Nejméně tři lidé byli zabiti při nepokojích v Nové Kaledonii, uvedly ve středu tamní úřady. Změna volebních pravidel na francouzském zámořském území v Tichém oceánu vyvolala násilnosti v ulicích, při nichž lidé zapalovali vozy a uchýlili se k rabování, sdělili místní podle Reuters nebo rozhlasové stanice RFI.
Při nejhorších nepokojích, které tento tichomořský ostrov zažil od 80. let minulého století, bylo hlášeno mnoho zraněných. Školy a obchody ve středu neotevřou, uzavřené je také hlavní letiště.
V časných ranních hodinách se ozývala střelba, a to i přes zákaz nočního vycházení, který byl prodloužen až do čtvrtka, upozornila RFI. Podle francouzského ministra vnitra Géralda Darmanina byly při protestech zraněny stovky lidí včetně policistů.
Eyewitness videos showed the aftermath in New Caledonia's capital Noumea after a night of rioting despite a curfew, as France's National Assembly approved changes to voting rules in the Pacific Island https://t.co/stPXqg6ejG pic.twitter.com/hqtgGKZ77E
— Reuters (@Reuters) May 15, 2024
Oběťmi jsou domorodí Kanakové, uvedl mluvčí prezidenta Nové Kaledonie Louise Mapoua s odvoláním na informace poskytnuté policií. Někteří obyvatelé se ozbrojili, aby ochránili své domovy, uvedl jeden ze svědků.
Nepokoje vypukly tento týden, než zákonodárci v Paříži v úterý přijali návrh zákona, který umožní francouzským obyvatelům žijícím v Nové Kaledonii 10 let volit v místních volbách. To podle některých novokaledonských představitelů oslabí hlasy Kanaků.
Situace na ostrově je vážná
„Obyvatelé jsou terorizováni. Jsou ozbrojení a organizují se, aby dnes v noci ochránili své domovy,“ uvedla devatenáctiletá Lilou Garrido Navarro Kherachi, která ve středu ráno objížděla blokády protestujících v hlavním městě ostrova Nouméa.
Slyšela střelbu a viděla hořící auta a budovy, včetně zničené veterinární kliniky, kam sousedé evakuovali zvířata před rozšířením požáru. Policie čelila přesile protestujících, řekla agentuře Reuters.
„Skutečným problémem jsou mladí lidé, kteří dělají nepořádek, zakládají požáry a rabují. Na místě jsme neviděli žádné příslušníky policie,“ dodala.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a Mapou vyzvali ke klidu a dialogu. Macron bude ve středu předsedat krizovému jednání. Několik politiků na něj apelovalo, aby vyhlásil výjimečný stav.
Hlasovací dodatek je posledním ohniskem v desetiletí trvajícím sporu o roli Francie na ostrově bohatém na nerostné suroviny, který leží v jihozápadním Pacifiku, asi 1 500 kilometrů východně od Austrálie. Francie ostrov anektovala v roce 1853 a v roce 1946 udělila kolonii status zámořského území. Ostrovem přitom dlouhodobě otřásají hnutí za nezávislost.
