4.9 C
Czech
Čtvrtek 4. prosince 2025
CestováníKonec zkušebního období turistické daně v Benátkách, kritici ji označují za neúspěch. Kolik...

Konec zkušebního období turistické daně v Benátkách, kritici ji označují za neúspěch. Kolik peněz se vybralo?

Turistická daň na zkoušku vydělala městu na laguně 2,2 milionu eur (zhruba 55 milionů korun). Proč je tedy označována za „neúspěch“?

Během dlouhých roků, kdy městu trvalo zavést turistickou daň, si projekt získal mnoho odpůrců. Po letech odkladů se letos od návštěvníků začalo vybírat 5 eur ve 29 stanovených dnech, většinou o víkendech a svátcích.

Úřady uvedly, že výběr poplatku bude pokračovat. V roce 2025 by se mohl zdvojnásobit, takže by dosáhl 10 eur.

Pomohla daň v boji proti nadměrnému turismu?

O víkendu se několik desítek aktivistů shromáždilo před benátským nádražím Santa Lucia, aby proti poplatku protestovali. Podle nich odradil jen málo návštěvníků od toho, aby do města přijeli v turistických špičkách. To byl jeden z předpokládaných cílů zavedení turistické daně.

Během prvních 11 dnů zkušebního období bylo ve městě zaznamenáno v průměru 75 000 návštěvníků, uvádí server Euronews. Opoziční člen městské rady Martini tvrdí, že je to každý den o 10 000 více než o třech orientačních svátcích v roce 2023. Citoval údaje poskytnuté městem na základě údajů z mobilních telefonů, které sledují příjezdy do města.

Proč Benátky vybírají turistickou daň

Poplatek „není nástrojem k vydělávání peněz“, uvedlo město již dříve ve svém prohlášení. Kromě nákladů na provoz systému půjdou veškeré výnosy ze vstupného na služby, které pomáhají obyvatelům města. Mezi ně patří údržba, úklid a snižování životních nákladů.

Když Benátky zavedly dlouho diskutovanou daň pro jednodenní návštěvníky, pomohlo to zabránit tomu, aby UNESCO zařadilo město na „černou listinu“ kvůli nedostatečné údržbě.

Přeplněné jako nikdy předtím

Odpůrci plánu však tvrdí, že daň nepřispěla k tomu, aby se město stalo pro obyvatele příjemnějším k životu, jak bylo zamýšleno. Dle jejich názoru jsou úzké chodníky a vodní taxíky přeplněné jako nikdy předtím.

Chtějí politiku, která by podpořila znovuosídlení historického centra Benátek. To již desítky let ztrácí obyvatele, kteří odcházejí na pohodlnější pevninu. Usilují také o omezení krátkodobých pronájmů. V historickém centru s kanály je nyní více lůžek pro turisty než oficiálních obyvatel, jejichž počet se pohybuje na historickém minimu 50 000.

Kolik lidí zaplatilo a kolik peněz se vybralo?

Podle výpočtů agentury AP na základě údajů poskytnutých městem zaplatilo za posledních 2,5 měsíce daň téměř 450 000 turistů. Jedná se o příjmy ve výši přibližně 2,2 milionu eur.

Úředníci uvedli, že peníze budou použity na základní služby, které ve městě protkaném kanály stojí více peněz, včetně například svozu odpadků a údržby.

Nejvyšší představitel města pro cestovní ruch Simone Venturini uvedl, že poplatek přetrvá i do příštího roku, a dokonce se zvedne. Radní zvažují návrh na jeho zdvojnásobení, uvedl mluvčí města.

„Chtít to zvýšit na 10 eur, je naprosto zbytečné. Dělá to z Benátek muzeum,“ říká však člen městské rady Martini.

Úředníci také původně varovali před vysokými pokutami pro ty, kteří se dani pokusí vyhnout. Nakonec však při kontrolách na vstupních místech nebyla udělena žádná. Městští úředníci tvrdí, že to bylo proto, že chtěli měkký start. Kritici tvrdí, že to vedlo ke klesající tendenci plateb, protože návštěvníci pochopili, že žádné pokuty nehrozí.

Reklama

Doporučujeme

Polsko ukončí chov zvířat na kožešiny, prezident ale vetoval zákaz držení psů na řetězu

Polský prezident Karol Nawrocki podepsal zákon zakazující chov zvířat pro kožešiny, čímž ukončil jednu z největších kožešinových produkcí na světě. Zároveň ale vetoval samostatný návrh, který měl zakázat držení psů na řetězech a zavést minimální velikosti kotců podle váhy zvířete.

Počet obětí ničivých povodní v Asii překročil 1500, stovky lidí se pohřešují

Počet obětí ničivých povodní v Asii překročil 1500 a stovky dalších lidí se stále pohřešují. Záchranáři se snaží dostat do oblastí, které záplavy a sesuvy půdy odřízly od okolní, napsala agentura AP.

Putin uvedl, že nesouhlasí s některými body amerického plánu pro Ukrajinu

V americkém plánu pro Ukrajinu jsou body, s nimiž Rusko nesouhlasí, řekl ruský prezident Vladimir Putin a dodal, že tyto záležitosti probral při úterním setkání s americkými vyjednavači. Rusko podle něj převezme Donbas na východě Ukrajiny vojenskými či jinými prostředky, napsala agentura Reuters. Území, která kontroluje Ukrajina, buď ukrajinští vojáci opustí, nebo je Rusko obsadí vojenskou silou, dodal šéf Kremlu. Putin podle ruského listu Kommersant hovořil v indické televizi nejen o ovládnutí Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti, ale také "Novoruska", což je výraz, který ruští politici používají i pro další území na jihovýchodě Ukrajiny, kde Rusko částečně okupuje Chersonskou a Záporožskou oblast.

Prezident Si uvítal v Pekingu Macrona, který je na třídenní návštěvě Číny

Francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes setkal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Během jednání se nejvyšší představitelé obou zemí zavázali k hlubší spolupráci v globálních otázkách, jako je válka na Ukrajině a obchod. Macron ve středu přiletěl na třídenní návštěvu Číny, která se koná v době, kdy se Francie připravuje v příštím roce převzít předsednictví skupiny G7, napsala agentura AP.

Trump omilostnil developera stíhaného jeho vlastní administrativou

Donald Trump znovu sáhl po prezidentské milosti. Tentokrát zastavil stíhání realitního magnáta Tima Leiwekeho, kterého jeho vlastní ministerstvo spravedlnosti letos obvinilo z manipulace veřejné zakázky na sportovní arénu v Texasu. Případ, který měl být ukázkou boje proti korupci, se během pár měsíců obrátil ve prospěch obviněného.

Turecko varuje před útoky na tankery v Černém moři

Útoky na tankery spojené s Ruskem v posledních dnech vyvolávají napětí v celém regionu. Ankara upozorňuje, že incidenty zasahují do bezpečnosti, obchodu i pravidelného provozu v Černém moři a dokazují, že válka na Ukrajině získává další rozměr.

Airbus A320 snižuje letošní plán dodávek kvůli chybě na trupu

Airbus A320 má další komplikaci. Výrobce řeší problém s kovovými panely u části letadel a zároveň dohání následky rozsáhlé softwarové závady. Do konce roku proto stihne dodat méně strojů, než plánoval.

Jižní Korea žádá pro manželku exprezidenta 15 let vězení

Prokurátoři v Soulu navrhli patnáctiletý trest pro bývalou první dámu Kim Keon-hee, manželku sesazeného prezidenta Jun Sok-jola. Oba čelí řadě kauz od údajné manipulace s akciemi přes úplatky od Jednotící církve až po krátké vyhlášení stanného práva.

KOMENTÁŘ: Tato firma se chce dostat na burzu dřív než OpenAI. A zlomit tím vaz ChatuGPT

Technologický AI závod dostává další zápletku – společnost Anthropic údajně plánuje vstup na burzu. O zalistování přitom uvažuje i její vrchní konkurent OpenAI, jenže v tomto ohledu podle všeho nepostupuje tak rychle. Pokud by se Anthropic skutečně dostal na burzu, došlo by k jedné z největších IPO v historii.

Izrael brzy otevře hraniční přechod Rafáh, aby mohli Gazané do Egypta

V příštích dnech bude otevřen přechod Rafáh na jihu Pásma Gazy, aby mohli Palestinci do Egypta. Podle agentury Reuters to dnes oznámil úřad pro palestinské civilní záležitosti izraelského ministerstva obrany (COGAT), který dohlíží na dovoz humanitární pomoci.

Summers dostal doživotní zákaz členství v prestižní ekonomické skupině

Americká ekonomická asociace (American Economic Association, AEA) udělila bývalému ministrovi financí USA a exprezidentovi Harvardovy univerzity Larrymu Summersovi doživotní zákaz účasti na svých aktivitách. Organizace s více než sedmnácti tisíci členy ve svém prohlášení uvedla, že jeho jednání, zachycené ve „veřejně dostupné komunikaci“, je v rozporu s jejími standardy profesní integrity.

Norsko s Německem dají dalších 700 milionů eur na zbraně pro Ukrajinu

Norsko dá dalších 500 milionů eur (12 miliard Kč) na nákup zbraní pro Ukrajinu skrz iniciativu Severoatlantické aliance, Německo přispěje dalšími 200 miliony eur (4,8 miliardy Kč), uvedli dnes ministři zahraničí obou zemí Espen Barth Eide a Johann Wadephul před jednáním zemí NATO v Bruselu. Celkem podle šéfa NATO Marka Rutteho spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama