ZprávyJihokorejský prezident po průniku dronů z KLDR vyzval k posílení vzdušné obrany

Jihokorejský prezident po průniku dronů z KLDR vyzval k posílení vzdušné obrany

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol dnes vyzval k posílení vzdušné obrany země a uvedl, že bude usilovat o rychlé vytvoření armádní jednotky specializující se na drony. Reagoval tak na pondělní průnik pěti severokorejských dronů do vzdušného prostoru Jižní Koreje. Jihokorejci následně vyslali do vzduchu své stíhačky a bojové vrtulníky, aby drony sestřelily, ale těm se nepodařilo zneškodnit ani jediný.

Jihokorejský prezident reakci armády na průnik severokorejských dronů dnes kritizoval. „Incident ukázal zásadní nedostatek připravenosti a výcviku naší armády v posledních několika letech a jasně potvrdil nutnost intenzivnějšího výcviku,“ uvedl Jun na schůzce vlády. Jihokorejci vypálili v pondělí asi 100 výstřelů, žádný severokorejský dron ale nezasáhli.

Z nedostatečné připravenosti armády obvinil jihokorejský prezident svého předchůdce Mun Če-ina a jeho „nebezpečnou“ politiku vůči KLDR, která spoléhala na „dobré úmysly“. V roce 2018 uzavřely Soul a Pchjongjang vojenskou dohodu zakazující nepřátelské aktivity v pohraničních oblastech, připomněla agentura Reuters.

„Plánovali jsme vytvoření dronové jednotky, která by monitorovala hlavní severokorejská vojenská zařízení, a nyní tento plán co nejvíce urychlíme,“ prohlásil jihokorejský prezident. Jednotka by podle něj měla disponovat i „neviditelnými“ drony.

Jihokorejská armáda se za svůj pondělní neúspěch dnes omluvila. Podle ní byly severokorejské drony příliš malé, aby se daly snadno zasáhnout – měřily kolem tří metrů. Armáda rovněž nechtěla agresivně zaútočit kvůli obavám o bezpečnost civilistů. Slíbila nicméně, že svou připravenost vůči dronům zlepší.

„Je politováníhodné, že jsme nedokázali včas a účinně sestřelit nepřátelské drony. Náš nedostatek připravenosti vyvolal obavy mnoha lidí,“ prohlásil Kang Sin-čchol ze sboru náčelníků štábů jihokorejské armády.

Severní Korea tímto způsobem narušila jihokorejský vzdušný prostor poprvé od roku 2017, kdy byl v horské oblasti poblíž společné hranice nalezen zřícený dron z KLDR, který byl podle Soulu očividně na špionážní misi.

V pondělí jihokorejská armáda detekovala pět severokorejských dronů v oblasti nad severozápadním městem Kimpcho. Nejméně jeden z nich se dostal až nad jihokorejskou metropoli Soul. Jihokorejská armáda proti nim vyslala stíhačky a bojové vrtulníky. Při akci jeden z jihokorejských letounů havaroval; dvojčlenná posádka před jeho zřícením unikla a byla převezena do nemocnice.

Ve zprávě OSN z roku 2016 se píše, že Severní Korea vlastní kolem 300 dronů různých typů včetně průzkumných a bojových. Jihokorejské ministerstvo obrany v minulosti uvedlo, že některé části severokorejských strojů nalezených v Jižní Koreji byly vyrobeny v Číně, v Japonsku, v České republice a ve Spojených státech.

Doporučujeme

Trump dostal symbolickou stopku. Kongres hlasoval proti jeho válečným pravomocím

Republikány ovládaný Senát schválil rezoluci o válečných pravomocích, která prezidenta Donalda Trumpa vyzývá k zastavení války v Íránu a nutnosti obrátit se na Kongres, pokud by chtěl obnovit vojenské akce. Rezoluce však nemá legislativní váhu, jde čistě o symboliku. Ukazuje však, jak jsou republikáni pod Trumpovým vedením roztříštěni. Bílý dům rezoluci bagatelizoval.

OSN varuje: Škrty americké pomoci v programech proti AIDS v Africe budou stát životy

Rozhodnutí Spojených států ukončit financování programů zaměřených na boj proti HIV a AIDS v Jižní Africe může mít podle Organizace spojených národů (OSN) vážné následky. Šéfka programu UNAIDS Winnie Byanyima varovala, že omezení podpory ohrozí životy nejzranitelnějších lidí. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.

Střelba izraelské armády zabila v jižním Libanonu dvě osoby

Izraelská střelba dnes zabila v jižním Libanonu dvě osoby a několik dalších zranila. Jde o první střelbu Izraele v Libanonu za poslední tři dny. Libanonské radikální hnutí Hizballáh incident označilo za porušení dohody o příměří mezi oběma stranami. Skupina podporovaná Íránem střelbu odsoudila, ale neuvedla, jestli podnikne nějakou odvetnou akci, informovala agentura Reuters.

Írán a Omán se shodly na jednání o budoucí správě Hormuzského průlivu

Írán a Omán vytvoří pracovní skupinu, která se zaměří na dosažení dohody o budoucí správě Hormuzského průlivu, včetně s ní spojených poskytovaných služeb a nákladů. Obě země to dnes podle agentury Reuters uvedly ve společném prohlášení s tím, že budou jednat s pobřežními státy regionu a dalšími stranami, kterých se záležitost týká. Spojené státy dlouhodobě žádají, aby Teherán průliv opět úplně otevřel a nevybíral za plavbu žádné poplatky.

Ukrajina podle Putina útočí na civilisty, k setkání se Zelenským nevidí důvod

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Ukrajina útočí na civilisty a že kvůli těmto úderům nevidí důvod k přímým rozhovorům s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom agentura Reuters, podle které šéf Kremlu míní, že cílem ukrajinských dronových útoků je destabilizace ruské společnosti. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a součástí obrany jsou i údery v hloubi ruského území.

Teherán neumožní inspektorům MAAE návštěvu jaderných zařízení poničených údery

Teherán nepovolí inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) návštěvu jaderných zařízení poškozených americko-izraelskými údery. Na tiskové konferenci to dnes podle agentury AFP řekl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí. Podle mluvčího pro takové inspekce neexistuje žádný protokol a Teherán se bude nadále řídit svými závazky vyplývajícími ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jejímž je signatářem, a také dohodou o uplatňování záruk MAAE.

Společnost Oracle loni propustila tisíce zaměstnanců. Místa ruší i letos

Společnost Oracle v loňském roce po celém světě propustila přibližně 21 000 zaměstnanců v rámci zavádění umělé inteligence (AI) do pracovních procesů. Firma očekává rušení pracovních míst i v tomto roce. Za potřebnou infrastrukturu hodlá utratit miliardy dolarů.

Extrémní horko v Británii je budíček. Už nemačkejme odložení, varují odborníci

Části světa sevřely extrémní teploty. V posledních dnech překračují 30 stupňů Celsia. Met Office ve Velké Británii vydal teprve podruhé v historii červený, tedy nejvyšší stupeň varování. Tento týden mohou podle meteorologů teploty v zemi překonat 40 stupňů Celsia. Odborníci upozorňují na letargii v řešení klimatických změn.

Tchaj-wan zahájil pětidenní vojenské cvičení, v ulicích hlídkují tanky

Tchaj-wan v pondělí zahájil pětidenní sérii vojenských cvičení, jejichž cílem je posílit bojovou připravenost ostrova pro případ čínského vojenského útoku. Informovala o tom dnes agentura AP. Ve městě Tchao-jüan, kde se nachází největší mezinárodní letiště na ostrově, projížděly ulicemi a po dálnicích tanky.

Myanmarská armáda během loňských voleb zabila přes 700 civilistů

Myanmarská armáda je za šestiměsíční období během voleb v loňském roce zodpovědná za smrt více než 700 civilistů, uvádí ve zprávě Organizace spojených národů (OSN). Důvěryhodné zdroje jí potvrdily zabití 224 žen a 143 dětí v období mezi srpnem a lednem. Samotné volby byly považovány za podvod, armáda z nich totiž vyloučila opoziční strany. K převratu v zemi došlo před pěti lety. Od té doby trvá v Myanmaru občanská válka. Postup povstalců se však zastavil s tím, jak junta změnila strategii.

KLDR bude nadále jaderným státem, světová bezpečnostní situace to žádá, řekl Kim

Severokorejský vůdce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu, protože v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala dnes agentura Reuters s odkazem na oficiální severokorejskou tiskovou agenturu KCNA.

Madonna vysvětlila, proč nevyšel film o jejím životě

Madonna se znovu vrátila k filmu o vlastním životě, který měl vzniknout u studia Universal Pictures. Projekt s Julií Garner v hlavní roli se nakonec nerozjel a podle zpěvačky byly důvodem hlavně peníze.

Írán a USA dohodly rozmrazení některých fondů a linku o průlivu, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán se dohodly při jednáních ve Švýcarsku na rozmrazení 12 miliard dolarů (254 miliard korun) íránských fondů, řekl dnes večer podle agentury Reuters íránský hlavní vyjednávač Mohammad Bágher Ghálíbáf. Při víkendovém jednání ve Švýcarsku se podle něj USA a Írán také dohodly na vytvoření přímé komunikační linky ohledně Hormuzského průlivu, což by mělo pomoci předejít konfliktům.

Výbuch v katarském plynárenském komplexu zabil 13 lidí

Katarský průmyslový komplex Ras Laffan zasáhl silný výbuch, při kterém zemřelo nejméně 13 lidí a dalších 66 utrpělo zranění. Neštěstí se odehrálo v zařízení Barzan, které zásobuje místní průmysl a elektrárny zemním plynem. Úřady mluví o technické havárii a vylučují sabotáž.

Magyar oznámil, že jeho vláda spustí odvolání hlavy státu ústavním dodatkem

Maďarský premiér Péter Magyar dnes v parlamentu oznámil, že jeho vláda se rozhodla dosáhnout odchodu prezidenta Tamáse Sulyoka z funkce ústavním dodatkem. Uvedl také, že v září začne příprava komplexní reformy ústavy, do které se má podle představ nové vlády zapojit celá společnost. Následně bude návrh ústavy předložen občanům ke schválení v referendu, uvedl podle agentur.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama