Tisíce Afghánců každý den míří přes hraniční přechod Islam Qala zpět do rodné vlasti, kterou mnozí opustili před lety. Írán po červnové válce s Izraelem výrazně zrychlil deportace. Mezi navrátilci jsou studenti, řemeslníci i celé rodiny. Často přicházejí bez peněz, bez domova a bez jistoty budoucnosti. O osudech některých z nich informovala agentura Reuters.
Habiba, inženýrka, která se v Íránu připravovala na dokončení magisterského studia, dorazila na hranici jen s notebookem a pár dokumenty. Těsně před obhajobou diplomové práce ji vyhostili. V Afghánistánu, kde ženám zakazují středoškolské i vysokoškolské vzdělání, nemá kde navázat.
Podle OSN Írán od června vyhostil téměř 700 000 Afghánců. Denní průměr během války stoupl až na 30 000 lidí. Íránští představitelé tvrdí, že většina odešla dobrovolně a bez dokladů. Někteří úředníci mluvili i o vypršení platnosti registračních karet. Pomocné organizace ale upozorňují na nátlak, bleskové odchody a odloučené rodiny.
Returned and reeling: Afghans expelled from Iran struggle to start over https://t.co/dwKPsEghRG https://t.co/dwKPsEghRG
— Reuters (@Reuters) August 7, 2025
Bez pomoci, bez mahrama, bez práce
Rahela žila léta v Teheránu, kde se živila jako kosmetička a švadlena. Po návratu do Herátu zůstala sama s dětmi a bez vyhlídek. Je rozvedená, otec je příliš starý na to, aby jí mohl dělat zákonný doprovod. Kvůli pravidlům Talibánu nesmí cestovat ani pracovat.
Zdravotníci a dobrovolníci říkají, že někteří navrátilci přicházejí po dnech bez jídla a vody. Lidé přicházejí zbavení úspor i osobních věcí. Někteří tvrdí, že jim íránští zaměstnavatelé nevyplatili dlužné mzdy.
Mnozí z deportovaných byli v Íránu dlouhodobě. Pracovali, studovali, budovali si nové životy. Po návratu je ale čeká ekonomický kolaps, zákaz vzdělání a mezinárodní nezájem.
Rozdělené rodiny, tvrdé zacházení
Někteří muži přišli o kontakt s rodinou. Padesátidevítiletý Rahim Uzbek žije po vyhoštění sám v mešitě, daleko od ženy a sedmi dětí, kteří zůstali v Íránu. O poslední peníze přišel kvůli zaplacenému nájmu. Majitel mu zálohu nevrátil.
Jednadvacetiletý Mansoor Ahmad vyprávěl o bití a výhrůžkách ze strany íránských úřadů. Podezřívali ho, že pomohl někomu uprchnout z detenčního tábora. „Když jsem mluvil, bili mě. Když jsem mlčel, bili mě znovu,“ řekl pro Reuters. Měl pohmožděniny na zádech i ramenou.
Írán tvrdí, že postupoval v souladu s pravidly. Připouští, že v důsledku rychlého postkonfliktního přesunu došlo k rozdělení některých rodin. Oficiálně ale zneužívání odmítá.
Afghánské úřady žádají, aby Írán vyhošťování zpomalil. Země se už tak potýká s hlubokou krizí a humanitární pomoc nestačí. Na návrat stovek tisíc lidí není připravená.
