Japonsko 10. června po dvou letech znovu otevře své hranice pro turisty, napsala agentura AP. Premiér Fumio Kišida nicméně oznámil, že rozvolnění bude zatím platit pouze pro turisty, kteří budou součástí zájezdu s průvodcem. Japonsko také vytvoří cestovatelský semafor, který rozdělí země podle rizika nákazy a určí, zda musí cestující například nastoupit do karantény po příjezdu či nikoliv.
Agentura Kjódó napsala, že na modrém seznamu zemí s nejnižším rizikem, na něž se neváže povinnost karantény, bude 98 zemí včetně Spojených států, Číny, Austrálie a Jižní Koreje. Není zatím jasné, zda na něm bude i Česká republika.
„Situaci budeme nadále posuzovat. Máme v plánu postupovat krok po kroku směrem k úplnému a otevřenému přijímání lidí,“ řekl dnes premiér Kišida v Tokiu. Podle japonského vládního zmocněnce pro pandemická opatření „bude ještě nějaký čas trvat, než budou moci lidé cestovat do Japonska za turistikou jako jednotlivci“.
Bližší detaily na 10. června chystaného rozvolnění představí japonská vláda až po vyhodnocení výsledků současného turistického experimentu, v rámci něhož do země jako turisty vpustila zhruba 50 lidí ve skupinách po maximálně čtyřech.
V pilotních turistických skupinách jsou lidé z Austrálie, Singapuru, Spojených států a Thajska, kteří mají tři dávky očkování a pohybují se v zemi jen s průvodcem a podle pevně daného programu cesty.
„Díky tomuto počinu budeme moci ověřit, jak dobře fungují naše nástroje pro prevenci infekce, a budeme moci sepsat pokyny pro cestovní agentury a poskytovatele ubytování,“ napsala před začátkem experimentu vládní turistická agentura ve svém prohlášení.
Od začátku června bude moci do Japonska vstupovat až 20.000 lidí ze zahraničí denně. Tento limit se zatím týká zahraničních studentů, japonských občanů nebo lidí cestujících z pracovních důvodů. Od 10. června do něj budou spadat i zmíněné turistické skupiny.
Počet turistů cestujících do Japonska v roce 2020 klesl o 90 procent oproti předchozímu rekordnímu roku, kdy zemi navštívilo téměř 32 milionů lidí. Zahraniční turismus zemi před pandemií přinášel více než čtyři biliony jenů (asi 730 miliard korun) ročně.
