Protext ČTKJustice se bude muset přizpůsobit on-line prostředí

Justice se bude muset přizpůsobit on-line prostředí

Do on-line světa přechází již hodně byznysu, on-line se obchoduje v mnohem větším rozsahu než jsme si dovedli ještě nedávno představit, řekl předseda České advokátní komory (ČAK) Robert Němec. „Je jenom logické, že generace, která do on-line světa s byznysem přechází, bude očekávat, že řešení jejích problémů, byť by to byly problémy soudního charakteru, bude možné v on-linovém světě řešit také,“ uvedl Němec. Upozornil, že nikoho dnes ani nenapadne obsluhovat účet v bance jinak než on-line a podobně se uzavírá mnoho malých i velkých obchodů nebo se obchoduje na burzách. Právo na to bude muset reagovat.
Hlavní výhodou elektronizace soudnictví vidí nejen ve zefektivnění řízení, ale také eliminaci lidských chyb.

Také předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy je příznivcem elektronizace justice, protože v elektronickém světě žijeme. „Justice, přestože je konzervativní, již ve svém naturelu, tak nemůže zaostávat za zbytkem světa, protože řešíme problémy toho světa okolního,“ uvedl. Věří, že se justici podaří posunout směrem k elektronizaci, což bude prospěšné hlavně pro veřejnost. Je to otázka času i financí, jak brzy se to podaří, ale nebude to jednoduché, dodal.
Jednoduché spory lze svěřit elektronickému rozhodování, kde by byl lidský zásah minimální či pouze kontrolní, uvedl Angyalossy. Již dnes existuje například elektronický platební rozkaz. Za loňský rok jich bylo vydáno zhruba 320.000. Soudci tento úkon trvá minimálně půl hodiny. Zavedení elektronických platebních rozkazů by soudců umožnilo věnovat více času takovým případům, které jsou složité a vyžadují jejich erudici a odbornost.

Celý záznam debaty můžete sledovat zde:

Cílem zavádění on-line soudnictví jsou podle Němce dvě věci, které spolu úzce souvisí. Za prvé je to elektronizace justice, třeba zavedení elektronického spisu s možností dálkového přístupu. Projekt on-line soudnictví je pak podle něj cesta pilotního projektu, který, když se podaří správně implementovat, bude možné použít v celé justici.

Vyplňování inteligentního formuláře může eliminovat slepé cesty a dojít až k vypracování žaloby či podání na katastr nemovitostí. Jsme ve světě, kde informace digitální již v podstatě existuje, a je potřeba zajistit, aby s nimi mohly soudy pracovat, uvedl Němec. Dnes se často děje, že se již existující digitální informace vytiskne a dál se s ní pracuje jako s papírem.
Občané a společnosti by měli mít možnost podávat správná podání efektivněji a soudy by s nimi měly umět pracovat a nezdržovat se přepisováním, doplnil ředitel odboru elektronizace justice ministerstva spravedlnosti Přemysl Sezemský.
Podle Angyalossyho se eJustice vyvíjí. Například od ledna je již takzvaná Zelená sbírka, kde jsou vybraná rozhodnutí NS, která jsou pecedenčně zajímavá, přístupná na webu soudu široké veřejnosti zdarma. Lidé, kteří se například chtějí soudit, si tak mohou zjistit, jaký má Nejvyšší soud na podobnou problematiku pohled. Podobně soud zveřejňuje i zajímavá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, takzvanou Modrou knihu.

Na druhé straně je potřeba zajistit přístup ke spravedlnosti všem občanům, kteří nemají přístup k internetu. S tím souhlasí i přední tuzemský expert na e-Justici a ODR Pavel Loutocký z Masarykovy univerzity v Brně. Občany i justici je potřeba ale i přesvědčit o výhodách eJustice.
Elektronický spis by podle Němce pomohl advokátům v přístupu k informacím na dálku, bez nutnosti dojíždět často na dlouhé vzdálenosti, aby mohli do spisu nahlédnout. Existuje již u insolvenčního práva, ale v dalších oblastech ještě ne. Do soudního systému by se také měly více zavést videokonference. Například koronavirová pandemie ukázala výhody porad advokátů s klienty ve vazebních věznicích. Také celá řada úkonů v přípravném řízení se podle něj dá odehrát pomocí videokonference. Řízení by se tak zefektivnilo.
Projekt eJustice má zpoždění připustil Sezemský, jejím základem by měl být elektronický spis. Veřejná zakázka na něj se podle něj v minulost zadrhala, ale věří, že nyní je to na lepší cestě a v nejbližší době by mohly být zveřejněny nějaké informace.
Kulaté stoly, kterých je dohromady sedm, jsou součástí plnění výzkumného projektu o přípravě on-line soudnictví, financovaného Technologickou agenturou ČR. Řešiteli jsou advokátní kancelář PRK Partners, Masarykova univerzita v Brně a Vysoké učení technické Brno.

Příští debata se uskuteční za zase měsíc na www.ceskenoviny.cz. Dotazy v průběhu kulatého stolu bude možné opět pokládat přes Sli.do s hashtagem #CTK-justice.

Doporučujeme

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.

Putin řekl, že zatím nevidí smysl ve schůzce se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj o den dříve otevřeným listem vyzval Putina, aby se sešli a dohodli se na ukončení války, kterou rozpoutala Moskva před více než čtyřmi roky.

Řecko chystá daň ze zisků z kryptoměn

Řecko připravuje zákon, který má poprvé jasněji zdanit výnosy z kryptoměn. Kapitálové zisky z obchodování by podle návrhu měly podléhat patnáctiprocentní dani. Vláda tím chce dostat kryptoměny přímo do daňového řádu.

Menšík v semifinále Roland Garros nestačil na Zvereva

Jakub Menšík si finále Roland Garros nezahraje. Český tenista v semifinále nestačil na Alexandera Zvereva, kterému podlehl 5:7, 2:6, 6:3 a 3:6. Nadějné momenty v zápase měl, jenže často je sám utnul chybami v nejhorší chvíli.

NASA ukončila bezpečnostní opatření na ISS

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se po krátkém preventivním přesunu do kosmické lodi Crew Dragon vrátila k plánovaným činnostem. NASA bezpečnostní opatření zrušila poté, co Roskosmos pozastavil rozsáhlejší opravy v ruské části stanice a začal vyhodnocovat nová měření. Evakuace se nakonec nekonala.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámila Moskva

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámilo dnes podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Čínský prezident Si navštíví Severní Koreu s cílem prohloubit vzájemné vztahy

Čínský prezident Si Ťin-pching příští týden navštíví Severní Koreu. Do Pchjongjangu přijede poprvé od roku 2019. Cesta přichází v době, kdy se Kim Čong-un stále více sbližuje s Ruskem a současně znovu zdůrazňuje ambice svého jaderného programu.

Jon Snow a Tyrion se po letech znovu setkali

Kit Harington a Peter Dinklage se poprvé po sedmi letech znovu setkali u společného rozhovoru. Hvězdy Hry o trůny spolu mluvily o slávě, stárnutí, životě po seriálu i o tom, jak těžké bylo opustit svět Západozemí, který jim změnil kariéru.

Lídři zemí EU jednají s balkánskými kolegy o rozšíření unie i postupné integraci

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie a západního Balkánu se dnes sešli v černohorském přímořském letovisku Tivat k debatě o tom, jak urychlit přijímání nových členů v době snahy Ruska a Číny o rozšiřování vlivu v regionu. Část šéfů unijních zemí včetně zástupců Francie a Německa chce šestici balkánských kolegů představit plán na postupné propojování s unií ještě před samotným členstvím v bloku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama