Spojené státy tvrdí, že Rusko požádalo Čínu o vojenskou pomoc ve válce na Ukrajině a že odpověď Číny byla kladná. Moskva i Peking toto tvrzení popřely, čínský mluvčí jej odmítl jako „dezinformaci“. Přesto se objevily úvahy o tom, jak daleko by byl Peking ochoten zajít při podpoře svého „nejdůležitějšího strategického partnera“, jak Rusko nedávno označil čínský ministr zahraničí.
Agentura AP oslovila odborníky, aby se na tuto otázku pokusili odpovědět.
CO UVÁDĚJÍ USA?
USA nejprve informovaly o tom, že Rusko požádalo Čínu o vojenskou pomoc. Poté nejmenovaní američtí představitelé uvedli, že podle zjištění Washingtonu vyslala Čína Rusku signál: Peking by byl ochotný poskytnout pro boje na Ukrajině jak vojenskou podporu, tak finanční, která by pomohla odvrátit dopady přísných sankcí uvalených Západem.
Na pondělním jednání v Římě americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan varoval před poskytnutím podobné podpory vysokého čínského poradce pro zahraniční politiku Jang Ťie-čch’a.
Ve Spojených státech panují obavy ze záměrů Číny, protože vláda prezidenta Si Ťin-pchinga se zatím vyhnula přímé kritice ruské invaze, i když se od války snaží distancovat tím, že vyzývá k dialogu a opakuje, že je nutné respektovat územní svrchovanost jiných zemí.
CO MŮŽE ČÍNA NABÍDNOUT?
Pokud něco, tak pravděpodobně menší položky, jako je střelivo a jídlo, spíše než stíhačky a tanky, uvádějí odborníci. Čína „se pravděpodobně chce vyhnout prodeji ostře sledovaných nebo nákladných zbraní, které by Peking vystavily mezinárodním sankcím“, řekl bývalý činitel amerického ministerstva obrany Drew Thompson, který v současnosti působí na vysoké škole v Singapuru.
Proto by podle Thompsona mohl být Peking ochotnější poskytovat náhradní díly, spotřební materiál, munici a zboží dvojího užití, které není v rozporu se sankcemi, a mohlo by tak projít bez mezinárodních represí, řekl Thompson.
Podle jeho slov například ruské vrtulníky pravděpodobně spotřebují svou zásobu klamných cílů FLARE, které používají proti řízeným střelám s infračerveným naváděním. Čína by pravděpodobně mohla Rusku prodat část svých zásob těchto klamných cílů, pokud jsou kompatibilní s ruskými systémy, řekl Thompson.
Vzhledem k varování Washingtonu by se jakákoli čínská pomoc pravděpodobně týkala „velmi základních věcí“, jako jsou přídělové balíčky pro vojáky, řekl Sam Roggeveen, ředitel Programu mezinárodní bezpečnosti australské nezávislé expertní skupiny Lowy Institute. Navíc by podle něj bylo pro Rusko prakticky nemožné v tak krátké době začlenit čínskou výzbroj do svých ozbrojených sil.
DĚLALA BY TO ČÍNA?
I když to není zcela vyloučené, čínští i zahraniční odborníci se shodují na tom, že proti této možnosti stojí hned několik faktorů. V první řadě by to Čínu postavilo do hodně špatného světla.
„Čína bude velmi opatrná a bude se ze všech sil snažit, aby její pomoc nebyla použita na ukrajinských bojištích,“ řekl Š‘ Jin-chung, profesor mezinárodních vztahů Čínské lidové univerzity v Pekingu. Navíc Čína podle něj „nemá žádný motiv poskytovat jakoukoli pomoc ruské operaci na Ukrajině“.
Roggeveen souhlasí, že pomoc Moskvě nemá pro Čínu žádné „zjevné výhody“. Oslabené Rusko by navíc mohlo být pro Čínu strategicky a ekonomicky výhodné.
Čína také nechce, aby se konflikt zhoršil nebo aby byla do něj zatažena jako spolubojující strana, takže jakákoli čínská podpora „by byla pečlivě zvážená a odměřená“, dodal Thompson.
