Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir dnes znovu vyzval k tomu, aby Izrael obsadil Pásmo Gazy a podpořil dobrovolnou emigraci Palestinců z tohoto palestinského území. Prohlásil to navíc na Chrámové hoře v Jeruzalémě, která je posvátná pro muslimy i židy a kterou již poněkolikáté ve funkci ministra navštívil. Podle serveru The Times of Israel (ToI) se tam také poprvé otevřeně pomodlil, což židé na tomto místě dělat nesmějí.
„Z (Chrámové hory) místa, kde jsme dokázali, že je suverenita možná, musíme vyslat vzkaz: dobýt celou Gazu, vyhlásit suverenitu nad celým Pásmem Gazy, eliminovat všechny členy Hamásu a podpořit dobrovolnou emigraci. Jen tak se dostanou domů rukojmí a vyhrajeme válku,“ prohlásil Ben Gvir na videu zveřejněném na sociální síti X.
Israel's far-right National Security Minister Itamar Ben-Gvir calls for the reoccupation of the Gaza Strip during a visit to Jerusalem's flashpoint Temple Mount https://t.co/t4amqzkm1a
— dpa news agency (@dpa_intl) August 3, 2025
K obsazení Gazy, kterou Izrael zabral v roce 1967 spolu s jordánským Západním břehem a východním Jeruzalémem a z níž se poslední židovští osadníci stáhli na základě mírových dohod v roce 2005, vyzval Ben Gvir v úřadu ministra už několikrát. Stejně jako hovořil už vícekrát o „dobrovolné emigraci“ Palestinců z tohoto území zničeného válkou, kterou tam od října 2023 vede izraelská armáda v odvetě za teroristický útok Hamásu, při němž palestinští ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí, většinou civilistů, a 251 osob unesli. Při izraelské ofenzivě dosud zemřelo přes 60.000 Palestinců, převážně rovněž civilistů.
Na Chrámovou horu, jíž muslimové říkají Haram aš-Šaríf (Vznešená svatyně), se vyznavači islámu chodí modlit do mešity Al-Aksá a svatyně Skalní dóm. Pro židy je místo posvátné, protože tam v minulosti měli dva chrámy. Pozůstatkem jednoho z nich je Zeď nářků, která tvoří část stěny Chrámové hory.
Ben Gvir dlouhodobě prosazuje změnu pravidel na Chrámové hoře, která je desítky let ve správě jordánské vládní nadace, ačkoli bezpečnost tam zajišťuje Izrael. Modlení židům na tomto místě už v roce 1967 zakázal i vrchní rabinát, tehdy s tím, že místo může být rituálně nečisté a že není jisté, kde přesně židovská svatyně stála.