Protext ČTKKoalice Spolu chce Evropu vnitřně svobodnou, bezpečnou či energeticky nezávislou

Koalice Spolu chce Evropu vnitřně svobodnou, bezpečnou či energeticky nezávislou

Praha – Evropu vnitřně svobodnou a bezpečnou, energeticky nezávislou či sociálně a kulturně rozmanitou si ve svém programovém desateru vytyčila koalice Spolu. ODS, KDU-ČSL a TOP 09 koncem října na tiskové konferenci oznámily společnou kandidaturu příští rok ve volbách do Evropského parlamentu. Zmiňují také Evropu konkurenceschopnou, propojenou dopravní a informační infrastrukturou či s prosperujícím zemědělstvím.

„Myslíme na všechny důležité oblasti,“ řekl premiér a předseda ODS Petr Fiala. „Nevyhýbáme se ani palčivým tématům, jako je problematika ochrany, obnovy přírody, krajiny, biodiverzity, nebo budoucnost evropské integrace a její možné další rozšiřování,“ poznamenal.

Lídr kandidátky, europoslanec Alexandr Vondra (ODS), očekává, že hlavními tématy voleb budou migrační politika a bezpečnost, tzv. Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) a její dopady a vlivy jak ve formě příležitostí, tak rizik pro Česko, a budoucnost EU.

Koalice se chce zasadit o odstraňování byrokratických překážek a nadbytečných regulací a aktivně bránit jejich zavádění. Volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu a informací považuje za to nejcennější v Evropské unii. S ohledem na vnitřní bezpečnost Spolu uvádí, že EU zatím nedokáže účinně chránit své vnější hranice, její imigrační a azylová politika selhává a ohrožuje funkčnost schengenského systému bez kontrol na vnitřních hranicích. Spolu požaduje zásadní reformu azylového systému, zasadit se chce i o účinný boj proti pašerákům a mezinárodnímu terorismu. „Povinné kvóty na přerozdělování odmítáme,“ uvedly strany.

Spolu také apeluje na posilování obranných schopností členských států i vzájemnou spolupráci obranného průmyslu, bezpečnostních a zpravodajských služeb, ale je proti vzniku evropské armády.

V ekonomické sféře podle koalice EU prohrává v konkurenci s Čínou, Spojenými státy a Indií, zvláště pak v nových technologiích, digitalizaci, vědě, výzkumu a inovacích a automobilovém průmyslu. Řešení Spolu vidí ve svobodné soutěži, ekonomických motivacích a rozvoji trhu soukromého rizikového kapitálu.

Energetickou a průmyslovou transformaci je podle koalice nutné provádět způsobem, který neoslabí českou konkurenceschopnost a neuvrhne podstatnou část občanů do chudoby. „Česko nezvládne dekarbonizaci bez jaderné energetiky. Budeme proto požadovat její zrovnoprávnění vůči jiným bezemisním zdrojům,“ uvádí.

Koalice se také hlásí k principům a politikám, které směřují k lepší ochraně ovzduší, vody, půdy, lesů a biodiverzity. Odmítá ale nepřiměřené zásahy do soukromého vlastnictví. V dopravě podporuje projekt transevropské dopravní sítě (TEN-T).

V zemědělství chtějí strany zamezit dotacím na produkci agroholdingů, peníze podle nich mají jít na náhrady za aktivity vedoucí k pestrosti a odolnosti krajiny. Koalice chce také podpořit dobré životní podmínky zvířat či zkracování dodavatelských řetězců. Podporovat chce Spolu též mladé lidi při zakládání rodin.

Spolu podpoří rozšíření EU o partnerské státy zejména ve východní a jihovýchodní Evropě. „Rozhodování v klíčových oblastech se ovšem musí nadále odvíjet od respektu k postojům a možnostem členských států,“ uvedla koalice s tím, že nechce rušit právo veta v zahraniční, obranné a daňové politice. Nepodporuje také revizi smluv EU.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama