Přetížené důchodové systémy trápí celou Evropu a Německo se nyní rozhodlo, že už šestiletým dětem začne každý měsíc odkládat na penzi deset eur (250 korun). Plán počítá s tím, že budou lidé v dospělosti ve spoření pokračovat sami. Absence motivační složky ale možná způsobí, že to pohled dětí na peníze spíše zkreslí.
Evropské země posouvají věk pro odchod do důchodu a vlády připravují své občany na smutnou realitu – na vaši penzi nebude, nebo alespoň ne na takovou, na jakou byli zvyklí vaši předci.
Kdo chce důstojně dožít, musí si odkládat peníze stranou. A to nejen na bankovní účet, kde mu je požere inflace, ale především do investic, kde se dotyčného vklady zhodnotí.
Čím dřív člověk začne, tím lepší výchozí pozici získá. Tuto myšlenku v Německu vzali a stvořili koncept brzkého penzijního spoření, napsal v pondělí magazín Fortune. Vláda plánuje, že už šestiletým dětem začne posílat každý měsíc 10 eur, a to až do 18 let. Každé dítě si takto během dvanácti let přijde na 1440 eur (36 tisíc korun).
Lidé budou moci následně v programu pokračovat a spořit si dál na důchod. Peníze si smějí vybrat až před penzí. Čistý vklad mezi šestým a 67. rokem života by tak mohl být 7 320 eur (182 tisíc korun).
O tom, do jakých investic peníze potečou a jak efektivně se budou zhodnocovat, se nic neví. I kdyby ale šlo o supervýkonná aktiva, zřejmě nepůjde o takový obnos peněz, který by člověku vystačil po celý důchod.
Program má výchovný háček
Je určitě správné, že se děti seznamují s investicemi a potřebou spořit si na penzi už v brzkém věku. Německo ale programem zřejmě spáchá výchovný prohřešek. Je totiž smutnou pravdou, že když někdo něco dostane zadarmo, váží si toho mnohem méně, než když se na to musel nadřít.
Němci by si tak mohli znovu myslet, že za ně důchod vyřeší stát pomocí nového programu, který ale určitě nepokryje jejich výdaje. Program také kdovíjak nenaučí děti a později dospělé investovat, protože je k tomu nebude vybízet.
Pokud by stát slíbil dětem deset eur za každých deset eur, které do fondu vloží, naučilo by je to víc. Takto to zavání pasivním příjmem a zlepšení finanční gramotnosti to nijak negarantuje. Možná spíše naopak.