Reklama
11.9 C
Czech
Pátek 3. dubna 2026
ITBoxJe konec magnetických proužků na dohled?

Je konec magnetických proužků na dohled?

Magnetický proužek, kdysi revoluční technologie, která zásadně změnila bankovnictví, dopravu a mnoho dalších odvětví, se pomalu stává minulostí. Proužek, který byl vynalezen v 60. letech inženýrem IBM, se stal nedílnou součástí platebních karet, jízdenek, identifikačních průkazů a dalších produktů. Postupem času však technologie začala zaostávat za moderními alternativami.

Od tohoto roku například Mastercard přestává požadovat, aby banky přidávaly magnetické proužky na své platební karty. Místo toho se prosazují ekologičtější a bezpečnější technologie, jako jsou čipové karty, tištěné čárové kódy a bezkontaktní RFID karty. Tyto nové metody mají nejen výhodu vyšší bezpečnosti, ale také nejsou náchylné k poškození od magnetů, například v mobilních telefonech.

Magnetické proužky mají dvě varianty: HiCo a LoCo. LoCo, levnější a méně odolná varianta, je citlivější na magnetické pole, což může způsobit smazání dat. Vzhledem k těmto problémům se magnetické proužky postupně vytrácejí z trhu. Podle společnosti Nagels, která vyrábí magstripe produkty, má nyní méně než jedna pětina z pěti miliard jízdenek, které ročně vyrábí, magnetický proužek. Místo toho se do popředí dostávají termotiskové papírové jízdenky s QR kódy, píše BBC.

Digitální revoluce zasáhla také železniční dopravu. Například v Británii si 70 % zákazníků společnosti Northern kupuje digitální jízdenky, a firma plánuje do pěti let úplně přestat používat jízdenky s magnetickými proužky. Přestože nové papírové jízdenky mají své nedostatky, jako jsou problémy s tiskem nebo zasekáváním v automatech, environmentální přínosy jsou nepopiratelné.

Argumenty pro zachování magnetických proužků rychle ubývají. Moderní technologie nabízejí tolik různých způsobů ověření jízdenek, že magnetické proužky ztrácejí svůj význam. Přesto si tato technologie zachovává určitou popularitu díky své jednoduchosti a kompatibilitě se staršími zařízeními. Avšak s nástupem čipových karet a nových technologií se magnetické proužky nevyhnutelně stávají minulostí.

I když magnetické proužky dobře známe a jejich technologie je spolehlivě zavedená, jejich konec je nevyhnutelný. Zatímco starší metody byly srozumitelné a snadno opravitelné, nové technologie, přestože jsou bezpečnější, mohou přinést nové výzvy a potenciální zranitelnosti, na které se budeme muset v budoucnu připravit.

Reklama

Doporučujeme

Írán zasáhl ropnou rafinérii v Kuvajtu, v plynárenském zařízení v Emirátech hoří

Íránské bezpilotní letouny dnes zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii Mína al-Ahmadí, kde vypuklo několik požárů. Íránský útok v zemi také poškodil část elektrárny a odsolovacího zařízení, zatímco plynárenské zařízení ve Spojených arabských emirátech (SAE) muselo kvůli dopadům trosek pozastavit provoz, napsaly tiskové agentury a média.

Rusko bombardovalo sever Ukrajiny, zemřel jeden člověk

Jeden člověk zemřel a další tři dnes ráno utrpěli zranění při ruském bombardování města Šostka v severoukrajinské Sumské oblasti. Informoval o tom šéf regionální vojenské správy Oleh Hryhorov. Útoky, které ruské síly v noci podnikly na Charkov, zranily pět lidí, napsala Ukrajinska pravda s odvoláním na policii. Mluvčí ukrajinského letectva podle agentury Reuters varoval, že Rusko od čtvrtka proti Ukrajině vede rozsáhlý útok a že ve vzdušném prostoru je stále velký počet nepřátelských dronů.

Írán tvrdí, že sestřelil americkou stíhačku F-35 a že pilot je asi mrtvý

Írán tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v centrální části země sestřelila americký bojový letoun F-35 a že pilot pravděpodobně nepřežil, napsaly tiskové agentury s odvoláním na íránská média. Web The Times of Israel (ToI) napsal, že se ale zřejmě jednalo o americký stíhací letoun F-15E, nikoli F-35. Po zásahu íránskou palbou musel před dvěma týdny nouzově přistát jiný bojový letoun F-35. USA spolu s Izraelem rozpoutaly na konci února válku proti Íránu, který provádí odvetné údery.

Otevře se Hormuzský průliv? Írán a Omán připravují protokol

Írán a Omán chystají protokol o monitorování a tranzitu lodí Hormuzským průlivem. Americké akcie tak vzrostly a ceny ropy klesly. Tato informace totiž dává naději na znovuzpřístupnění klíčové exportní trasy pro ropu bez nutnosti použít sílu.

Ochromený Írán? Zpravodajci zpochybňují Trumpovy výroky

Zhruba polovina odpalovacích zařízení Íránu zůstala neporušena. V jeho arzenálu se stále nachází tisíce dronů a dostatek raket k rozpoutání chaosu na Blízkém východě. S takovým hodnocením přišly americké zpravodajské služby. Odporují tak tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, podle nichž byla schopnost Íránu odpalovat rakety a drony dramaticky omezena.

Trump odvolal ministryni spravedlnosti Bondi, nahradí ji Blanche

Americký prezident Donald Trump odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondi. Oznámil to na své sociální síti. Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche. Podle agentury Reuters šéfovi Bílého domu vadilo, jak Bondi postupovala v kauze zveřejňování složek týkající se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Trump byl údajně také stále více frustrován tím, že Bondi nejednala dostatečně rychle při stíhání kritiků a protivníků, proti nimž chtěl prezident vznést trestní obvinění.

John Travolta debutuje jako režisér na festivalu v Cannes

John Travolta se po letech vrací na filmový festival v Cannes. Tentokrát ale v nové roli. Poprvé představí vlastní film, který vychází z jeho osobního příběhu i dlouhodobé vášně pro létání.

Francouzská policie podle Le Parisien zadržela europoslankyni Hassan

Francouzská policie zadržela francouzsko-palestinskou levicovou europoslankyni Rimu Hassan kvůli údajnému schvalování terorismu. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval list Le Parisien, podle kterého se případ týká příspěvku na síti X, kde Hassan odkazovala na jistého propalestinského japonského radikála. Podle zdrojů agentury AFP policie v tašce zadržené europoslankyně našla malé množství syntetických drog.

Macron tepe Trumpa za výroky o NATO

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře zkritizoval Donalda Trumpa kvůli jeho výrokům o NATO i kvůli tlaku na vojenské otevření Hormuzského průlivu. Během návštěvy Soulu řekl, že americký prezident svou rétorikou oslabuje důvěru v alianci a vytváří každodenní pochybnosti o závazku Spojených států vůči spojencům.

Rok po Trumpových clech se slibovaný obrat nedostavil

Rok po zavedení rozsáhlých cel na dovoz do Spojených států je jasné, že sliby o rychlém oživení americké ekonomiky se nenaplnily. Donald Trump loni 2. dubna oznámil dvojciferná cla na téměř veškerý dovoz a tvrdil, že do země se vrátí továrny, pracovní místa i levnější ceny. Po roce ale zůstává obraz mnohem složitější. Část cel mezitím zrušil Nejvyšší soud a americká vláda teď musí vracet velkou část už vybraných peněz.

Klimatičtí vědci z USA prchají do Norska. Láká je výzkum v Arktidě

Politika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřená proti klimatické vědě spustila exodus vědců. Někteří se přesunuli do Norska, kde se podílejí na výzkumu v Arktidě.

Ruský činitel informoval o ukrajinském útoku na rafinérie v Ufě

Několik ukrajinských dronů mířících k ropným rafinériím sestřelila protivzdušná obrana u ruského města Ufa, přičemž trosky jednoho ze strojů spadly v průmyslové zóně, kde vypukl požár. Na platformě Telegram to dnes oznámil šéf autonomní republiky Baškortostán Radij Chabirov. Podle telegramového kanálu Astra vypukl požár v tamní rafinerii koncernu Bašněfť. Ukrajina informuje o obětech ruských útoků.

Posádka mise Artemis II po startu úspěšně opravila toaletu kosmické lodi Orion

Posádka mise Artemis II po startu úspěšně opravila toaletu kosmické lodi Orion v úzké spolupráci s řídícím střediskem v Houstonu, informoval americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Posádka nedlouho po startu hlásila blikající kontrolku poruchy toalety, načež týmy řídícího střediska vyhodnotily příslušná data, spolu s astronauty provedly diagnostiku a problém společně postupně vyřešili.

Trump se v projevu snažil přesvědčit Američany o smyslu války s Íránem

Americký prezident Donald Trump v prvním televizním projevu od začátku války s Íránem ponechal nezodpovězené klíčové otázky, včetně toho, kam válka směřuje a jak ji Spojené státy ukončí, píše web stanice BBC. Prezident v projevu nic významného neoznámil, napsal deník The New York Times (NYT). Šéf Bílého domu se snažil přesvědčit Američany o smyslu války, shodují se média. Konflikt totiž v době rostoucích cen ropy a obav o další dopady na ekonomiku podle průzkumů ztrácí podporu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama