Severokorejský diktátor Kim Čong-un uspořádal v Pchjongjangu slavnostní ceremonii, na níž vyznamenal vojáky a velitele, kteří se vrátili z bojů proti ukrajinským silám. Státní titul „hrdina“ obdrželi ti, kteří se účastnili operací v pohraniční Kurské oblasti po boku ruské armády. Informuje o tom Euronews, Reuters a další servery.
Podle severokorejských médií Kim uctil také padlé. Jejich portréty ozdobil medailemi, označil je za „mučedníky“ a objal pozůstalé děti. „Jejich činy budou navždy zapsány do dějin,“ citovala Kimova slova Korejská centrální tisková agentura (KCNA).
100 pictures on the wall as Kim Jong Un honors the soldiers killed fighting against Ukraine. The close-up appears to show all officers.
— Preston Stewart (@prestonstew_) August 22, 2025
I'd have to defer to a DPRK expert as to whether this is likely a ceremony just for the officers, meant to represent all, etc. pic.twitter.com/eMMxUV5nTr
Podle odhadů jihokorejské rozvědky vyslala Severní Korea do Ruska od loňského podzimu kolem 15 tisíc vojáků a dodala významné množství vojenského vybavení – včetně dělostřelectva a balistických raket. Kromě toho má Pchjongjang v plánu vyslat do oblasti tisíce stavebních dělníků a pyrotechniků.
Soul varuje, že tato spolupráce může Severní Koreji zajistit nejen ekonomickou podporu, ale i přístup k pokročilým ruským vojenským technologiím. To by mohlo posílit Kimův jaderný arzenál a zvýšit hrozbu pro region. Odborníci navíc upozorňují, že severokorejská armáda získává v ukrajinské válce cenné bojové zkušenosti.
KLDR a Rusko upevňují spojenectví
Prohlubování vazeb mezi Moskvou a Pchjongjangem potvrdil i nedávný telefonát mezi Kimem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle ruské agentury TASS Putin ocenil „odvahu a obětavost“ severokorejských vojáků v bojích proti ukrajinskému postupu u Kursku. Rozhovor se uskutečnil krátce před plánovaným setkáním Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce.
Kim při hovoru ujistil, že Severní Korea plně podpoří všechna budoucí rozhodnutí Moskvy. Oba lídři zdůraznili rozvoj „strategického partnerství“ ve všech oblastech – v duchu dohody, kterou podepsali při loňském summitu.
Kimova orientace na Rusko je přímou reakcí na diplomatickou izolaci Pchjongjangu. Severní Korea od invaze na Ukrajinu ještě více sází na spolupráci se státy, které se staví proti USA. Naopak návrhy Washingtonu a Soulu na obnovení dialogu a omezení jaderného programu odmítá. Jednání s Trumpovou administrativou se přerušila už v roce 2019 po neúspěšném summitu.
Nový jihokorejský prezident I Če-mjong se od června snaží vztahy s Pchjongjangem znovu nastartovat, například nabídkou ukončení propagandistických vysílání přes hranici. Reakce z druhé strany však byla odmítavá. Kimova sestra Kim Jo-čong snahy Soulu zesměšnila a prohlásila, že Severní Korea sousední zemi nikdy nepovažovala a nepovažuje za skutečného diplomatického partnera.
