Analytici a ekonomové varují před šokem na trzích z rostoucích cen ropy v důsledku geopolitického napětí. Tato komodita zaznamenala růst po americkém útoku na Venezuelu. Odborníci, s nimiž hovořil server Business Insider, však mají obavy hlavně ze situace v Íránu. Pád režimu by mohl poškodit tamní produkci ropy a spustit inflační růst. Ceny ropy v posledních letech klesají kvůli nadprodukci, připomněl web Barron’s.
Venezuela má jedny z nejbohatších zásob ropy, přestože v produkci v posledních letech zaostává. Írán je významným producentem ropy, členem skupiny OPEC. Analytici se obávají, že americká ekonomika znovu zažije scénář ze 70. let, kdy došlo k „ropnému šoku“. Tehdy prudce vzrostly ceny ropy, což spustilo dominový efekt s negativními důsledky na trzích a v ekonomice.
Escalating geopolitical tensions in Venezuela and Iran are pushing oil prices higher, sparking fears among analysts of a potential oil price shock reminiscent of the 1970s. Rising Brent crude prices and renewed inflation concerns are putting pressure on… https://t.co/HLf0CTUlMe
— Business Insider (@BusinessInsider) January 13, 2026
Ceny ropy rostou
Ceny ropy v posledních týdnech vzrostly, když Spojené státy zaútočily na Venezuelu, unesly tamního prezidenta Nicoláse Madura a pohrozily vojenskou intervencí Íránu, kde probíhají násilné protesty.
Březnové kontrakty na ropu Brent (obchod s očekáváním budoucí ceny) vzrostly za poslední týden o 10 procent. V úterý poskočily až o 3 procenta a obchodovaly se nad 65 dolary za barel. Ropa Brent je tedy nejdražší od listopadu.
Pokud by se dostala nad 80 dolarů za barel, znamenalo by to cenový šok, varoval José Torres, hlavní ekonom společnosti Interactive Brokers, který předpokládá, že v takovém případě by se dluhopisy a akcie prodávaly současně, neboť vyšší ceny energií by mohly podnítit inflaci, což by mohlo negativně ovlivnit hospodářský růst.
Vyšší inflace by také mohla zmařit plány Federálního rezervního systému (Fed) na snižování úrokových sazeb, což by navíc mohlo zvýšit napětí s administrativou prezidenta Donalda Trumpa.
„Určitě existuje riziko šoku z ceny ropy, zejména s ohledem na to, že akcie budou v následujících třech opravdu silných letech růst,“ uvedl Torres. Odkazoval tím na dva roky po sobě jdoucí dvouciferný růst indexu S&P 500.
Írán může být katastrofa
Napětí v Íránu zvýšilo pravděpodobnost „masivního globálního šoku v dodávkách ropy“ na přibližně 40 procent, varoval Matt Gertken, hlavní geopolitický stratég společnosti BCA Research.
Pokud by podle něj íránský režim padl a vnitřní konflikt se prohloubil, mohlo by to znamenat významnou ztrátu produkce ropy v regionu.
Že letos trhy zažijí „ropný šok“, si myslí i analytici Deutsche Bank. „Šok z hlediska nabídky ropy by podstatně ovlivnil inflační očekávání a inflační rizika,“ napsala banka v nedávné zprávě pro klienty a označila tento scénář za klíčové riziko pro svůj ekonomický výhled.
Ceny ropy v posledních letech spíše klesaly v důsledku nadbytku a pokud nedojde k narušení dodávek uprostřed geopolitického napětí, mohl by tento trend pokračovat. Ve světě se vyprodukuje o 500 tisíc až dva miliony barelů denně více, než kolik je potřeba. Hlavním motorem přebytku je Čína, která buduje velké ropné zásoby.
