-0.9 C
Czech
Pondělí 4. prosince 2023

Herečka Felicity Huffman poprvé o skandálu s přijímačkami: Chtěla jsem dceři zajistit budoucnost

Herečka Felicity Huffman otevřeně promluvila o své roli ve skandálu s přijímacími zkouškami na vysokou školu, kvůli kterému skončila ve vězení. „Měla jsem pocit, že musím dát své dceři šanci na budoucnost... což znamenalo, že jsem musela porušit zákon,“ řekla herečka.

Pro Ukrajinu bude jednodušší získat zpět Krym než Donbas, prohlásil Zelenskyj

Pro Ukrajinu bude jednodušší získat zpět poloostrov Krym než oblast Donbasu na východě země, řekl podle agentury Unian ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při středečním setkání s ukrajinskými vysokoškolskými studenty. Donbas je totiž podle prezidenta za deset let bojů silně militarizován a jsou tam časté proruské nálady. Zelenskyj kromě toho na sociální síti X informoval, že navštívil ukrajinské vojáky na frontě u Kupjansku v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny.

Kybernetický gulag: Jak Rusko sleduje, cenzuruje a kontroluje své občany

Sledujte nás na sítích

Když si ruská novinářka a aktivistka Jekatěrina Maksimovová nemůže dovolit přijít pozdě, vyhýbá se jízdě moskevským metrem, i když by to pravděpodobně bylo nejrychlejší. Jak napsala agentura AP, důvodem je, že jen během posledního roku tam byla pětkrát zadržena kvůli všudypřítomným bezpečnostním kamerám se systémem rozpoznávání obličeje. Policie jí vždy řekla, že kamery na ni „reagovaly“, ačkoli se často zdálo, že nechápou proč. A po pár hodinách ji pustili.

„Vypadá to, že jsem v nějaké databázi,“ uvedla Maksimovová, která byla v minulosti zadržena dvakrát: v roce 2019 po účasti na demonstraci v Moskvě a v roce 2020 kvůli svému ekologickému aktivismu.

Pro mnoho Rusů, podobných jako je ona, se stává stále těžší vyhnout se kontrole úřadů. Vláda rovněž aktivně sleduje účty na sociálních sítích a v případě aktivistů využívá často právě sledovací kamery. I internetová platforma, kterou si kdysi uživatelé chválili za snadnou navigaci při řešení byrokratických úkolů, je nyní využívána jako nástroj státní kontroly. Úřady ji plánují používat k doručování vojenských předvolání a zmařit tak oblíbenou taktiku těch, kteří se vyhýbají odvodu, a sice že se snaží osobně si nepřevzít náborové dokumenty.

Podle ochránců lidských práv Rusko za vlády prezidenta Vladimira Putina využívá digitální technologie k tomu, aby sledovalo, cenzurovalo a kontrolovalo obyvatelstvo. Vzniká tak, jak to někteří nazývají, „kybernetický gulag“, což odkazuje na pracovní tábory, ve kterých byli za doby Sovětského svazu drženi političtí vězni.

Nyní jde ale o něco nového, i pro zemi s dlouhou historií špehování svých občanů. „Kreml využívá výhod digitalizace a snaží se využít veškeré příležitosti ke státní propagandě, ke sledování lidí a k tomu, aby odhalil anonymní uživatele internetu,“ uvedl Sarkis Darbinjan ze skupiny Roskomsvoboda, která bojuje proti restrikcím na internetu a byla Kremlem označena za „zahraničního agenta“ .

Zdánlivá lhostejnost Kremlu k digitálnímu monitorování se podle všeho proměnila po masových protestech v letech 2011 a 2012, které byly koordinovány přes internet. Ruské úřady následně zpřísnily kontrolu internetu.

Některé předpisy jim umožnily blokovat internetové stránky, jiné umožnily, aby si mobilní operátoři a poskytovatelé internetu uchovávali záznamy hovorů a zpráv a v případě potřeby vše sdíleli s bezpečnostními složkami. Úřady, zatím bezvýsledně, tlačily i na společnosti jako Google, Apple či Facebook, aby ukládaly uživatelská data na ruské servery. Rovněž oznámily plány na vybudování „suverénního internetu“, který bude v případě potřeby odříznutý od okolního světa.

Mnoho odborníků označilo v této době tyto snahy za marné a některé i za neúčinné. Zásahy Kremlu do internetového prostředí ale postupně nabraly na síle. Poté, co Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu, vzrostly cenzura na internetu a rovněž stíhání za příspěvky a komentáře na sociálních sítích natolik, že překonaly všechny dosavadní rekordy.

Podle Net Freedoms, skupiny zabývající se právy na internetu, úřady v roce 2022 zablokovaly nebo odstranily více než 610.000 webových stránek, což je nejvíce během jednoho roku za uplynulých 15 let. 779 lidí pak čelilo trestnímu stíhání kvůli komentářům a příspěvkům na internetu, což je také rekordní číslo.

Přísnější zákony přijaté v roce 2014 se zaměřily právě na uživatele sociálních sítí a jejich projevy na internetu. Kvůli nejrůznějším příspěvkům, lajkům a sdílením byly vyšetřovány stovky lidí. Většinou šlo o uživatele populární ruské sociální sítě VKontakte, která údajně spolupracuje s úřady.

Následně se úřady zaměřily na Facebook, Twitter, Instagram a Telegram. Asi týden po invazi byly v Rusku právě Facebook, Instagram a Twitter zablokovány a uživatelé těchto platforem často začali být vyšetřováni.

Pětašedesátiletá Marina Novikovová byla tento měsíc v sibiřském městě Seversk odsouzena za „šíření nepravdivých informací“ o armádě ve svých protiválečných příspěvcích na telegramu. Byla jí uložena pokuta v přepočtu 12.400 dolarů. Moskevský soud pak minulý týden poslal na sedm let do vězení opozičního aktivistu Michaila Krigera. Obvinění z vyvolávání nenávisti si vysloužil příspěvkem na facebooku z roku 2020, ve kterém podle prokurátora napsal, že prezident Vladimir Putin by měl být oběšen. Známá blogerka Nika Bělocerkevská, která žije ve Francii, pak v nepřítomnosti dostala devět let za své příspěvky o válce zveřejněné na instagramu, ve kterých podle úřadů šíří lži o armádě.

Ochránci lidských práv se nyní bojí, že se cenzura na internetu ještě dále rozšíří díky systémům umělé inteligence, které jsou schopné monitorovat sociální média a webové stránky kvůli podle nich nezákonnému obsahu.

Letos v únoru regulátor mediálního trhu Roskomnadzor oznámil, že spouští Oculus, systém umělé inteligence, který hledá zakázaný obsah ve fotografiích a videích na internetu a dokáže zanalyzovat více než 200.000 snímků za den, zatímco člověk jich dokáže analyzovat pouhých asi 200. Další dva připravované systémy umělé inteligence budou pak prohledávat textové materiály.

Úřady nejspíš pracují i na vývoji aplikací, které dokážou sbírat informace ze sociálních sítí, messengerů a uzavřených internetových komunit, myslí si běloruští hackeři ze skupiny Cyber Partisans. „Nyní je běžné se Rusům vysmívat, říkat, že mají staré zbraně a nevědí, jak bojovat, ale Kreml je velmi dobrý v dezinformačních kampaních a má k dispozici špičkové IT experty, kteří vytvářejí extrémně účinné a velmi nebezpečné produkty,“ uvedla koordinátorka hackerské skupiny Juliana Šemetovecová.

V letech 2017 až 2018 zavedly moskevské úřady systém pouličních kamer s technologií rozpoznávání obličejů. Během pandemie covidu-19 v roce 2020 tak byly schopny vysledovat a pokutovat ty, kteří opouštějí domovy, a porušují tak vyhlášené zákazy vycházení.

Ve stejném roce ruská média informovala, že i školy budou vybaveny kamerami. Ruský list Vedomosti tehdy napsal, že budou propojeny se systémem rozpoznávání obličejů přezdívaným Orwell podle britského spisovatele George Orwella, autora slavného románu 1984. V něm Orwell popisuje život obyčejných lidí v totalitní tyranii, kterou řídí Velký bratr.

Když v roce 2021 vypukly protesty po uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného, systém byl použit k vystopování a zadržení těch, kteří se protestů zúčastnili. Poté, co Putin v září 2022 oznámil částečnou mobilizaci na podporu, jak Moskva uvádí, speciální vojenské operace na Ukrajině, pomohl tento systém najít osoby, které se vyhýbaly odvodu.

V jednom z případů například zastavili v moskevském metru muže, který na výzvu k mobilizaci nereagoval. Policie mu následně řekla, že je upozornil právě systém rozpoznávání obličejů. Agentuře AP to popsala jeho manželka, která si z bezpečnostních důvodů nepřála zveřejnit své jméno.

Jekatěrina Maksimovová, aktivistka, která byla opakovaně zadržena během cesty metrem, si na svá zatčení stěžovala, nicméně neuspěla. Úřady uvedly, že vzhledem k tomu, že byla již dříve zatčena, má policie právo ji zadržet i jen kvůli nezávaznému rozhovoru. Jak Maksimovová uvedla, úředníci jí odmítli vysvětlil, proč je v jejich sledovacích databázích, a označili to za státní tajemství. Ona i její právník se proti rozhodnutí soudu odvolali.

V Moskvě se nachází 250.000 monitorovacích kamer, u vchodu do obytných budov, ve veřejné dopravě i na ulicích, řekl Sarkis Darbinjan. Podobné systémy fungují i v Petrohradě a dalších velkých městech, jako jsou Novosibirsk a Kazaň.

I podle ruské politoložky Tatjany Stanovajové vláda „buduje státní systém totálního digitálního sledování, nátlaku a trestů“. Například v prosinci jeden ze zákonů nařídil taxislužbám, aby sdílely své databáze s FSB, která je nástupnickou tajnou službou po sovětské tajné policii KGB. FSB tak získala přístup k datům o cestujících, jejich trasám a platbám. „Kybernetický gulag, o kterém se během pandemie aktivně hovořilo, nyní nabývá skutečné podoby,“ uzavřela Stanovajová.

Vybrali jsme pro vás

Venezuelané se vyslovili pro převzetí správy nad dvěma třetinami sousední Guyany

Venezuelané se v nedělním referendu vyslovili pro to, aby jejich země převzala správu nad více než dvěma třetinami sousední Guyany. Podle agentury DPA o tom informovala autoritářská vláda prezidenta Nicoláse Madura. Guyana plebiscit považuje za krok k anexi svého na nerostné suroviny bohatého území a jasně ho odmítá.

Izrael už operuje i na jihu Pásma Gazy, kde se nacházejí asi dva miliony civilistů

Izraelská armáda prohlubuje svoje úspěchy na severu Pásma Gazy a rozšířila bojové operace na jih, kde už došlo ke střetům s Hamásem. Údery tam budou stejně intenzivní jako na severu, řekl vojákům náčelník generálního štábu Herci Halevi.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Smrt ruského generála ve válce proti Ukrajině potvrdil gubernátor

Ruský generál Vladimir Zavadskij, který byl zástupcem velitele 14. armádního sboru, byl zabit na Ukrajině, uvedl dnes gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev podle ruských a zahraničních médií. O zabití sedmého ruského generála ve válce proti Ukrajině informovala minulý týden stanice BBC s odvoláním na několik ruských zdrojů, generálova smrt ale až dosud nebyla potvrzena z úředních míst.

Venezuelané se vyslovili pro převzetí správy nad dvěma třetinami sousední Guyany

Venezuelané se v nedělním referendu vyslovili pro to, aby jejich země převzala správu nad více než dvěma třetinami sousední Guyany. Podle agentury DPA o tom informovala autoritářská vláda prezidenta Nicoláse Madura. Guyana plebiscit považuje za krok k anexi svého na nerostné suroviny bohatého území a jasně ho odmítá.

Izrael už operuje i na jihu Pásma Gazy, kde se nacházejí asi dva miliony civilistů

Izraelská armáda prohlubuje svoje úspěchy na severu Pásma Gazy a rozšířila bojové operace na jih, kde už došlo ke střetům s Hamásem. Údery tam budou stejně intenzivní jako na severu, řekl vojákům náčelník generálního štábu Herci Halevi.

Minimální mzda by měla do pěti let dosáhnout 45 % průměrné mzdy, říká ministr Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zdůraznil, že cílem je dosáhnout do pěti let minimální mzdy na úrovni 45 % průměrné mzdy nebo poloviny průměrné mzdy. Podle něj by vláda měla s 90procentní pravděpodobností schválit zvýšení minimální mzdy o 45 procent, tedy o 1600 korun. V současné době činí minimální mzda 17 300 Kč.

Výbuch sopky Marapi v Indonésii si vyžádal životy 11 turistů, 12 se stále pohřešuje

Erupce sopky Marapi v Indonésii si vyžádala životy jedenácti turistů, kteří se nacházeli v blízkosti kráteru. Tři lidé byli zachráněni v pondělí a dalších dvanáct je stále nezvěstných. Hledání bylo kvůli menší erupci přerušeno. V době erupce se v oblasti nacházelo celkem 75 turistů, většina z nich byla však v bezpečí evakuována.

DOPORUČUJEME

Venezuelané se vyslovili pro převzetí správy nad dvěma třetinami sousední Guyany

Venezuelané se v nedělním referendu vyslovili pro to, aby jejich země převzala správu nad více než dvěma třetinami sousední Guyany. Podle agentury DPA o tom informovala autoritářská vláda prezidenta Nicoláse Madura. Guyana plebiscit považuje za krok k anexi svého na nerostné suroviny bohatého území a jasně ho odmítá.

Izrael už operuje i na jihu Pásma Gazy, kde se nacházejí asi dva miliony civilistů

Izraelská armáda prohlubuje svoje úspěchy na severu Pásma Gazy a rozšířila bojové operace na jih, kde už došlo ke střetům s Hamásem. Údery tam budou stejně intenzivní jako na severu, řekl vojákům náčelník generálního štábu Herci Halevi.

Výbuch sopky Marapi v Indonésii si vyžádal životy 11 turistů, 12 se stále pohřešuje

Erupce sopky Marapi v Indonésii si vyžádala životy jedenácti turistů, kteří se nacházeli v blízkosti kráteru. Tři lidé byli zachráněni v pondělí a dalších dvanáct je stále nezvěstných. Hledání bylo kvůli menší erupci přerušeno. V době erupce se v oblasti nacházelo celkem 75 turistů, většina z nich byla však v bezpečí evakuována.

Český lyžař zemřel po pádu laviny, kterou zřejmě vyvolal svým nezodpovědným chováním

K tragické události došlo v rakouském lyžařském středisku Mölltaler Gletscher, kde lavina zasypala 51letého českého freeridera. K události došlo v neděli kolem poledne, kdy byl ve středisku vyhlášen čtvrtý stupeň lavinového nebezpečí. Přesto se lyžař rozhodl sjet mimo upravené sjezdovky a spustil lavinu, která ho následně zasypala.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Smrt ruského generála ve válce proti Ukrajině potvrdil gubernátor

Ruský generál Vladimir Zavadskij, který byl zástupcem velitele 14. armádního sboru, byl zabit na Ukrajině, uvedl dnes gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev podle ruských a zahraničních médií. O zabití sedmého ruského generála ve válce proti Ukrajině informovala minulý týden stanice BBC s odvoláním na několik ruských zdrojů, generálova smrt ale až dosud nebyla potvrzena z úředních míst.

Venezuelané se vyslovili pro převzetí správy nad dvěma třetinami sousední Guyany

Venezuelané se v nedělním referendu vyslovili pro to, aby jejich země převzala správu nad více než dvěma třetinami sousední Guyany. Podle agentury DPA o tom informovala autoritářská vláda prezidenta Nicoláse Madura. Guyana plebiscit považuje za krok k anexi svého na nerostné suroviny bohatého území a jasně ho odmítá.

Izrael už operuje i na jihu Pásma Gazy, kde se nacházejí asi dva miliony civilistů

Izraelská armáda prohlubuje svoje úspěchy na severu Pásma Gazy a rozšířila bojové operace na jih, kde už došlo ke střetům s Hamásem. Údery tam budou stejně intenzivní jako na severu, řekl vojákům náčelník generálního štábu Herci Halevi.

Minimální mzda by měla do pěti let dosáhnout 45 % průměrné mzdy, říká ministr Jurečka

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zdůraznil, že cílem je dosáhnout do pěti let minimální mzdy na úrovni 45 % průměrné mzdy nebo poloviny průměrné mzdy. Podle něj by vláda měla s 90procentní pravděpodobností schválit zvýšení minimální mzdy o 45 procent, tedy o 1600 korun. V současné době činí minimální mzda 17 300 Kč.

Výbuch sopky Marapi v Indonésii si vyžádal životy 11 turistů, 12 se stále pohřešuje

Erupce sopky Marapi v Indonésii si vyžádala životy jedenácti turistů, kteří se nacházeli v blízkosti kráteru. Tři lidé byli zachráněni v pondělí a dalších dvanáct je stále nezvěstných. Hledání bylo kvůli menší erupci přerušeno. V době erupce se v oblasti nacházelo celkem 75 turistů, většina z nich byla však v bezpečí evakuována.

Český lyžař zemřel po pádu laviny, kterou zřejmě vyvolal svým nezodpovědným chováním

K tragické události došlo v rakouském lyžařském středisku Mölltaler Gletscher, kde lavina zasypala 51letého českého freeridera. K události došlo v neděli kolem poledne, kdy byl ve středisku vyhlášen čtvrtý stupeň lavinového nebezpečí. Přesto se lyžař rozhodl sjet mimo upravené sjezdovky a spustil lavinu, která ho následně zasypala.

Polsko otevře přechod pro průjezd prázdných kamionů z Ukrajiny, tvrdí Kyjev

Polsko otevře jeden svůj hraniční přechod pro průjezd prázdných kamionů z Ukrajiny, uvedla dnes ukrajinská pohraniční služba. Podle ní jde o první z opatření, která mají pomoci uvolnit ukrajinsko-polskou hranici zablokovanou v důsledku protestů polských řidičů kamionů.

Americký torpédoborec a několik dalších lodí se staly terčem útoku v Rudém moři

Americký torpédoborec a několik komerčních plavidel se dnes v Rudém moři stalo terčem útoku, oznámil Pentagon. Jemenští šíitští povstalci Húsíové vzápětí podle agentury Reuters oznámili, že v Rudém moři provedli dronový a raketový útok na dvě izraelská plavidla, která ignorovala jejich výzvy. Agentura AP incident označuje za významnou eskalaci v útocích na plavidla v blízkovýchodních vodách v souvislosti s téměř dva měsíce trvající válkou mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy.