Většina ekonomů podle průzkumu zveřejněného v pondělí odhaduje, že inflace v USA bude příští rok nadále klesat a americká ekonomika se recesi vyhne. Očekává se, že americká centrální banka by mohla začít zmírňovat svou měnovou politiku. Informují o tom AP a ABC News.
V průzkumu americké Národní asociace pro podnikání a ekonomiku vyšlo najevo, že většina ekonomů věří v pokles inflace v USA příští rok. Současně si nemyslí, že přijde recese, upozornila agentura AP.
Jenom 24 procent ekonomů z prestižních finančních a výzkumných institucí a univerzit věří, že se příští rok americká ekonomika propadne do recese. Většina respondentů ale očekává nárůst nezaměstnanosti v USA, i když nijak dramatický.
Economists predict US inflation will keep cooling and the economy can avoid a recession https://t.co/OLz6ps7nOg pic.twitter.com/cuQ535VPP3
— Orlando Sentinel (@orlandosentinel) December 4, 2023
„Zatímco většina dotázaných očekává v budoucnu nárůst míry nezaměstnanosti, současně odhaduje, že její míra nepřesáhne pět procent,“ uvedla Ellen Zentner, prezidentka asociace a ekonomka investiční banky Morgan Stanley.
Trh práce v USA si navzdory ekonomice a vysokým úrokovým sazbám zachoval pozoruhodně solidní úroveň. Míra nezaměstnanosti se tam v říjnu podle informací AP pohybovala na solidní úrovni 3,9 procenta.
Ceny zlata raketově vzrostly
I když má inflace zpomalovat, dvouprocentního cíle se Federální rezervní systém (Fed) příští rok určitě nedočká, varují dotázaní ekonomové. Očekávají pouze zpomalení růstu cen, nikoli obrat v jejich pokles, uvedla televize ABC.
Ve svých prognózách počítají s tím, že index spotřebitelských cen bude v posledních třech měsících roku 2024 o 2,4 procenta vyšší než o rok dříve. Je to však výrazně lepší situace než loňský rok, kdy inflace v USA překonala devět procent.
Někteří z dotázaných ekonomů se domnívají, že Fed začne snižovat úrokové sazby už v prvních třech měsících roku 2024, zatímco čtvrtina z nich si myslí, že k tomu dojde později. Snižování sazeb se však nyní skutečně očekává.
Obchodníci to vyvodili z projevu šéfa americké centrální banky Jeroma Powella, který se v pátek vyjádřil ke stavu ekonomiky. Následoval prudký nárůst cen zlata. Cena zlata se dostala brzy ráno na více než 2100 dolarů (46 985 korun) za tryskou unci.
Základní úrok je nyní v USA v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvíce za posledních dvacet let.
