menu

19.7 C
Czech
Neděle 6. července 2025

Stovka lidí se střetla v ulicích Heiligenhausu, na místo vyrazila i helikoptéra

Německé město Heiligenhaus zažilo v neděli večer masivní rvačku mezi dvěma početnými rodinami. Do bitky, která se odehrála v rezidenční čtvrti na ulici Harzstraße, se zapojilo zhruba sto lidí. Policie hlásí sedm zraněných, někteří jsou ve vážném stavu.

Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, chce ale i jednat, řekl Putin Trumpovi

Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonátu svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi sdělil, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných "základních příčin" konfliktu. Po skončení zhruba hodinového rozhovoru obou státníků to podle agentury Reuters řekl poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov. Putin současně řekl, že Rusko má stále zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Trump podle Ušakova v telefonátu nastolil otázku rychlého ukončení války. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi.

Kybernetický gulag: Jak Rusko sleduje, cenzuruje a kontroluje své občany

Paříž poprvé od roku 1923 otevřela koupání v Seině pro veřejnost

Po více než století se Pařížané konečně dočkali. V sobotu se mohli legálně vykoupat v řece Seině. Otevření tří koupacích míst v centru města završilo nákladný čisticí projekt, který proměnil kdysi špinavou vodní tepnu v letní osvěžení.

Když si ruská novinářka a aktivistka Jekatěrina Maksimovová nemůže dovolit přijít pozdě, vyhýbá se jízdě moskevským metrem, i když by to pravděpodobně bylo nejrychlejší. Jak napsala agentura AP, důvodem je, že jen během posledního roku tam byla pětkrát zadržena kvůli všudypřítomným bezpečnostním kamerám se systémem rozpoznávání obličeje. Policie jí vždy řekla, že kamery na ni „reagovaly“, ačkoli se často zdálo, že nechápou proč. A po pár hodinách ji pustili.

„Vypadá to, že jsem v nějaké databázi,“ uvedla Maksimovová, která byla v minulosti zadržena dvakrát: v roce 2019 po účasti na demonstraci v Moskvě a v roce 2020 kvůli svému ekologickému aktivismu.

Pro mnoho Rusů, podobných jako je ona, se stává stále těžší vyhnout se kontrole úřadů. Vláda rovněž aktivně sleduje účty na sociálních sítích a v případě aktivistů využívá často právě sledovací kamery. I internetová platforma, kterou si kdysi uživatelé chválili za snadnou navigaci při řešení byrokratických úkolů, je nyní využívána jako nástroj státní kontroly. Úřady ji plánují používat k doručování vojenských předvolání a zmařit tak oblíbenou taktiku těch, kteří se vyhýbají odvodu, a sice že se snaží osobně si nepřevzít náborové dokumenty.

Podle ochránců lidských práv Rusko za vlády prezidenta Vladimira Putina využívá digitální technologie k tomu, aby sledovalo, cenzurovalo a kontrolovalo obyvatelstvo. Vzniká tak, jak to někteří nazývají, „kybernetický gulag“, což odkazuje na pracovní tábory, ve kterých byli za doby Sovětského svazu drženi političtí vězni.

Nyní jde ale o něco nového, i pro zemi s dlouhou historií špehování svých občanů. „Kreml využívá výhod digitalizace a snaží se využít veškeré příležitosti ke státní propagandě, ke sledování lidí a k tomu, aby odhalil anonymní uživatele internetu,“ uvedl Sarkis Darbinjan ze skupiny Roskomsvoboda, která bojuje proti restrikcím na internetu a byla Kremlem označena za „zahraničního agenta“ .

Zdánlivá lhostejnost Kremlu k digitálnímu monitorování se podle všeho proměnila po masových protestech v letech 2011 a 2012, které byly koordinovány přes internet. Ruské úřady následně zpřísnily kontrolu internetu.

Některé předpisy jim umožnily blokovat internetové stránky, jiné umožnily, aby si mobilní operátoři a poskytovatelé internetu uchovávali záznamy hovorů a zpráv a v případě potřeby vše sdíleli s bezpečnostními složkami. Úřady, zatím bezvýsledně, tlačily i na společnosti jako Google, Apple či Facebook, aby ukládaly uživatelská data na ruské servery. Rovněž oznámily plány na vybudování „suverénního internetu“, který bude v případě potřeby odříznutý od okolního světa.

Mnoho odborníků označilo v této době tyto snahy za marné a některé i za neúčinné. Zásahy Kremlu do internetového prostředí ale postupně nabraly na síle. Poté, co Rusko v únoru 2022 napadlo Ukrajinu, vzrostly cenzura na internetu a rovněž stíhání za příspěvky a komentáře na sociálních sítích natolik, že překonaly všechny dosavadní rekordy.

Podle Net Freedoms, skupiny zabývající se právy na internetu, úřady v roce 2022 zablokovaly nebo odstranily více než 610.000 webových stránek, což je nejvíce během jednoho roku za uplynulých 15 let. 779 lidí pak čelilo trestnímu stíhání kvůli komentářům a příspěvkům na internetu, což je také rekordní číslo.

Přísnější zákony přijaté v roce 2014 se zaměřily právě na uživatele sociálních sítí a jejich projevy na internetu. Kvůli nejrůznějším příspěvkům, lajkům a sdílením byly vyšetřovány stovky lidí. Většinou šlo o uživatele populární ruské sociální sítě VKontakte, která údajně spolupracuje s úřady.

Následně se úřady zaměřily na Facebook, Twitter, Instagram a Telegram. Asi týden po invazi byly v Rusku právě Facebook, Instagram a Twitter zablokovány a uživatelé těchto platforem často začali být vyšetřováni.

Pětašedesátiletá Marina Novikovová byla tento měsíc v sibiřském městě Seversk odsouzena za „šíření nepravdivých informací“ o armádě ve svých protiválečných příspěvcích na telegramu. Byla jí uložena pokuta v přepočtu 12.400 dolarů. Moskevský soud pak minulý týden poslal na sedm let do vězení opozičního aktivistu Michaila Krigera. Obvinění z vyvolávání nenávisti si vysloužil příspěvkem na facebooku z roku 2020, ve kterém podle prokurátora napsal, že prezident Vladimir Putin by měl být oběšen. Známá blogerka Nika Bělocerkevská, která žije ve Francii, pak v nepřítomnosti dostala devět let za své příspěvky o válce zveřejněné na instagramu, ve kterých podle úřadů šíří lži o armádě.

Ochránci lidských práv se nyní bojí, že se cenzura na internetu ještě dále rozšíří díky systémům umělé inteligence, které jsou schopné monitorovat sociální média a webové stránky kvůli podle nich nezákonnému obsahu.

Letos v únoru regulátor mediálního trhu Roskomnadzor oznámil, že spouští Oculus, systém umělé inteligence, který hledá zakázaný obsah ve fotografiích a videích na internetu a dokáže zanalyzovat více než 200.000 snímků za den, zatímco člověk jich dokáže analyzovat pouhých asi 200. Další dva připravované systémy umělé inteligence budou pak prohledávat textové materiály.

Úřady nejspíš pracují i na vývoji aplikací, které dokážou sbírat informace ze sociálních sítí, messengerů a uzavřených internetových komunit, myslí si běloruští hackeři ze skupiny Cyber Partisans. „Nyní je běžné se Rusům vysmívat, říkat, že mají staré zbraně a nevědí, jak bojovat, ale Kreml je velmi dobrý v dezinformačních kampaních a má k dispozici špičkové IT experty, kteří vytvářejí extrémně účinné a velmi nebezpečné produkty,“ uvedla koordinátorka hackerské skupiny Juliana Šemetovecová.

V letech 2017 až 2018 zavedly moskevské úřady systém pouličních kamer s technologií rozpoznávání obličejů. Během pandemie covidu-19 v roce 2020 tak byly schopny vysledovat a pokutovat ty, kteří opouštějí domovy, a porušují tak vyhlášené zákazy vycházení.

Ve stejném roce ruská média informovala, že i školy budou vybaveny kamerami. Ruský list Vedomosti tehdy napsal, že budou propojeny se systémem rozpoznávání obličejů přezdívaným Orwell podle britského spisovatele George Orwella, autora slavného románu 1984. V něm Orwell popisuje život obyčejných lidí v totalitní tyranii, kterou řídí Velký bratr.

Když v roce 2021 vypukly protesty po uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného, systém byl použit k vystopování a zadržení těch, kteří se protestů zúčastnili. Poté, co Putin v září 2022 oznámil částečnou mobilizaci na podporu, jak Moskva uvádí, speciální vojenské operace na Ukrajině, pomohl tento systém najít osoby, které se vyhýbaly odvodu.

V jednom z případů například zastavili v moskevském metru muže, který na výzvu k mobilizaci nereagoval. Policie mu následně řekla, že je upozornil právě systém rozpoznávání obličejů. Agentuře AP to popsala jeho manželka, která si z bezpečnostních důvodů nepřála zveřejnit své jméno.

Jekatěrina Maksimovová, aktivistka, která byla opakovaně zadržena během cesty metrem, si na svá zatčení stěžovala, nicméně neuspěla. Úřady uvedly, že vzhledem k tomu, že byla již dříve zatčena, má policie právo ji zadržet i jen kvůli nezávaznému rozhovoru. Jak Maksimovová uvedla, úředníci jí odmítli vysvětlil, proč je v jejich sledovacích databázích, a označili to za státní tajemství. Ona i její právník se proti rozhodnutí soudu odvolali.

V Moskvě se nachází 250.000 monitorovacích kamer, u vchodu do obytných budov, ve veřejné dopravě i na ulicích, řekl Sarkis Darbinjan. Podobné systémy fungují i v Petrohradě a dalších velkých městech, jako jsou Novosibirsk a Kazaň.

I podle ruské politoložky Tatjany Stanovajové vláda „buduje státní systém totálního digitálního sledování, nátlaku a trestů“. Například v prosinci jeden ze zákonů nařídil taxislužbám, aby sdílely své databáze s FSB, která je nástupnickou tajnou službou po sovětské tajné policii KGB. FSB tak získala přístup k datům o cestujících, jejich trasám a platbám. „Kybernetický gulag, o kterém se během pandemie aktivně hovořilo, nyní nabývá skutečné podoby,“ uzavřela Stanovajová.

Reklama
Reklama

Vybrali jsme pro vás

Trump rozesílá celní ultimáta

Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí odešle dvanácti zemím dopisy s konkrétními sazbami cel na jejich vývoz do USA. O jaké země jde, zatím neřekl. Podle něj má jít o „ber nebo nech být“ nabídky. Půjde o další krok v tlaku na partnery, se kterými se dosud nepodařilo dojednat výhodné podmínky.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Ruská vojska dobyla další dvě vsi u Dněpropetrovské oblasti

Rusko dobylo další dvě vesnice poblíž administrativní hranice Dněpropetrovské oblasti, napsala dnes ukrajinská média s odvoláním na projekt DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj uvedl, že strávil dva dny na jiném úseku fronty ohroženém ruskými útoky, v Charkovské oblasti na severovýchodě země, kde ukrajinští vojáci každý den odrážejí okolo deseti ruských útoků. S místními veliteli jednal o posílení obrany.

Trump řekl, že s Putinem jednal také o možných sankcích proti Rusku

Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s telefonátem se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně války, kterou Moskva vede proti Ukrajině. Novinářům řekl, že se šéfem Kremlu jednal o možných dalších sankcích a že ten se jich obává. Ohledně hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl, že spolu mluvili o možnosti poskytnutí dalších střel protivzdušné obrany Patriot Kyjevu. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AFP.

Trump rozesílá celní ultimáta

Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí odešle dvanácti zemím dopisy s konkrétními sazbami cel na jejich vývoz do USA. O jaké země jde, zatím neřekl. Podle něj má jít o „ber nebo nech být“ nabídky. Půjde o další krok v tlaku na partnery, se kterými se dosud nepodařilo dojednat výhodné podmínky.

Při evakuaci letadla Ryanairu na letišti na Mallorce se lehce zranilo 18 lidí

Při údajném menším požáru v letadle společnosti Ryanair na letišti v Palma de Mallorca se v panice při opuštění stroje lehce zranilo 18 lidí, šest z nich skončilo v nemocnici, napsala dnes tamní média.

Rusko a Ukrajina pokračovaly v útocích, Kyjev hlásí zásah ruské letecké základny

Rusko a Ukrajina v noci na dnešek pokračovaly ve vzdušných útocích na území nepřítele. Ukrajinské letectvo informovalo o ruském náletu 322 dronů, z nichž 292 zneškodnila protivzdušná obrana, nebo zmizely z radarů. Ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS hlásí zničení 136 ukrajinských bezpilotních letounů v noci a dalších dvou desítek během rána. Ukrajinská armáda dnes zaútočila na ruské vojenské letiště v Borisoglebsku ve Voroněžské oblasti, kde jsou stíhací letouny Su-34, Su-35S a Su-30SM, píše server Ukrajinska pravda.
Reklama

DOPORUČUJEME

Trump rozesílá celní ultimáta

Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí odešle dvanácti zemím dopisy s konkrétními sazbami cel na jejich vývoz do USA. O jaké země jde, zatím neřekl. Podle něj má jít o „ber nebo nech být“ nabídky. Půjde o další krok v tlaku na partnery, se kterými se dosud nepodařilo dojednat výhodné podmínky.

Při evakuaci letadla Ryanairu na letišti na Mallorce se lehce zranilo 18 lidí

Při údajném menším požáru v letadle společnosti Ryanair na letišti v Palma de Mallorca se v panice při opuštění stroje lehce zranilo 18 lidí, šest z nich skončilo v nemocnici, napsala dnes tamní média.

Slonice v Zambii zabila dvě turistky

Dvě ženy přišly o život poté, co je během pěšího safari v jihozápadní Zambii napadla slonice s mládětem. Tragédie se odehrála v národním parku South Luangwa, jednom z nejznámějších afrických útočišť pro slony a jinou divokou zvěř.

Požáry v Řecku jsou pod kontrolou, v Turecku mají nejméně dvě oběti

Požáry na řeckém ostrově Kréta a v okolí Atén jsou pod kontrolou, uvedla dnes s odvoláním na řecké hasiče agentura DPA. Země ale očekává další vlnu veder, riziko vzniku požárů proto stále trvá. Na Krétě úřady evakuovaly více než 5000 lidí včetně desítek českých turistů. Stále hoří i v sousedním Turecku, kde zahynuli nejméně dva lidé.
Reklama
Reklama

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Ruská vojska dobyla další dvě vsi u Dněpropetrovské oblasti

Rusko dobylo další dvě vesnice poblíž administrativní hranice Dněpropetrovské oblasti, napsala dnes ukrajinská média s odvoláním na projekt DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj uvedl, že strávil dva dny na jiném úseku fronty ohroženém ruskými útoky, v Charkovské oblasti na severovýchodě země, kde ukrajinští vojáci každý den odrážejí okolo deseti ruských útoků. S místními veliteli jednal o posílení obrany.

Bitcoin se drží pod tlakem. Klíčový odpor zůstává nepokořen

Cena bitcoinu se 5. července pohybovala v těsném rozmezí mezi 107 386 a 109 117 dolary. Po sérii poklesů přišlo mírné zotavení, ale objemy klesly a býci zatím nepřesvědčili. Bitcoin tak zůstává v zóně nejistoty pod rezistencí kolem 109 000 dolarů.

Trump řekl, že s Putinem jednal také o možných sankcích proti Rusku

Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s telefonátem se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně války, kterou Moskva vede proti Ukrajině. Novinářům řekl, že se šéfem Kremlu jednal o možných dalších sankcích a že ten se jich obává. Ohledně hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl, že spolu mluvili o možnosti poskytnutí dalších střel protivzdušné obrany Patriot Kyjevu. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AFP.

Trump rozesílá celní ultimáta

Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí odešle dvanácti zemím dopisy s konkrétními sazbami cel na jejich vývoz do USA. O jaké země jde, zatím neřekl. Podle něj má jít o „ber nebo nech být“ nabídky. Půjde o další krok v tlaku na partnery, se kterými se dosud nepodařilo dojednat výhodné podmínky.

Při evakuaci letadla Ryanairu na letišti na Mallorce se lehce zranilo 18 lidí

Při údajném menším požáru v letadle společnosti Ryanair na letišti v Palma de Mallorca se v panice při opuštění stroje lehce zranilo 18 lidí, šest z nich skončilo v nemocnici, napsala dnes tamní média.

Rusko a Ukrajina pokračovaly v útocích, Kyjev hlásí zásah ruské letecké základny

Rusko a Ukrajina v noci na dnešek pokračovaly ve vzdušných útocích na území nepřítele. Ukrajinské letectvo informovalo o ruském náletu 322 dronů, z nichž 292 zneškodnila protivzdušná obrana, nebo zmizely z radarů. Ruské ministerstvo obrany podle státní agentury TASS hlásí zničení 136 ukrajinských bezpilotních letounů v noci a dalších dvou desítek během rána. Ukrajinská armáda dnes zaútočila na ruské vojenské letiště v Borisoglebsku ve Voroněžské oblasti, kde jsou stíhací letouny Su-34, Su-35S a Su-30SM, píše server Ukrajinska pravda.

Vězenkyně v USA pomáhají zachraňovat ohrožený druh motýla

V přísně střeženém prostředí vzniká nečekaně křehký příběh naděje. Skupina žen ve věznici v americkém státě Washington tráví dny péčí o motýlí larvy. Ty jednou možná přežijí v přírodě – a stejně tak i jejich ošetřovatelky ve svém novém životě.

Rusko podle západních rozvědek na Ukrajině stále více nasazuje chemické zbraně

Rusko ve stále větší míře v bojích na Ukrajině používá chemické zbraně, včetně chlorpikrinu. Podle agentury DPA o tom informovala německá Spolková zpravodajská služba (BND) a nizozemská vojenská rozvědka MIVD a tajná služba AIVD. Chlorpikrin je řazen mezi dusivé chemické zbraně.
Reklama
Reklama

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ ČLÁNKY

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

PR servis České tiskové kanceláře

O nás

Hlavními tématy na serveru World News 24 jsou zahraniční zpravodajství, ekonomika, politika a světové dění.

Kontaktujte nás: info@wn24.cz

Sledujte nás