Americká inflace se v závěru roku držela výš, než by si centrální banka přála. Ceny v listopadu meziročně zrychlily a spotřeba dál roste, takže prostor pro rychlé snižování úroků se zmenšuje. Do hry navíc vstupují cla, která znovu zdražují některé zboží.
Ceny měřené indexem PCE, který americká centrální banka sleduje nejraději, v listopadu meziročně vzrostly o 2,8 procenta. V říjnu byly vyšší o 2,7 procenta. V obou měsících přitom celková inflace zrychlila meziměsíčně o 0,2 procenta.
Takzvaná jádrová inflace, tedy bez potravin a energií, v listopadu také dosáhla 2,8 procenta meziročně, o desetinu víc než v říjnu. Na meziměsíční bázi i jádrové ceny přidaly 0,2 procenta, což odpovídá mírnějšímu tempu zdražování.
Zároveň se ukazuje, že americký spotřebitel zatím nebrzdí. Spotřebitelské výdaje v listopadu stouply o 0,5 procenta proti předchozímu měsíci. Ekonomika tak dál stojí na utrácení domácností, i když otázka dostupnosti pro část lidí zůstává citlivá.
Jedním z důvodů, proč se inflace nechce uklidnit rychleji, je návrat zdražování zboží. Inflace komodit, která od roku 2022 výrazně ochlazovala, se znovu zvedla poté, co administrativa Donalda Trumpa na jaře zavedla cla. Do cen se tak znovu promítají vyšší náklady u dovozů.
Do rozhodování Fedu navíc vstupuje i to, kdo vlastně ekonomiku táhne. „Bohaté domácnosti dál pohánějí ekonomiku vpřed,“ řekla Diane Swonk z KPMG. Současně ale upozornila, že koncentrace zisků u menší části domácností může překrývat tlak, který pociťují lidé s nižšími příjmy.
Fed bude o sazbách jednat příští týden a trhy čekají, že tentokrát sazby nesníží. „Dnešní data by měla Fed ujistit, že ekonomika stojí na solidních základech, navzdory chladnějšímu trhu práce,“ uvedl James McCann z Edward Jones. Obrázek doplňuje i růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí: podle samostatného čerstvého údaje HDP ve čtvrtletí červenec až září rostlo tempem 4,4 procenta anualizovaně, nejrychleji za dva roky.
