Praha 9. října 2024 (PROTEXT) – Novely zákonů související s exekučním řízením setrvale neadekvátně upevňují roli dlužníků. Již dlouhodobě je neúměrně vysoká nezabavitelná částka, která v případě nepřednostní pohledávky činí 80 % z průměrného čistého příjmu. Legislativní oslabení věřitelů je dlouhodobý trend, který však v konečném důsledku znamená přenášení nákladů spojených s oddlužením na daňové poplatníky.
Aktualizovaná legislativa se exekučního řízení dotýká především z pohledu novely občanského soudní řádu, který nastavuje nová pravidla u srážek z příjmů pro povinné/dlužníky se čtyřmi a více exekucemi. „Srážky z příjmů přitom představují nejefektivnější způsob vymáhání pohledávek pro věřitele, a pro dlužníky to je nejméně invazivní způsob, jak dostát svým závazkům. Zákonodárci však svým rozhodnutím jednoznačně celý proces vymáhání pohledávek trvale nerovnoměrně vychylují ve prospěch dlužníků,“ uvedl Jan Mlynarčík prezident Exekutorské komory.
Nově je nastavena srážka z příjmů u povinných se čtyřmi a více exekucemi s nepřednostní pohledávkou. Srážka se v takovém případě počítá z vyššího příjmu, než tomu bylo doposud. „Změnu považujeme pouze za administrativní krok, který věřitelům nic zásadního nepřinese. Z naší každodenní praxe totiž vidíme dvě příčiny, které vedou k tomu, že věřitelé mají malou šanci získat svou pohledávku,“ řekl Jan Mlynarčík a doplnil „První příčinou je nastavení vysoké nezabavitelné částky z čistého příjmu. Druhou jsou potom vícečetné exekuce, kdy povinní mají zpravidla i exekuce přednostní. A na srážku spojenou s nepřednostní pohledávkou v takovém případě vůbec nedojde.“
Za posledních pět let došlo k úpravě nezabavitelné částky více než desetkrát. „Extrémní podmínky, jako byla covidová pandemie a energetická krize, které odůvodňovaly její výši, však již pominuly, a je tedy vhodný čas k reálnému posouzení poměru nezabavitelné částky vůči příjmu,“ řekl Jan Mlynarčík. Věřitelé, mezi které patří státní a veřejné instituce, jako je správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, dopravní podniky, ale také bytová družstva či rodiče samoživitelé, nejsou zájmovou skupinou, která by vytvářela silová sdružení na rozdíl od neziskového sektoru, který hájí zájmy dlužníků. Přitom ten už často překročil sociální rozměr svých služeb a stal se silnou lobbistickou skupinou. K celé situaci nepřistupuje z komplexního pohledu společenské zodpovědnosti, a navíc nevyhodnocuje dopady svých kroků na státní rozpočet. To má však negativní celospolečenské dopady, jako je posilování pozice „chronických“ dlužníků, zatěžování státního rozpočtu a přenášení dluhů na všechny občany.
Poznámky
Exekutorská komora České republiky je zřízena zákonem č. 120/2001 Sb. a je stavovskou organizací profesní samosprávy sdružující soudní exekutory. Členství v ní je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Exekutor se stává jejím členem okamžikem jmenování. Exekutorská komora spravuje Centrální evidenci exekucí, která představuje veřejný seznam, ve kterém jsou dostupné informace o konkrétních pravomocných exekučních řízeních. Spravuje také statistická data o svých řízeních dostupná v otevřených formátech. Další podrobnosti na https://www.ekcr.cz/.
Nezabavitelná částka pro srážku ze mzdy je tvořena dvěma základními položkami. První část je tvořena dvěma třetinami součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení (pro jednu až dvě osoby, na základě nájemní smlouvy v obci s alespoň 70 000 obyvateli). K tomu se připočte druhá část, která se vypočítá jako jedna čtvrtina nezabavitelné částky na povinného – a to na každou osobou, kterou má dlužník povinnost vyživovat. Dále dlužníkovi zůstane další část mzdy, kterou nelze srazit k vydobytí pohledávky věřitele – a to jedna nebo dvě třetiny zbylé části mzdy v závislosti na tom, zda se vymáhá přednostní nebo nepřednostní pohledávka.
