Vědci představují obrovský průlom v oblasti potravinářství. Kvůli konzumaci masa už nebude třeba zabíjení hospodářských zvířat, bude se vyrábět za pomoci kmenových buněk z embryí.
Vědcům se podařilo poprvé získat kmenové buňky z hospodářských zvířat, které mají schopnost za určitých chemických podmínek růst. Kromě možnosti snadnějšího šlechtění se tím otevřela cesta pro výrobu masa z buněčné kultury.
Původně byl výzkum výroby ‚umělého masa‘ prováděn za pomocí živočišných sér, která však podle expertů nejsou ideální. „Mezi technické nevýhody použití séra patří jeho nedefinovaná povaha, nesourodost složení mezi jednotlivými šaržemi a riziko kontaminace,“píše se v Sience Daily s tím, že právě nově vynalezený způsob výroby potravinových produktů je mnohem spolehlivější a bezpečnější.
Výrobou ‚umělého‘ masa se chemici zabývají už mnoho let, až nyní objevili revoluční metodu, která je použitelná v praxi
Odborníci z britské University of Nottingham’s School of Biosciences spolu s japonskými kolegy z University of Cambridge, Exeter Tokyo a Meiji vyvinuli linie kmenových buněk z embryí prasat, ovcí a skotu pěstovaných bez potřeby sér, podpůrných buněk nebo antibiotik. „Výzkum tzv. ‚pluripotentní kmenové buňky´ (uměle připravená kmenová buňka, vytvořená z původně zcela obyčejné buňky, pozn. red.) související s embryonálním diskem vykazují společné požadavky na samo obnovu u různých druhů hospodářských zvířat“, uvádí časopis Development.
„Buněčné linie, které jsme vyvinuli, jsou změnou oproti předchozím modelům, protože mají jedinečnou schopnost permanentně růst a vytvářet svaly a tuk,“ vysvětlil vedoucí autor výzkumu, profesor vývojové biologie Ramiro Alberio z Univerzity v Nottinghamu. Dost možná se tedy na pultech supermarketů už brzy objeví třeba vepřové řízky, které předtím nebyly živoucím zvířetem, ale laboratorním materiálem.
Od tohoto vědeckého pokroku si slibují jednak zmírnění dopadu živočišné výroby na životní prostředí, a zároveň se tak obejde jakékoli zabíjení či týrání zvířat za účelem jejich konzumace. Jeden z předních světových odborníků na výzkum kmenových buněk, ředitel Institutu živých systémů exeterské univerzity, profesor Austin Smith, neskrývá svoji hrdost: „Je velmi vzrušující, že díky bádání v raném vývoji různých zvířat jsme objevili techniku, která může být revolucí v produkci masa.“
