Lídři Kosova a Srbska se v úterý sešli v Bruselu na jednání o plánu normalizace vztahů podporovaného EU. Vedoucí představitelé obou států se dohodli na spolupráci při hledání a identifikaci stovek lidí, kteří jsou stále pohřešováni z války v letech 1998-99. Informovalo o tom BBC či server Euractiv.
Během konfliktu, který postavil většinu etnických Albánců v Kosovu proti Srbsku, bylo zabito více než 13 000 lidí. Podle Evropské unie zůstává nezvěstných 1621 osob. EU stojí v čele úsilí o normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem, které v roce 2008 vyhlásilo svou nezávislost. Většina západních zemí Kosovo uznala, ale Srbsko mezi ně nepatří.
Kosovo and Serbia agree to help find hundreds of people still missing from the 1998-99 war https://t.co/b7D5mQQ6b0
— BBC News (World) (@BBCWorld) May 3, 2023
K dohodě o pohřešovaných došlo v úterý během jednání v Bruselu. V rámci dohody se srbský prezident Aleksandar Vučič a kosovský premiér Albin Kurti zavázali, že k odhalování masových hrobů použijí satelitní data a další pokročilé technologie, včetně laserového mapování.
Rodiny mají právo znát osud svých blízkých
Budou také sdílet oficiální soubory a vytvoří společnou komisi pro pohřešované osoby, které bude předsedat EU. „Více než 20 let poté jejich rodiny nadále žijí ve smutku. Nevědí o tom, kde jsou jejich milovaní,“ řekl šéf EU pro zahraniční politiku Josep Borrell, který dohodu zprostředkoval. „Rodiny mají právo znát osud svých příbuzných, stejně tak společnost jako celek.“
Většina zabitých a stále nezvěstných jsou podle BBC kosovští Albánci. Úterní dohoda navazuje na normalizační dohodu mezi Srbskem a Kosovem, kterou Borrell oznámil v březnu.
Osud pohřešovaných osob je jednou z mnoha nevyřešených otázek mezi oběma stranami. Kurti a Vučić „znovu potvrdili, že je důležité vyřešit osud zbývajících pohřešovaných osob, uzavřít utrpení jejich blízkých a podpořit trvalé usmíření a mír“, uvedl Borrell v prohlášení.
Současný konflikt mezi Srbskem a Kosovem
Nedávná rozhořčení se zaměřila na požadavky na vytvoření sdružení obcí se srbskou většinou. To Kurti považuje za nástroj k podkopání pravomocí kosovské vlády v celé zemi.
Srbsko bylo obviněno z podpory kosovských Srbů vzdorujících autoritě Prištiny. Borrell připustil, že úterní rozhovory nedokázaly překlenout propast mezi oběma stranami v této otázce. Jejich názory zůstaly „daleko od sebe“, ale budou v rozhovorech pokračovat.
V únoru se Priština a Bělehrad dohodly na provedení dohody podporované Západem. Po ní následovala dohoda o prováděcí příloze v březnu v Ohridu, ale od té doby bylo dosaženo jen malého pokroku.
Mezitím na severu země znovu vzplanulo napětí, když se v Prištině konaly místní volby, které měly nahradit etnické Srby, kteří na protest proti novým pravidlům pro poznávací značky v prosinci rezignovali na svůj mandát.
Bojkot voleb
Hlasování, které zaznamenalo nejnižší účast v historii země na 3,47 % po výzvách k bojkotu z Bělehradu, vedlo k obviněním srbských vůdců z podkopávání moci. Šéf diplomacie EU Josep Borrell vyjádřil „vážné znepokojení nad situací na severu Kosova“ po volbách „s velmi nízkou účastí“. „Mají potenciál vést k eskalaci a podkopat provádění dohody,“ řekl po schůzce.
Menšiny v Kosovu požívají značných práv podle ústavy, včetně srbštiny jako úředního jazyka, zaručených křesel v parlamentu bez ohledu na výsledky voleb, zastoupení na komunální úrovni, práva nominovat klíčové policejní úředníky v oblastech srbské většiny, srbského jazyka vyučovaného a studovaného ve školách v oblastech se srbskou většinou a alespoň jednoho ministra ze srbské menšiny ve vládě.
Zmocněnec EU pro vyjednávání Miroslav Lajčák podle serveru Euractiv uvedl, že úterní jednání bylo „zásadním krokem vpřed a je důležité se vyvarovat jakýchkoli akcí, které by mohly zhoršit atmosféru“.
