-1.1 C
Czech
Pondělí 5. ledna 2026
Protext ČTKKoalice Spolu chce Evropu vnitřně svobodnou, bezpečnou či energeticky nezávislou

Koalice Spolu chce Evropu vnitřně svobodnou, bezpečnou či energeticky nezávislou

Praha – Evropu vnitřně svobodnou a bezpečnou, energeticky nezávislou či sociálně a kulturně rozmanitou si ve svém programovém desateru vytyčila koalice Spolu. ODS, KDU-ČSL a TOP 09 koncem října na tiskové konferenci oznámily společnou kandidaturu příští rok ve volbách do Evropského parlamentu. Zmiňují také Evropu konkurenceschopnou, propojenou dopravní a informační infrastrukturou či s prosperujícím zemědělstvím.

„Myslíme na všechny důležité oblasti,“ řekl premiér a předseda ODS Petr Fiala. „Nevyhýbáme se ani palčivým tématům, jako je problematika ochrany, obnovy přírody, krajiny, biodiverzity, nebo budoucnost evropské integrace a její možné další rozšiřování,“ poznamenal.

Lídr kandidátky, europoslanec Alexandr Vondra (ODS), očekává, že hlavními tématy voleb budou migrační politika a bezpečnost, tzv. Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) a její dopady a vlivy jak ve formě příležitostí, tak rizik pro Česko, a budoucnost EU.

Koalice se chce zasadit o odstraňování byrokratických překážek a nadbytečných regulací a aktivně bránit jejich zavádění. Volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu a informací považuje za to nejcennější v Evropské unii. S ohledem na vnitřní bezpečnost Spolu uvádí, že EU zatím nedokáže účinně chránit své vnější hranice, její imigrační a azylová politika selhává a ohrožuje funkčnost schengenského systému bez kontrol na vnitřních hranicích. Spolu požaduje zásadní reformu azylového systému, zasadit se chce i o účinný boj proti pašerákům a mezinárodnímu terorismu. „Povinné kvóty na přerozdělování odmítáme,“ uvedly strany.

Spolu také apeluje na posilování obranných schopností členských států i vzájemnou spolupráci obranného průmyslu, bezpečnostních a zpravodajských služeb, ale je proti vzniku evropské armády.

V ekonomické sféře podle koalice EU prohrává v konkurenci s Čínou, Spojenými státy a Indií, zvláště pak v nových technologiích, digitalizaci, vědě, výzkumu a inovacích a automobilovém průmyslu. Řešení Spolu vidí ve svobodné soutěži, ekonomických motivacích a rozvoji trhu soukromého rizikového kapitálu.

Energetickou a průmyslovou transformaci je podle koalice nutné provádět způsobem, který neoslabí českou konkurenceschopnost a neuvrhne podstatnou část občanů do chudoby. „Česko nezvládne dekarbonizaci bez jaderné energetiky. Budeme proto požadovat její zrovnoprávnění vůči jiným bezemisním zdrojům,“ uvádí.

Koalice se také hlásí k principům a politikám, které směřují k lepší ochraně ovzduší, vody, půdy, lesů a biodiverzity. Odmítá ale nepřiměřené zásahy do soukromého vlastnictví. V dopravě podporuje projekt transevropské dopravní sítě (TEN-T).

V zemědělství chtějí strany zamezit dotacím na produkci agroholdingů, peníze podle nich mají jít na náhrady za aktivity vedoucí k pestrosti a odolnosti krajiny. Koalice chce také podpořit dobré životní podmínky zvířat či zkracování dodavatelských řetězců. Podporovat chce Spolu též mladé lidi při zakládání rodin.

Spolu podpoří rozšíření EU o partnerské státy zejména ve východní a jihovýchodní Evropě. „Rozhodování v klíčových oblastech se ovšem musí nadále odvíjet od respektu k postojům a možnostem členských států,“ uvedla koalice s tím, že nechce rušit právo veta v zahraniční, obranné a daňové politice. Nepodporuje také revizi smluv EU.

Reklama

Doporučujeme

Ceny drahých kovů po únosu Madura rostou

Ceny drahých kovů po sobotním americkém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Mandura vzrostly. Investoři se totiž obávají geopolitických rizik a investují do bezpečnějších aktiv, než je ropa. Cena zlata vzrostla o 2,2 procenta a cena stříbra o 3,9 procenta. Ceny ropy se rozkolísaly.

Grónští politici odmítají americká vyjádření o připojení země k USA

Opakovaná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko, vyvolávají mezi politickými představiteli této autonomní části Dánského království kritiku. Pobouření pak vyvolala konzervativní influencerka Katie Millerová, která v minulosti pracovala pro Trumpovu administrativu a která na síti X zveřejnila příspěvek v podobě mapy Grónska v barvách americké vlajky a s komentářem "Brzy". Šéfové hlavních grónských stran takové vyjadřování odmítají a zdůrazňují, že o své budoucnosti Grónsko rozhodne samo. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen podle místní rozhlasové a televizní společnost KNR vyzval ke klidu, neboť není důvod panikařit.

EU vyzvala USA k respektování mezinárodního práva

Šéfka zahraniční politiky Evropské unie (EU) Kaja Kallas vyzvala s odkazem na americký útok na Venezuelu ke klidu a zdrženlivosti. Prohlášení podpořily všechny členské státy kromě Maďarska. Jedná se o největší shodu unie, která je většinou v názorech a postojích roztříštěná. USA o víkendu svrhly venezuelského diktátora Nicoláse Madura.

Venezuelská viceprezidentka Rodríguez vyzvala Spojené státy ke spolupráci

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyzvala Spojené státy ke spolupráci a vztahům založeným na vzájemném respektu, informovala dnes agentura Reuters. Podle ní jde o první vstřícné gesto Rodríguezové vůči Washingtonu od soboty, kdy americké jednotky unesly z Venezuely jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, který má dnes stanout před soudem v New Yorku kvůli několika obviněním, včetně pašování drog do Spojených států.

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně 12 lidí

Při protestech v Íránu, které začaly před týdnem, zemřelo již nejméně 12 lidí, píše agentura AFP s odvoláním na státní média a údaje lidskoprávních organizací. Nové střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na demonstracích v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní.

Británie zpřísnila dohled nad krypto zisky kvůli daním

Od 1. ledna 2026 začala v Británii platit nová pravidla, která mají ztížit skrývání zisků z kryptoměn před daňovými úřady. Velké burzy a platformy musí u britských klientů sbírat kompletní záznamy o obchodech a předávat je správci daně včetně informací o daňové rezidenci uživatelů.

Při americké operaci na zadržení Madura zemřelo 32 Kubánců

Kubánské ministerstvo vnitra oznámilo, že při americké operaci v Caracasu, která skončila zadržením a odletem Nicoláse Madura, zemřelo 32 Kubánců nasazených v bezpečnostních složkách. Havana mluví o přímých bojích i bombardování a slibuje padlým státní pocty. Washington mezitím znovu otevřel otázku role Kuby v Madurově bezpečnostním aparátu.

Trump pohrozil viceprezidentce Rodriguez, že může dopadnout hůře než Maduro

Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguez po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.

Pád Madura znovu otevřel otázku venezuelských dluhů, ve hře je až 170 miliard dolarů

Venezuela se po svržení prezidenta Nicoláse Madura znovu ocitla pod drobnohledem investorů a věřitelů, kteří roky čekají na řešení jedné z největších státních platebních neschopností na světě. Země přestala splácet zahraniční dluhy na konci roku 2017 po letech hospodářského propadu a amerických sankcí, které jí odřízly přístup na mezinárodní finanční trhy.

Rubio od Madurových nástupců čeká změny, posuzovat je USA budou podle výsledků

USA očekávají od zbývajících představitelů vlády v Caracasu zásadní změny. Kohokoliv, s kým budou Spojené státy jednat, budou posuzovat podle toho, zda jejich podmínky dokáže splnit, uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s televizí CBS. Mimo jiné je podle něj mezi požadavky odchod kolumbijských ozbrojených skupin ze země nebo ukončení vazeb na libanonský Hizballáh.

Severní Korea odpálila balistické střely. Krátce před cestou jihokorejského prezidenta do Číny

Severní Korea v neděli ráno odpálila několik balistických raket z oblasti hlavního města Pchjongjangu směrem k moři u východního pobřeží. Informovala o tom jihokorejská armáda, podle níž šlo o první severokorejské raketové testy po zhruba dvou měsících.

Americký vpád do Venezuely spustil na internetu vlnu dezinformací

Americký ozbrojený vpád do Venezuely, při kterém se Američané zmocnili tamního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, spustil na internetu vlnu dezinformací. Podvržená videa i snímky, vytvořené s pomocí umělé inteligence (AI), se šíří mimo jiné po TikToku, Instagramu či X. Magazín Wired napsal, že podobné velké události v posledních letech pravidelně na sociálních sítích doprovází dezinformace, což je nyní snazší v důsledku rozhodnutí technologických společností zmírnit míru moderování obsahu platforem.

Maduro je v newyorské vazební věznici, v úřadu ho zastoupila viceprezidentka

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Madura a jeho žena Cilia Floresová, které v noci na sobotu zajalo a odvezlo ze země americké komando, jsou ve vazební věznici v newyorské čtvrti Brooklyn. Kvůli americkému ozbrojenému vpádu do Venezuely, který dnes ostře odsoudily Čína či Severní Korea, se v pondělí sejde Rada bezpečnosti OSN. Naopak Izrael dnes Spojené státy podpořil. Zatímco Američané podle prezidenta Donalda Trumpa utrpěli při útoku jen zranění, na venezuelské straně, jak napsal deník The New York Times (NYT), je nejméně 40 mrtvých včetně civilistů.

Binance po dohodě s USA dál nechala běžet podezřelé účty, popisují uniklé záznamy

Binance je největší kryptoměnová burza na světě a obsluhuje stovky milionů uživatelů. V roce 2023 v USA uzavřela dohodu o vině a trestu kvůli porušování pravidel proti praní špinavých peněz i sankcí a zaplatila miliardy dolarů. Investigace Financial Times teď pracuje s uniklými interními daty, která naznačují, že i po této dohodě na burze dál fungovaly účty vykazující znaky rizikového chování.

Americký útok ve Venezuele má podle médií nejméně 40 mrtvých včetně civilistů

Americký útok ve Venezuele, při kterém speciální síly v sobotu zajaly a odvezly ze země venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, si vyžádal nejméně 40 mrtvých. Zemřeli členové venezuelských ozbrojených sil i civilisté. Informaci s odvoláním na nejmenovaného venezuelského představitele přinesl deník The New York Times.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama