na palubě, všichni mrtví byli saúdští občané.

Putin přiznal nedostatek paliva v některých ruských regionech

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přiznal, že problémy s dodávkami paliva vedly k jeho nedostatku v některých ruských regionech. Informovala o tom agentura Reuters.

BIS varuje před investiční bublinou kolem umělé inteligence

Masivní výdaje technologických firem na umělou inteligenci mohou podle Banky pro mezinárodní platby skončit dlouhým investičním útlumem. Pokud se očekávané výnosy nenaplní, hrozí rychlé ochlazení financování AI firem a otřesy na finančních trzích.

Tělo sedmnáctileté Thajky bylo nalezeno v kufru. Z vraždy je obviněn Australan

Thajská policie obvinila australského občana z vraždy sedmnáctileté dívky, jejíž tělo našli v kufru odloženém u železniční tratě v letovisku Pattaya. Muže zadrželi na bangkokském letišti krátce před odletem do Austrálie. Rodina oběti žádá nejpřísnější možný trest.

Při pádu malého letadla na předměstí Nancy ve Francii zahynulo 11 lidí

Jedenáct lidí dnes přišlo o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píší agentury AFP a Reuters s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí míří francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel ve Francii.

Ukrajinský dronový útok zabil člověka na jihu Ruska, způsobil požár v rafinerii

Ukrajinský dronový útok zabil jednoho člověka a dalšího zranil v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Rovněž způsobil požár v ropné rafinerii, oznámil dnes gubernátor Veniamin Kondratěv. Padající trosky z dronů podle něj poškodily několik obytných domů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev rovněž zaútočil na rafinerii v Jaroslavské oblasti severovýchodně od Moskvy. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana země v noci na dnešek zneškodnila 213 bezpilotních letounů vyslaných Ukrajinou.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama