Pokud se Evropská unie do 9. července nedohodne na separátní obchodní dohodě s americkou administrativou, hrozí jí až 50procentní cla na dovoz veškerého zboží. Pravděpodobnější jsou sice 10procentní cla, přes která se ale Brusel stále nemůže přenést. Moc času na jednání o lepších podmínkách však nezbývá.
Americký prezident Donald Trump na začátku dubna v rámci šokové terapie pohrozil cly celému světu, do jeho hledáčku se dostala i Evropská unie. V kontextu celní války ji mimochodem neopomenul ani při prvním mandátu v roce 2018.
Státům Starého kontinentu letos americký prezident naordinoval univerzální desetiprocentní cla na dovoz evropského zboží do USA. Trump ale také pohrozil navýšením cel až na 50 procent a naznačil, že ho vyjednávání s Bruselem unavuje.
Zvýšená sazba měla původně platit už 1. června, americká administrativa nakonec souhlasila s posunutím deadlinu na 9. července.
Do té doby má Evropská unie čas se s Bílým domem domluvit na jiných sazbách. Snížení cel už ostatně v rámci bilaterálních dohod s Trumpem zařídily Velká Británie i Čína, takže určitý manévrovací prostor tady existuje.
Podle všeho ale není moc velký. Ano, hrozba 50procentními cly zřejmě byla ze strany Trumpa jen rétorickým cvičením, 10procentní cla, která už jsou v platnosti, ovšem zřejmě i po 9. červenci budou nadále aktivní.
Jednání uvázla na mrtvém bodě
Vyjednavači Evropské unie se podle Reuters měli snažit plošnou sazbu snížit, u americké vlády nicméně nepochodili. Brusel se tak s 10procentním clem pomalu smiřuje a na zásadnější snahu o změnu už měl rezignovat.
Do toho platí i cla na dovoz hliníku a oceli do USA. Evropská unie má přitom se Spojenými státy obchodní přebytek, takže veškeré tarify na ekonomických výsledcích pocítí citelněji než jiné státy, které nejsou na dovozu do USA tak závislé.
Celní válka se přímo dotýká i Česka. Loni se odsud za Atlantik vyvezl hliník a ocel v celkové hodnotě zhruba jedné a půl miliardy korun. Firmy tak budou pravděpodobně zvažovat, jestli své exportní zájmy nepřesunou jinam.
