ZprávyIndie se chystá popravit první ženu od roku 1955. Vyvraždila celou svoji...

Indie se chystá popravit první ženu od roku 1955. Vyvraždila celou svoji rodinu

V dubnu 2008 zavraždila Shabnam s pomocí svého milence Saleema sedm členů své rodiny. Neušetřila ani desetiměsíční dítě, přičemž sama byla v době vražd těhotná. Nyní čeká na popravu oběšením, jako první indická žena od roku 1955, informuje CNN.

https://twitter.com/JaraSuniyee/status/1361979384538701826

Obyvatele malé vesnice ve státě Uttarpradéš probudil ve dvě v noci ženský křik. Sousedům, co přispěchali na pomoc, se naskytl hrůzostrašný obraz. Tehdy dvaadvacetiletou Shabnam našli ležet v bezvědomí vedle jejího otce, který měl podříznutý krk. V obydlí dále našli mrtvoly její matky, dvou bratrů a čtrnáctileté sestřenice. Všichni měli hlavy téměř oddělené od těla. Její malý desetiměsíční synovec ležel na zemi mezi těly, jako by spal. Byl ale uškrcen.

Shabnam, která byla v osmém týdnu těhotenství, vypadala zprvu jako jedna z obětí. Brzo ale detektivové zjistili, že vraždila ona a její čtyřiadvacetiletý milenec Saleem (oba jsou v soudních dokumentech nazýváni pouze křestními jmény). Oba byli odsouzeni k trestu smrti oběšením. Jak se ale blíží datum jejich popravy, její právní tým se Shabnam snaží od šibenice zachránit. Její právnička Shreya Rastogi tvrdí, že Shabnam je především oběť patriarchálního kastovního systému, který stále v Indii platí.

Shabnam navíc porodila ve vězení syna (v médiích jej označují přezdívkou Bittu), kterému je nyní dvanáct let a je v pěstounské péči. Sám Bittu nyní prosí indického prezidenta, aby jeho matce udělil milost.

Zakázaná láska

Co se vlastně osudnou noc v dubnu 2008 přihodilo? Shabnam a Saleem byli milenci a rodiče s jejich vztahem nesouhlasili. Shabnam pocházela ze vzdělané lékařské rodiny a nezaměstnaný Saleem z chudých poměrů. Ačkoliv byli oba indičtí muslimové, i u nich funguje kastovní systém podobně jako u hinduistů. Rodiče často tlačí děti, aby si vzali člena své komunity a neuposlechnutí může vést i k vraždám ze cti. A těsně před vraždami nahlásil jeden z příbuzných jejich vztah policii. Atmosféra v domě byla velmi napjatá. A to ještě rodina nevěděla, že dívka je už se Saleemem těhotná.

Podle obžaloby bylo právě její těhotenství motivem k sedminásobné vraždě. Žalobce uvedl, že Shabnam chtěla zdědit rodinný majetek, aby ona, Saleem a jejich syn mohli žít v přepychu. Obhajoba naopak poukazovala na to, že Shabnam o svém těhotenství v době vraždění vůbec nevěděla a zjistila to až ve vězení.

Před podřezáním je uspala

Tak či onak, večer 14. dubna 2008 nasypala Shabnam svým rodičům a příbuzným do večerního čaje prášek na spaní poté, co přemluvila prodavače ovoce, aby jí ho v lékárně koupil. Když všichni usnuli, zavolala svému příteli, který přišel s nabroušenou sekyrkou. Tehdy začal strašlivý masakr. „Jednomu po druhém Shabnam nadzvihla hlavu a já je sekyrkou podřezal,“ svěřil se ještě ten den Saleem svému příteli, který měl konexe na místní policii. Saleem doufal, že mu zařídí beztrestnost. Muž místo toho běžel rovnou na policii. Ta poté zajistila zkrvavenou vražednou zbraň, stejně jako prázdné krabičky od uspávacích prášků.

Shabnam se nikdy k vraždě nepřiznala. Nejdříve policii tvrdila, že její rodinu vyvraždili neznámí muži, poté celou vinu svalila na Saleema. I on u soudu otočil a řekl, že když za svou dívkou ten večer přijel, celá rodina byla už mrtvá a Shabnam jej pouze požádala, aby jí pomohl odklidit těla. Místní soud je poslal oba na šibenici. Dvakrát se odvolali, ale oba soudy vyšších instancí tresty smrti potvrdily.

Syn Bittu byl do šesti let vychován ve vězení, poté si jej (podle indického zákona) převzal do pěstounské péče Usman Saifi, bývalý spolužák Shabnam z vysoké školy, se svou manželkou. Saifi je novinář a chtěl o jejím případu napsat knihu. Po první otázce – proč vlastně zabila svou rodinu – jej ale odmítla.

Datum popravy, které není oficiálně stanovené, se podle některých indicií blíží a aktivisté se nyní snaží přesvědčit soud, že popravit první ženu po 66 letech není ta správná cesta. Také Saifi se velmi bojí o osud syna, kterého vychovává a jenž velmi těžce nese, že jeho matka je v cele smrti. „Jestli ji popraví, i on bude ztracený. Je pro nás vším,“ řekl Saifi.

Doporučujeme

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.

Putin řekl, že zatím nevidí smysl ve schůzce se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj o den dříve otevřeným listem vyzval Putina, aby se sešli a dohodli se na ukončení války, kterou rozpoutala Moskva před více než čtyřmi roky.

Řecko chystá daň ze zisků z kryptoměn

Řecko připravuje zákon, který má poprvé jasněji zdanit výnosy z kryptoměn. Kapitálové zisky z obchodování by podle návrhu měly podléhat patnáctiprocentní dani. Vláda tím chce dostat kryptoměny přímo do daňového řádu.

Menšík v semifinále Roland Garros nestačil na Zvereva

Jakub Menšík si finále Roland Garros nezahraje. Český tenista v semifinále nestačil na Alexandera Zvereva, kterému podlehl 5:7, 2:6, 6:3 a 3:6. Nadějné momenty v zápase měl, jenže často je sám utnul chybami v nejhorší chvíli.

NASA ukončila bezpečnostní opatření na ISS

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se po krátkém preventivním přesunu do kosmické lodi Crew Dragon vrátila k plánovaným činnostem. NASA bezpečnostní opatření zrušila poté, co Roskosmos pozastavil rozsáhlejší opravy v ruské části stanice a začal vyhodnocovat nová měření. Evakuace se nakonec nekonala.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámila Moskva

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámilo dnes podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama