ZprávyIndie se chystá popravit první ženu od roku 1955. Vyvraždila celou svoji...

Indie se chystá popravit první ženu od roku 1955. Vyvraždila celou svoji rodinu

V dubnu 2008 zavraždila Shabnam s pomocí svého milence Saleema sedm členů své rodiny. Neušetřila ani desetiměsíční dítě, přičemž sama byla v době vražd těhotná. Nyní čeká na popravu oběšením, jako první indická žena od roku 1955, informuje CNN.

https://twitter.com/JaraSuniyee/status/1361979384538701826

Obyvatele malé vesnice ve státě Uttarpradéš probudil ve dvě v noci ženský křik. Sousedům, co přispěchali na pomoc, se naskytl hrůzostrašný obraz. Tehdy dvaadvacetiletou Shabnam našli ležet v bezvědomí vedle jejího otce, který měl podříznutý krk. V obydlí dále našli mrtvoly její matky, dvou bratrů a čtrnáctileté sestřenice. Všichni měli hlavy téměř oddělené od těla. Její malý desetiměsíční synovec ležel na zemi mezi těly, jako by spal. Byl ale uškrcen.

Shabnam, která byla v osmém týdnu těhotenství, vypadala zprvu jako jedna z obětí. Brzo ale detektivové zjistili, že vraždila ona a její čtyřiadvacetiletý milenec Saleem (oba jsou v soudních dokumentech nazýváni pouze křestními jmény). Oba byli odsouzeni k trestu smrti oběšením. Jak se ale blíží datum jejich popravy, její právní tým se Shabnam snaží od šibenice zachránit. Její právnička Shreya Rastogi tvrdí, že Shabnam je především oběť patriarchálního kastovního systému, který stále v Indii platí.

Shabnam navíc porodila ve vězení syna (v médiích jej označují přezdívkou Bittu), kterému je nyní dvanáct let a je v pěstounské péči. Sám Bittu nyní prosí indického prezidenta, aby jeho matce udělil milost.

Zakázaná láska

Co se vlastně osudnou noc v dubnu 2008 přihodilo? Shabnam a Saleem byli milenci a rodiče s jejich vztahem nesouhlasili. Shabnam pocházela ze vzdělané lékařské rodiny a nezaměstnaný Saleem z chudých poměrů. Ačkoliv byli oba indičtí muslimové, i u nich funguje kastovní systém podobně jako u hinduistů. Rodiče často tlačí děti, aby si vzali člena své komunity a neuposlechnutí může vést i k vraždám ze cti. A těsně před vraždami nahlásil jeden z příbuzných jejich vztah policii. Atmosféra v domě byla velmi napjatá. A to ještě rodina nevěděla, že dívka je už se Saleemem těhotná.

Podle obžaloby bylo právě její těhotenství motivem k sedminásobné vraždě. Žalobce uvedl, že Shabnam chtěla zdědit rodinný majetek, aby ona, Saleem a jejich syn mohli žít v přepychu. Obhajoba naopak poukazovala na to, že Shabnam o svém těhotenství v době vraždění vůbec nevěděla a zjistila to až ve vězení.

Před podřezáním je uspala

Tak či onak, večer 14. dubna 2008 nasypala Shabnam svým rodičům a příbuzným do večerního čaje prášek na spaní poté, co přemluvila prodavače ovoce, aby jí ho v lékárně koupil. Když všichni usnuli, zavolala svému příteli, který přišel s nabroušenou sekyrkou. Tehdy začal strašlivý masakr. „Jednomu po druhém Shabnam nadzvihla hlavu a já je sekyrkou podřezal,“ svěřil se ještě ten den Saleem svému příteli, který měl konexe na místní policii. Saleem doufal, že mu zařídí beztrestnost. Muž místo toho běžel rovnou na policii. Ta poté zajistila zkrvavenou vražednou zbraň, stejně jako prázdné krabičky od uspávacích prášků.

Shabnam se nikdy k vraždě nepřiznala. Nejdříve policii tvrdila, že její rodinu vyvraždili neznámí muži, poté celou vinu svalila na Saleema. I on u soudu otočil a řekl, že když za svou dívkou ten večer přijel, celá rodina byla už mrtvá a Shabnam jej pouze požádala, aby jí pomohl odklidit těla. Místní soud je poslal oba na šibenici. Dvakrát se odvolali, ale oba soudy vyšších instancí tresty smrti potvrdily.

Syn Bittu byl do šesti let vychován ve vězení, poté si jej (podle indického zákona) převzal do pěstounské péče Usman Saifi, bývalý spolužák Shabnam z vysoké školy, se svou manželkou. Saifi je novinář a chtěl o jejím případu napsat knihu. Po první otázce – proč vlastně zabila svou rodinu – jej ale odmítla.

Datum popravy, které není oficiálně stanovené, se podle některých indicií blíží a aktivisté se nyní snaží přesvědčit soud, že popravit první ženu po 66 letech není ta správná cesta. Také Saifi se velmi bojí o osud syna, kterého vychovává a jenž velmi těžce nese, že jeho matka je v cele smrti. „Jestli ji popraví, i on bude ztracený. Je pro nás vším,“ řekl Saifi.

Reklama

Doporučujeme

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.

Papež v Kamerunu kritizoval světové lídry za miliardové výdaje na války

Papež Lev XIV. při návštěvě kamerunského města Bamenda ostře kritizoval světové lídry, kteří podle něj kvůli válkám utrácejí miliardy dolarů, místo aby pomohli potřebným. Dodal, že svět pustoší hrstka tyranů, uvedl server Vatican News. Hlava katolické církve se tak vyjádřila poté, co ho americký prezident Donald Trump slovně napadl na sociálních sítích.

Slovensko hodlá blokovat 20. balík sankcí, chce záruky ohledně ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba. Řekl to dnes slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko. To po vítězství opoziční strany Tisza v nedělních parlamentních volbách čeká změna vlády.

Válka otřásá trhy, růst čínské ekonomiky přesto překonal očekávání

Čína je první velkou ekonomikou, která zveřejnila hospodářské výsledky od začátku americko-izraelské války s Íránem. Díky silnému vývozu elektrických a strojírenských výrobků v letošním prvním čtvrtletí se čínská ekonomika nastartovala, přičemž její růst překvapil analytiky, a to i přes dopady konfliktu na ceny energií. To však neznamená, že je druhá největší ekonomika před vnějšími vlivy v bezpečí.

Porušil přísahu. Hegseth čelí pokusu o impeachment

Demokraté ve Sněmovně reprezentantů ve středu předložili šest článků žaloby proti ministru obrany Petu Hegsethovi, píše list The Guardian. V nich vznesli závažná obvinění týkající se i války s Íránem. Snaha o impeachment nemá šanci na úspěch, po listopadových volbách v Kongresu by se to ale mohlo změnit.

Francie propustila zadržovaný tanker z ruské stínové flotily po zaplacení pokuty

Ropný tanker, který Francie minulý měsíc zadržela ve Středozemním moři a který podle prezidenta Emmanuela Macrona patří k takzvané ruské stínové flotile, opustil francouzské teritoriální vody poté, co majitel lodi zaplatil pokutu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na místní úřady.

ANALÝZA: Blokáda Hormuzského průlivu? Trump neměl jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech tlačí na otevření Hormuzského průlivu, klíčového koridoru pro přepravu především ropy, ale i zemního plynu, hnojiv a dalších komodit. Paradoxně však nařídil námořnictvu jeho blokádu. Dopady mohou být bolestivé nejen pro Írán, ale i pro USA, Evropu a Asii. Trumpovi však nic jiného nezbývá. Alternativy jsou totiž ještě riskantnější.

Rusko podle Kyjeva podniklo rozsáhlý vzdušný útok, zahynulo nejméně 15 lidí

Rusko za posledních 24 hodin zaútočilo na Ukrajinu 703 bezpilotními letouny a 44 střelami různého typu, oznámilo dnes ráno ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 636 dronů a 31 střel. Regionální činitelé ráno informovali o nejméně 15 zabitých civilistech: osmi v Oděse, čtyřech v Kyjevě a třech v Dněpropetrovské oblasti. Rusko si nezaslouží uvolnění globální politiky ani zrušení sankcí, reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruské úřady hlásí dvě oběti ukrajinských útoků.

Spor Trumpa s papežem mění náladu mezi americkými katolíky

Napětí mezi Donaldem Trumpem a Svatým Otcem přerostlo v otevřený konflikt, který rezonuje i mezi věřícími v USA. Kritika už nepřichází jen od tradičních oponentů prezidenta. Ozývají se i konzervativní katolíci, kteří ho dříve podporovali.

Izrael a Libanon mají po 34 letech jednat

Spojené státy mluví o možné diplomatické změně v konfliktu mezi Izraelem a Libanonem. Donald Trump oznámil, že se mají ve čtvrtek poprvé po 34 letech spojit představitelé obou zemí. Zároveň sílí spekulace o tom, že by se boje v Libanonu mohly přiblížit k příměří.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama