-6.9 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
CestováníKonec zkušebního období turistické daně v Benátkách, kritici ji označují za neúspěch. Kolik...

Konec zkušebního období turistické daně v Benátkách, kritici ji označují za neúspěch. Kolik peněz se vybralo?

Turistická daň na zkoušku vydělala městu na laguně 2,2 milionu eur (zhruba 55 milionů korun). Proč je tedy označována za „neúspěch“?

Během dlouhých roků, kdy městu trvalo zavést turistickou daň, si projekt získal mnoho odpůrců. Po letech odkladů se letos od návštěvníků začalo vybírat 5 eur ve 29 stanovených dnech, většinou o víkendech a svátcích.

Úřady uvedly, že výběr poplatku bude pokračovat. V roce 2025 by se mohl zdvojnásobit, takže by dosáhl 10 eur.

Pomohla daň v boji proti nadměrnému turismu?

O víkendu se několik desítek aktivistů shromáždilo před benátským nádražím Santa Lucia, aby proti poplatku protestovali. Podle nich odradil jen málo návštěvníků od toho, aby do města přijeli v turistických špičkách. To byl jeden z předpokládaných cílů zavedení turistické daně.

Během prvních 11 dnů zkušebního období bylo ve městě zaznamenáno v průměru 75 000 návštěvníků, uvádí server Euronews. Opoziční člen městské rady Martini tvrdí, že je to každý den o 10 000 více než o třech orientačních svátcích v roce 2023. Citoval údaje poskytnuté městem na základě údajů z mobilních telefonů, které sledují příjezdy do města.

Proč Benátky vybírají turistickou daň

Poplatek „není nástrojem k vydělávání peněz“, uvedlo město již dříve ve svém prohlášení. Kromě nákladů na provoz systému půjdou veškeré výnosy ze vstupného na služby, které pomáhají obyvatelům města. Mezi ně patří údržba, úklid a snižování životních nákladů.

Když Benátky zavedly dlouho diskutovanou daň pro jednodenní návštěvníky, pomohlo to zabránit tomu, aby UNESCO zařadilo město na „černou listinu“ kvůli nedostatečné údržbě.

Přeplněné jako nikdy předtím

Odpůrci plánu však tvrdí, že daň nepřispěla k tomu, aby se město stalo pro obyvatele příjemnějším k životu, jak bylo zamýšleno. Dle jejich názoru jsou úzké chodníky a vodní taxíky přeplněné jako nikdy předtím.

Chtějí politiku, která by podpořila znovuosídlení historického centra Benátek. To již desítky let ztrácí obyvatele, kteří odcházejí na pohodlnější pevninu. Usilují také o omezení krátkodobých pronájmů. V historickém centru s kanály je nyní více lůžek pro turisty než oficiálních obyvatel, jejichž počet se pohybuje na historickém minimu 50 000.

Kolik lidí zaplatilo a kolik peněz se vybralo?

Podle výpočtů agentury AP na základě údajů poskytnutých městem zaplatilo za posledních 2,5 měsíce daň téměř 450 000 turistů. Jedná se o příjmy ve výši přibližně 2,2 milionu eur.

Úředníci uvedli, že peníze budou použity na základní služby, které ve městě protkaném kanály stojí více peněz, včetně například svozu odpadků a údržby.

Nejvyšší představitel města pro cestovní ruch Simone Venturini uvedl, že poplatek přetrvá i do příštího roku, a dokonce se zvedne. Radní zvažují návrh na jeho zdvojnásobení, uvedl mluvčí města.

„Chtít to zvýšit na 10 eur, je naprosto zbytečné. Dělá to z Benátek muzeum,“ říká však člen městské rady Martini.

Úředníci také původně varovali před vysokými pokutami pro ty, kteří se dani pokusí vyhnout. Nakonec však při kontrolách na vstupních místech nebyla udělena žádná. Městští úředníci tvrdí, že to bylo proto, že chtěli měkký start. Kritici tvrdí, že to vedlo ke klesající tendenci plateb, protože návštěvníci pochopili, že žádné pokuty nehrozí.

Reklama

Doporučujeme

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama